Daňové právo
Daňové právo (také berní právo) je odvětvím práva veřejného, tvoří základ práva finančního.[1] Lze jej chápat jako regulaci společenských vztahů, jejichž objektem jsou daně.[2] Daňové právo zahrnuje v širším slova smyslu kromě daní také další zákonem stanovené peněžní odvody (poplatky, cla a ostatní platby).[3] Správu daní v České republice upravuje tzv. daňový řád.[4]
Daň
[editovat | editovat zdroj]Daň je povinná, nevratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu, je neúčelová. Vedle ní stát vybírá od soukromých subjektů i poplatky.
Poplatky
[editovat | editovat zdroj]Poplatky jsou peněžité dávky za služby poskytované veřejným sektorem, úkony, za které se vybírají a jejich výši stanoví zákon. Poplatky mohou být státní nebo místní.
Prameny daňového práva
[editovat | editovat zdroj]Prameny práva daňového jsou právní normy regulující daňověprávní vztahy.[5] Jsou souborem pravidel zavazujících určitý okruh osob na konkrétním státním území k peněžním odvodům do veřejného rozpočtu.[6] Prameny daňového práva České republiky jsou:
- ústavní pořádek České republiky
- ratifikované mezinárodní smlouvy
- přímo aplikovatelné normy komunitárního práva
- zákony
- nařízení vlády
- vyhlášky
Zásady daňového práva
[editovat | editovat zdroj]Za zásady daňového práva lze považovat i obecné právní principy (zejména principy práva finančního). Hlavní zásadou daňového práva dle Listiny základních práv a svobod je v České republice ustanovení, podle kterého lze daně vybírat pouze na základě zákona. Charakteristické zásady daňového práva jsou tyto:[7]
- nulum tributum sine lege (není daně bez zákona)
- zásada daňové spravedlnosti
- zásada zákazu dvojího zdanění jednoho a téhož příjmu
- zásada jednoznačnosti předpisu daňového práva
- zásada primárně fiskálního účelu zdanění
- zásada únosnosti daně
Základní prvky daně
[editovat | editovat zdroj]Daň je určitý druh právního vztahu. Prvky daně jsou charakteristické pro daňověprávní vztah, obsahují práva a povinnosti zúčastněných stran. Na základě ustavení těchto prvků je určen vznik, trvání a zánik daňověprávního vztahu.[3][8] Těmito prvky jsou:
- daňový subjekt
- daňový objekt
- základ daně
- sazba daně
- korekční prvky (osvobození od daně, daňová úleva, sleva na dani, zvýšení daní)
- rozpočtové určení (zde např. rozpočtové určení daní v České republice)
- správce daně
- podmínky placení
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Základy práva: O právu, státě a moci. Praha: ASPI, 2009. 456 s. ISBN 978-80-7357-407-9. Kapitola 4.4 Daňové právo, s. 373–374.
- ↑ RADVAN, Michal. Finanční právo a finanční správa. Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 512 s. ISBN 978-80-210-4732-7. Kapitola 1.8 Berní právo, s. 44.
- ↑ a b JÁNOŠÍKOVÁ, Petra; MRKÝVKA, Petr; TOMAŽIČ, Ivan. Finanční a daňové právo. [s.l.]: Aleš Čeněk 525 s. Kapitola 2 Daňové právo, s. 298–299.
- ↑ VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Základy práva: O právu, státě a moci. Praha: ASPI, 2009. 456 s. ISBN 978-80-7357-407-9. Kapitola 4.4 Daňové právo, s. 380–381.
- ↑ RADVAN, Michal. Finanční právo a finanční správa. Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 512 s. ISBN 978-80-210-4732-7. Kapitola 1.10 Prameny daňového práva, s. 47–54.
- ↑ JÁNOŠÍKOVÁ, Petra; MRKÝVKA, Petr; TOMAŽIČ, Ivan. Finanční a daňové právo. [s.l.]: Aleš Čeněk 525 s. Kapitola 2 Daňové právo, s. 298–300.
- ↑ RADVAN, Michal. Finanční právo a finanční správa. Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 512 s. ISBN 978-80-210-4732-7. Kapitola 1.11 Zásady berního práva, s. 54–56.
- ↑ RADVAN, Michal. Finanční právo a finanční správa. Berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 512 s. ISBN 978-80-210-4732-7. Kapitola 1.5 Prvky daně, s. 30–36.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo daňové právo ve Wikislovníku
