Caieiria
Caieiria Stratigrafický výskyt: Pozdní křída | |
---|---|
Fosilní obratle rodu Caieiria. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Nadčeleď | Titanosauria |
Tribus | Aeolosaurini |
Rod | Caieiria Silva, Jr.; et al., 2022 |
Typový druh | |
Caieiria allocaudata Silva, Jr.; et al., 2022 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Caieiria (podle lokality objevu - Caieira) byl býložravý dlouhokrký dinosaurus (sauropod), žijící v období pozdní křídy (geologický věk maastricht, před 72 až 66 miliony let) na území současné jihovýchodní Brazílie (stát Minas Gerais, geologické souvrství Serra da Galga).[1]
Historie objevu
[editovat | editovat zdroj]Fosilie typového exempláře byly objeveny kolem roku 1957 brazilským paleontologem Llewellynem Ivorem Pricem (který v této oblasti a souvrství prováděl vykopávky od 40. do 60. let 20. století). Byly objeveny série ocasních obratlů, které byly původně řazeny k jiným sauropodím taxonům (například Trigonosaurus a Baurutitan).[2] V roce 2022 však byla stanovena jejich odlišnost a zároveň byl pojmenován nový rod a druh sauropoda, Caieiria allocaudata.[3]
Zařazení
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o zástupce vývojově vyspělého kladu Aeolosaurini. Blízce příbuznými rody jsou například Bravasaurus, Gondwanatitan a Baurutitan, mírně vzdálenějšími pak Overosaurus, Punatitan, Aeolosaurus nebo Arrudatitan.[4][5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Soares, M. V. T.; et al. (2021). Sedimentology of a distributive fluvial system: The Serra da Galga Formation, a new lithostratigraphic unit (Upper Cretaceous, Bauru Basin, Brazil). Geological Journal. 56 (2): 951-975.
- ↑ Campos, D. A.; Kellner, A. W. A.; Bertini, R. J.; Santucci, R. M. (2005). On a titanosaurid (Dinosauria, Sauropoda) vertebral column from the Bauru Group, Late Cretaceous of Brazil. Arquivos do Museu Nacional. 63 (3): 565–593.
- ↑ Silva Junior, J. C.; Martinelli, A. G.; Marinho, T. S.; da Silva, J. I.; Langer, M. C. (2022). New specimens of Baurutitan britoi and a taxonomic reassessment of the titanosaur dinosaur fauna (Sauropoda) from the Serra da Galga Formation (Late Cretaceous) of Brazil. PeerJ. 10. e14333. doi: 10.7717/peerj.14333
- ↑ Julian C. G. Silva Junior; Agustín G. Martinelli; Fabiano V. Iori; Thiago S. Marinho; E. Martín Hechenleitner; Max C. Langer (2021). Reassessment of Aeolosaurus maximus, a titanosaur dinosaur from the Late Cretaceous of Southeastern Brazil. Historical Biology. doi: 10.1080/08912963.2021.1920016
- ↑ SOCHA, Vladimír. Sauropodí smršť v první třetině roku. OSEL.cz [online]. 4. května 2021. Dostupné online. (česky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Casal, G.; Martinez, R. D.; Luna, M.; Sciutto, J. C.; Lamanna, M. C. (2007). Aeolosaurus colhuehuapensis sp. nov. (Sauropoda, Titanosauria) de la Formacion Bajo Barreal, Cretacico superior de Argentina. Revista Brasileira de Paleontologia. 10 (1): 53-62.
- Luciano da Silva Vidal; Paulo Victor Luiz Gomes da Costa Pereira; Sandra Tavares; Stephen L. Brusatte; Lílian Paglarelli Bergqvist; Carlos Roberto dos Anjos Candeiro (2020). Investigating the enigmatic Aeolosaurini clade: the caudal biomechanics of Aeolosaurus maximus (Aeolosaurini/Sauropoda) using the neutral pose method and the first case of protonic tail condition in Sauropoda. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1745791
- Julian C. G. Silva Junior, Thiago S. Marinho, Agustín G. Martinelli, Luiz C.B. Ribeiro & Max C. Langer (2023). The largest known titanosaur (Dinosauria, Sauropoda) tooth and other isolated dental elements from the Serra da Galga Formation (Cretaceous of Southeast Brazil). Cretaceous Research. 105656. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105656