Domky řemeslníků v Kuksu
| Domky řemeslníků v Kuksu | |
|---|---|
 Dvacátá léta 18. století: pohled na areál lázní Kuks na levém břehu Labe, skupina roubených domků je na obraze vlevo od centra | |
| Účel stavby | |
ubytování řemeslníků a panského a lázeňského služebnictva, v 21. století bydlení a rekreace | |
| Základní informace | |
| Výstavba | převážně 1703 |
| Přestavba | 18., 19. a 20. století |
| Stavebník | František Antonín Špork |
| Současný majitel | soukromí vlastníci |
| Poloha | |
| Adresa | Kuks,  Česko |
| Souřadnice | 50°24′6,27″ s. š., 15°53′14,46″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Soubor roubených domů, označovaných jako domky řemeslníků, vznikl na samém počátku 18. století jako zázemí pro řemeslníky a služebnictvo při výstavbě barokních lázní Kuks na panství hraběte Františka Antonína Šporka.[1] V průběhu staletí mnohé z domů prošly různými přestavbami, většina z nich je však zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Soubor roubených domků je součástí památkové rezervace Kuks, která byla vyhlášena Ministerstvem kultury České socialistické republiky s platností od 1. června 1971.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První stavbou nového lázeňského komplexu, koncipovaného zrcadlově na obou březích Labe, byla kaple Nanebevzetí Panny Marie, která v roce 1697 nahradila starší objekt nad pramenem (údajně léčivé) vody.[3]
Od roku 1699 už sloužil návštěvníkům výstavný hostinec U Zlatého slunce, postavený nedaleko lázní. V roce 1700 následovala výstavba letohrádku a velkého holubníku, poté v prostoru nynějšího hřbitova, který se rozkládá poblíž později postaveného hospitálu, byl vybudován větrný mlýn, s jehož pomocí byla čerpána voda pro zavlažování zahrad.
Každým rokem přibývaly nové a nové stavby, což mimo jiné znamenalo nutnost vybudovat patřičné zázemí pro pobyt kvalifikovaných řemeslníků, panských služebníků a početného personálu obsluhy lázní. Proto hned na počátku výstavby lázeňského komplexu vznikla uprostřed svažitého terénu na levém břehu Labe, západně od hostince U Zlatého slunce osada, sestávající z několika řad roubených domků. Uvádí se, že většina z nich byla postavena v roce 1703, tedy dříve, než první lázeňské domy,[1] jejichž výstavba se datuje od roku 1704.
Jeden z dochovaných objektů stojí poněkud stranou celého souboru, jižněji než ostatní domy. Jedná se o dům čp. 60, v němž žil a tvořil Šporkův dvorní rytec Michael Heinrich Rentz, který se usadil v Kuksu v roce 1722 a sloužil Františku Antonínu Šporkovi až do jeho smrti v roce 1738.[4]
.jpg)
Soubor řemeslnických domků v Kuksu je unikátní tím, že svým vznikem a účelem prakticky předznamenává fenomén, který byl typický zejména pro 19. století – tj. výstavbu takzvaných dělnických kolonií, které pro dělníky ze svých manufaktur a továren budovali někteří majitelé panství či zámožní podnikatelé. Za nejstarší dělnickou kolonii na území dnešní České republiky je považován středočeský Adamov v okrese Kutná Hora, ležící mezi Čáslaví a Golčovým Jeníkovem. Jako osadu, sestávající z dřevěných domků, které se však – na rozdíl od Kuksu – do dalších staletí nedochovaly, jej založil v roce 1784 kníže Jan Adam z Auerspergu pro dělníky ze své přádelny v nedalekých Tupadlech.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Z původního souboru roubených domků, které se nacházejí v těsném sousedství západně od někdejšího lázeňského centra Kuksu, je v seznamu kulturních památek zapsáno dvanáct domů a spolu s nimi také prostá barokní kašna u jednoho ze zdejších pramenů, která sloužila pro obyvatele osady jako zdroj pitné vody.[6] Unikátní soubor není chráněn jako celek, v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky jsou zapsány pouze jednotlivé objekty,[7] soubor je však kompletně zahrnut do památkové rezervace Kuks.[8]
Jednotlivé domy prošly různými úpravami a přestavbami, například u většiny z nich byla původní střešní krytina nahrazena eternitem. Některé byly modernizovány až necitlivě, ale většinou si zachovaly svůj původní ráz. Objekty jsou přízemní, s vysokými bedněnými dřevěnými štíty a sedlovou střechou. Částečně jsou zděné, kratší přední stranou obvykle se třemi čtyř- nebo šestidílnými okny obrácené do ulice. Roubená část je zpravidla v přírodní hnědé barvě dřeva.[9][10][11]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Čp. 19 na severním okraji skupiny domků -
Modernizovaný (dříve roubený) dům čp. 8 -
Čp. 60, kde měl ryteckou dílnu M. H. Rentz -
Dům čp. 20 -
Kašna u pramene poblíž čp. 17 -
Čp. 17 u křižovatky uprostřed skupiny domů
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Domky řemeslníků Kuks [online]. Hradec Králové: Královéhradecký kraj [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Obec Kuks s přilehlým komplexem hospitálu a souborem plastik v Betlémě [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ LAŠEK, Ladislav; KUČERA, Vladimír. Historický lázeňský areál [online]. Kuks: obecní úřad [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Seznam. Kuks 60 [online]. mapy.cz [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Obec Adamov: Historie [online]. Adamov: obecní úřad [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog - mapa [online]. Geoportál NPÚ [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Kuks [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Městská památková rezervace Kuks - mapa [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Venkovský dům (Kuks čp. 17) [online]. NPÚ [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Venkovský dům (Kuks čp. 21) [online]. NPÚ [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Venkovský dům (Kuks čp. 60) [online]. NPÚ [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. 2. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 600 s. ISBN 80-7185-573-1. Kapitola Pozemský ráj. Lázně a špitál v Kuksu, s. 221–324.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Domky řemeslníků v Kuksu na Wikimedia Commons - Naučná stezka Kuks - Betlém
- Historie rekonstrukce jednoho z domů
