Divadlo Petra Bezruče
| Divadlo Petra Bezruče | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Pojmenováno po | Petr Bezruč |
| Další informace | |
| Souřadnice | 49°49′51,96″ s. š., 18°16′30,36″ v. d. |
| Oficiální web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Divadlo Petra Bezruče je ostravské divadlo otevřené nejprve neoficiálně 1. prosince 1945 hrou Jak se Honza učil bát a oficiálně pak 13. prosince 1945 premiérou hry Viktora Dyka Ondřej a drak. Tato scéna měla od počátku jiný typ repertoáru než zdejší „velké“ divadlo. Orientovala se hlavně na mladého diváka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pod názvem Lidové divadlo „Kytice“, existovalo ostravské divadlo již v období Protektorátu.[1] Po zestátnění v roce 1948 se nazývalo Divadlo mladých (Městské divadlo mladých)[2] a od roku 1957 Divadlo Petra Bezruče. Po krátkou dobu bylo součástí Státního divadla Ostrava (nyní Národní divadlo moravskoslezské). Scénu tvořili převážně ochotníci; profesionálních herců se diváci dočkali až počátkem padesátých let 20. století. Roku 1961 se divadlo přestěhovalo do moderní budovy Domu kultury Vítkovic (nyní Dům kultury města Ostravy). Od začátku devadesátých let dvacátého století divadlo působí v divadelní budově Blaník v ulici 28. října. Divadlo má dvě jeviště – velkou scénu a komorní prostor zvaný Márnice.
V roce 1997 bylo Divadlo Petra Bezruče zrušeno jako příspěvková organizace a od sezóny 1997/1998 působí v divadle samostatná „Divadelní společnost Petra Bezruče“ na základě víceletého grantu města Ostravy.
Od srpna 2019 je uměleckým šéfem Divadla Petra Bezruče režisér Jan Holec. Absolvent pražské DAMU se ostravskému publiku poprvé představil na podzim 2019 režií vlastní adaptace románu Mary Shellyové Frankenstein. Následovala autorská inscenace Bezruči v 60 minutách, která vznikla během lockdownu na jaře 2020, a adaptace filmu Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky (společně s dramaturgyní Annou Smrčkovou). V prosinci 2021 měli u Bezručů v jeho dramatizaci a režii premiéru Bratři Karamazovi. V květnu 2022 pak v jeho režii proběhla v Galerii výtvarného umění v Ostravě světová premiéra projektu Stará láska nerezaví. Na konci ledna 2023 měl premiéru Kafkův Proces, v květnu 2023 Zellerův Otec. Hry pod kterými je Holec opět podepsán jako režisér. V sezóně 23/24 se umělecký šéf předvedl s inscenacemi Střípky ženy a Marie Stuartovna.[3] V obou kouscích si významnou roli zahrála Bezručácká herečka Alexandra Palatínusová.
Divadlo Petra Bezruče dalo praxi velkému počtu úspěšných českých herců.[4] Za zmínku stojí např. Luděk Eliáš, Norbert Lichý nebo Tereza Jarčevská.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ludmila Pelikánová přednese v Ostravě Máchův Máj. Moravská orlice. 1943-01-30, s. 5. Dostupné online.
- ↑ BAKALA, Jaroslav; JIŘÍK, Karel. Dějiny Ostravy. Ostrava: Sfinga, 1993. Dostupné online. ISBN 80-85491-39-7. Kapitola Umění a kultura, s. 482. Dostupné online po registraci.
- ↑ Aktuální repertoár | Divadlo Petra Bezruče. www.bezruci.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Historie | Divadlo Petra Bezruče. www.bezruci.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 127–130.
- Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2.upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 214–215.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Divadlo Petra Bezruče na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky
- Kanál na YouTube
