Přeskočit na obsah

Chiméra (mytologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chiméra
Partner(ka)Orthos
Dětisfinx
nemejský lev
RodičeTýfón[1] a Echidna[1]
PříbuzníHydra a Kerberos (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chiméra (latinsky Chimaera, řecky Chimaira) je v řecké mytologii dcerou stohlavého obra Týfóna a Echidny, napůl ženy, napůl hada. Sama je fantastická nestvůra.

Chiméra měla zpředu podobu lva, v prostředku divoké kozy a zezadu draka. Její tři tlamy dštily oheň. Podle řeckých bájí žila v Lykii, konkrétně ve vulkanické rokli Kragu. Tam střežila vchod do podsvětí. Člověka okamžitě ucítila, vylezla ze svého doupěte a chrlila na něj oheň. O jejích konkrétních obětech není více známo, ví se ale, že ji zabil Bellerofontés, který přiletěl na okřídleném koni Pégasovi a Chiméru zasáhl několika smrtícími šípy z bezpečné výšky. První šíp ji jenom zranil, zaútočila na něj znovu ohněm svých tří tlam, bušila dračím ocasem, vysoko za ním vyskakovala, až se země otřásala a skály pukaly. Bellerofón však dal na hrot svého kopí olovo, to se v plamenném chřtánu obludy roztavilo a spálilo jí vnitřnosti.

Sourozenci Chiméry byli:

  • Orthos – dvouhlavý pes
  • Kerberos – tříhlavý podsvětní pes
  • Sfinx – obluda se ženskou hlavou, lvím tělem a ptačími křídly
  • Hydra – obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami

Slovo chiméra zůstává i v novodobém slovníku jako synonymum přeludu, vidiny, klamné představy, něčeho nereálného.

Odraz v umění

[editovat | editovat zdroj]
  • Chiméra, ač obludná, bývala často antickými umělci zobrazována. Nejznámější byla bronzová socha Chiméra z Arezza, vynikající dílo etruského umělce z 5. stol. př. n. l. (v Archeologickém muzeu ve Florencii)
  • Album norské black metalové skupiny Mayhem nese název Chimera.
  1. a b Chimaera. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda). 
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]