Ekonomika Severní Makedonie
| Ekonomika Severní Makedonie | |
|---|---|
 Makedonská národní banka | |
| Měna | 1 Makedonský denár (MKD) = 100 Deni |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | WTO, CEFTA |
| Statistické údaje | |
| HDP | ▲$13 mld. (nominal, 2015 odhad)[1]▲$28.89 mld. (PPP), 2015 odhad |
| Změna HDP | ▼3,2% (Real. 2015 odhad) |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 10,2%; průmysl: 24,9%; služby: 64,9% (2015 odhad) |
| Inflace (CPI) | ▼-0,1% (CPI, 2015 odhad) |
| Míra chudoby |  22,1% (2014)[2] |
| Pracovní síla | ▲961 900 (2015 odhad) |
| Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 18,3%; průmysl: 29,1%; služby: 52,6% (2014 odhad) |
| Nezaměstnanost | 23,4% (2016, Q3)[3] |
| Průměrná hrubá mzda | 32 794 MKD / 606 $, měsíčně (duben 2016)[4] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▲$3,945 mld. (2015 odhad) |
| Dovoz | ▲$6,212 mld. (2015 odhad) |
| Hrubý zahraniční dluh |  $7,241 mld. (31.12. 2014) |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 40,3% HDP (2015 odhad) |
Ekonomika Severní Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie.
Ekonomický vývoj
[editovat | editovat zdroj]
Severní Makedonie byla spolu s Bosnou a Hercegovinou nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii (SFRJ). Během centrálního plánování komunistického režimu docházelo k postupné industrializaci země. Průmyslová výroba za toto období se zvýšila 3,8krát.[5] V roce 1981 poklesl počet obyvatel zaměstnaných v zemědělství pod 20 %[6]
Ovšem v 60. letech 20. století byl venkov v zájmu rozvoje průmyslu na úkor zemědělství uměle vysídlován a některé vesnice ve východní a jižní části země zůstaly zcela opuštěné. Po rozpadu SFRJ přišla Makedonie o rozsáhlou pomoc ze zvláštního fondu federace a makedonské průmyslové podniky byly zasaženy ztrátou vazeb na své odběratele, kteří byli rozmístěni v jiných republikách bývalé Jugoslávie. Po vyhlášení nezávislosti došlo rovněž k prudkému nárůstu inflace, kterému se makedonská vláda pokusila čelit zavedením nové měny - denáru v dubnu 1992. Řecká vláda vznesla námitky proti názvu a státním symbolům nezávislé Makedonie a vyvíjela na ni ekonomický nátlak (zadržování části makedonského importu, především přerušení dodávek ropy ze soluňského přístavu), od února 1994 do září 1995 dokonce vyhlásila úplné embargo na obchod s Makedonií (včetně tranzitu zboží do Makedonie). Devadesátá léta 20. století tak pro Makedonii znamenala výrazný pokles ekonomické úrovně, nárůst nezaměstnanosti, zchudnutí makedonské společnosti, enormní nárůst černého trhu (na přepravě, distribuci a prodeji pašovaného zboží se podílely desetitisíce osob)[7]. V zemi se zvýšil počet nezaměstnaných a to až na 386 tisíc, což je přibližně 40 % práceschopného obyvatelstva.[8] U zahraničních investorů způsobovalo obavy národnostní napětí mezi Makedonci a albánskou menšinou, které vyvrcholilo nepokoji na severozápadní hranici země na začátku roku 2001. Situaci zklidnilo podepsání Stabilizační a asociační dohody mezi Makedonií a EU (podepsána 9. 4. 2001). Období let 2002 až 2003 bylo pro Makedonii obdobím bezpečnostního uklidnění. Na zasedání Evropské rady 17. prosince 2005 v Bruselu získala Makedonie status kandidátské země EU. Od roku 2007 je členským státem Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA).
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Zemědělství
[editovat | editovat zdroj]V zemědělství je zaměstnáno 21,7 % ekonomicky aktivních a vytváří 12,1 % HDP státu. Hlavními produkty jsou vinná réva, tabák, zelenina, mléko a vejce.
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]V důsledku industrializaci země během centrálního plánování komunistického režimu má průmysl na makedonské ekonomice značný podíl. V průmyslu je zaměstnáno 32,6 % ekonomicky aktivních a vytváří 28,6 % HDP státu. Hlavními obory jsou potravinářství, textilní průmysl, chemický průmysl (včetně farmacie), hutnictví (železo, ocel), průmysl stavebních hmot (výroba cementu) a energetika.
Současné hospodářské ukazatele
[editovat | editovat zdroj]Hodnota HDP na obyvatele v PPP je dle údajů MMF 8491 USD (2007)[9], což řadí Severní Makedonii až na 39. místo v Evropě a na 80. místo ze 179 hodnocených států světa.
Mezi současné ekonomické problémy státu patří především korupce. Země je na 84. - 93. místě ve zkorumpovanosti (stejně jako např. Bosna a Hercegovina a Černá Hora, z evropských zemí jsou hůře hodnoceny již jen Albánie, Moldavsko, Ukrajina, Rusko a Bělorusko).[10]
Nezaměstnanost se stále drží na vysoké úrovni, které dosáhla během ekonomické krize v 90. letech 20. století. V roce 2007 byla míra nezaměstnanosti 35 %[11]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.gfmag.com/global-data/country-data/macedonia-gdp-country-report
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2017-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-10.
- ↑ Active population [online]. State Statistical Office of the Republic of Macedonia [cit. 2016-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Average monthly gross wage paid per employee [online]. State Statistical Office of the Republic of Macedonia [cit. 2016-03-26]. Dostupné online.
- ↑ LATIFIĆ, Ibrahim. JUGOSLAVIJA 1945-1990 (razvoj privrede i društvenih djelatnosti). [s.l.]: [s.n.] Kapitola VIII SOCIJALISTIČKE REPUBLIKE I SOCIJALISTIČKE AUTONOMNE POKRAJINE, s. 138. (srbochorvatština)
- ↑ LATIFIĆ, Ibrahim. JUGOSLAVIJA 1945-1990 (razvoj privrede i društvenih djelatnosti). [s.l.]: [s.n.] Kapitola VIII SOCIJALISTIČKE REPUBLIKE I SOCIJALISTIČKE AUTONOMNE POKRAJINE, s. 129. (srbochorvatština)
- ↑ PELIKÁN, Jan. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: NLN, 2001. ISBN 80-7106-266-9. Kapitola VII. Jihoslovanské státy po rozpadu Jugoslávské federace - Makedonie, s. 656.
- ↑ http://www.euroskop.cz/47648/120379/clanek/makedonie/ekonomika/
- ↑ Gross domestic product based on purchasing-power-parity (PPP) per capita GDP. World Economic Outlook Database [online]. 2008 [cit. 19.11.2008]. Dostupné online. ISSN 978-1-58906-758-5.
- ↑ Žebříček zemí na stránkách Transparency International
- ↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2008-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Severní Makedonie na Wikimedia Commons
