Chlebíček
Chlebíček | |
---|---|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obložený chlebíček (nebo zkráceně jen chlebíček) je druh studeného jídla, které se skládá z vekového pečiva, bagety ozdobeného dalšími potravinami; typickým pokryvem chlebíčků jsou různé pomazánky, saláty, zelenina, uzeniny, sýry, mořské plody a další.
Obložený chlebíček či veka, jsou známy ve více zemích a mají specifické názvy (např. open sandwich v angličtině, tartine ve francouzštině, smørrebrød v dánštině, smörgå ve švédštině, tartinka v polštině, бутерброд v ruštině); mívají typickou lokální oblohu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]Zdroje uvádějí různé příklady užití chleba s masitou či jinou oblohou již od starověku. Za nejstarší předchůdce současných obložených chlebíčků je někdy považováno pozorování přírodovědce Johna Raye (1627–1705), který v nizozemských hospodách viděl na trámech zavěšené hovězí maso, které lidé krájeli na tenké plátky a jedli s chlebem a máslem („belegde broodje“).[1]
Dánský smørrebrød měl své předchůce již ve středověku, jeho moderní forma však vznikla v 19. století a poprvé byla v kodaňské vinárně nabízena v roce 1888.[2]
České země
[editovat | editovat zdroj]Pod názvem obložené chlebíčky nabízelo počátkem 20. století své produkty více výrobců.[3] Obložený chlebíček zhruba v dnešní podobě uvedl na scénu okolo roku 1916 pražský lahůdkář Jan Paukert[4] (lahůdkářství Jan Paukert fungovalo až do února 2015[5]) na popud rodinného přítele malíře Jana rytíře Skramlíka[6], kterému nevyhovovaly v té době k malému pohoštění podávané jednohubky; s chlebíčkem o velikosti mezi jednohubkou a obloženým chlebem byl spokojen, stejně jako zákazníci lahůdkářství, kde se tyto výrobky vzápětí začaly prodávat.[pozn. 1] Původní velikost byla o něco menší než dnes („tak na dvě tři kousnutí“), během dvou následujících let se pak osvědčil rozměr větší; v této podobě získaly oblibu a dělají se dodnes.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Bývalé československé státní normy (ČSN) pro výrobky studené kuchyně popisovaly skoro sto druhů obložených chlebíčků.[9]
V anglosaském světě a v jiných zemích pak může pojem chlebíček zahrnovat i bagetu, tedy veku plněnou dalšími potravinami, či hamburger, které je možno též ohřát. Většina chlebíčků v Česku se konzumuje studená, výrobci proto musí plnit hygienické předpisy, aby prostřednictvím těchto tepelně neupravených potravin nedocházelo k šíření nemocí.
Podobné výrobky
[editovat | editovat zdroj]K akcím slavnostního charakteru se připravují malé chlebíčky, takzvané kanapky neboli koktejlové chlebíčky[10] anebo ještě menší chuťovky s párátkem uprostřed nazývané jednohubky.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Český obložený chlebíček
-
Smørrebrød s lososem, vepřovým a hovězím masem
-
Ruský „butěrbrod“ s kaviárem
-
Polská tartinka
-
Skotský woodcock s vejcem a ančovičkami
-
Kanapky (canapés)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Datování uvedené zdrojem je problematické, protože od září 1915 se Čechách prodával chléb pouze na potravinové lístky (nedostatek potravin za první světové války)[7] a od listopadu 1916 platil v Praze zákaz podávání chleba, včetně obložených chlebíčků, v hostincích a lahůdkářstvích.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sandwiches have a tasty history!. Daily Sun [online]. 2016-06-23. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Smørrebrød: from medieval breadwinner to Danish staple [online]. The Copenhagen Post [cit. 2024-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Např. inzerát firmy Rudolf Malý. Národní politika. 1902-03-09, s. 22. Dostupné online. ISSN 1805-2444. (cz)
- ↑ Majitel slavného lahůdkářství Jan Paukert zemřel, bylo mu 91 let. iDNES.cz [online]. 2010-01-14 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Myší trus a plísně. Tak skončilo věhlasné Paukertovo lahůdkářství. ČT24 [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ KOZOHORSKÝ, Petr. Císařské lázně připomínají i historii chlebíčků, zasloužil se o ně malíř Skramlík. iDNES.cz [online]. 2024-02-12 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Prodej chleba a mouky v Praze. Národní listy. 1915-09-18, s. 3. Dostupné online. ISSN 1214-1240. (cz)
- ↑ Ode dneška nedostaneme chleba v hostincích. Národní listy. 1916-11-05, s. 3. Dostupné online. ISSN 1214-1240. (cz)
- ↑ Obložené chlebíčky podle norem studené kuchyně: Tentokrát recepty pro milovníky sýrů a „vegetáře“ | MAKOVÁ PANENKA [online]. 2016-12-11 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Nodl, Ladislav; Mandžuková, Jarmila; Havlů, Karina. Velká domácí kuchařka. 1. vyd. Praha: Slovart, 2004. s. 43. ISBN 80-7209-550-1
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MÜLLEROVÁ, Eva. Finger food aneb jídla, která se dají jíst jen rukou. Jídlo. Styl: pro ženy, příloha Práva. Borgis, 2. prosinec 2008, čís. 45, s. 9. [cit. 2022-06-17]. ISSN 1211-2119.
- ZÍDEK, Petr. Chlebíček, symbol blahobytu. Café. Právo. Borgis, 31. prosinec 2020, roč. 30, čís. 307, s. 19. [cit. 2022-06-14]. ISSN 1211-2119.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu chlebíček na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo chlebíček ve Wikislovníku
- Obložené chlebíčky podle norem studené kuchyně
- Vražedně dobrý český chlebíček. Za války skutečně zabíjel, teď slaví sto let. ČRo Plus [online]. 14. červenec 2016. Dostupné online.
- Babiččiny recepty: Chlebíček podle Jana Paukerta. ČRo Liberec [online]. 29. prosinec 2023. Dostupné online.
- Hýčkaný, proklínaný, ale náš! Etiketa konzumace chlebíčku ale rozděluje. iDNES.cz [online]. 31. prosinec 2023. Dostupné online.