Brienz

Brienz
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°45′16″ s. š., 8°1′45″ v. d.
Nadmořská výška	574 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Interlaken-Oberhasli
	Brienz Brienz, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	48,07 km²
Počet obyvatel	3 090 (2018)
Hustota zalidnění	64,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.brienz.ch
PSČ	3855
Označení vozidel	BE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brienz je obec v okrese Interlaken-Oberhasli v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 3 100^[1] obyvatel.

Geografie

Obec Brienz leží na břehu Brienzského jezera (železniční stanice 566 m n. m.) a na úpatí hory Brienzer Rothorn (2350 m n. m.). Rozprostírá se od hřebene Brienzergrat na severu přes nejnižší bod (hladina jezera 564 m n. m.) až po nejvýše položený Schwarzhorn (2928 m n. m.) jižně od jezera a sousedí s osmi sousedními obcemi a kantony Lucern a Obwalden.

K obci patří pět vysokohorských pastvin: Rotschalp (1698 m n. m.), Planalp (1544 m n. m.), Hinterburg (1530 m n. m.), Axalp (1706 m n. m.), Tschingelfeld (1767 m n. m.).

Na Rotschalpu v nadmořské výšce 1870 m n. m. se nachází měřicí stanice Spolkového institutu pro výzkum sněhu a lavin v Davosu.

Historie

Osídlení oblasti Alamany je doloženo od 7. století. Jméno Brienz, poprvé doložené v roce 1146 jako Briens, vzniklo z keltského slova brigantion, tedy „kopec“.^[2]^[3] Původně pravděpodobně označovalo osadu na dnešním kostelním kopci nad jezerem.

Ve 12. a 13. století byl Brienz součástí alpského panství baronů z Brienzu a Raronu. V roce 1231 postoupil Brienz na vyšší úroveň a stal se centrem a místem jurisdikce jimi získaného císařského bailiviku Brienz (krevní dvůr). Vesnice Kienholz, ležící na východním okraji obce, se stala místem setkání zástupců Bernu a konfederátů v roce 1353. Když se v letech 1380–1381 vzbouřili obyvatelé Brienzu podporovaní lidmi z Unterwaldenu proti poslednímu pánovi z Ringgenbergu, vstoupil v roce 1386 do bernského měšťanského práva. Jeho dcery předaly v roce 1411 a 1439 panství Brienz klášteru Interlaken, který je v roce 1445 prodal Bernu. Ten v roce 1528 podřídil Brienz novému interlakenskému hofmistrovství. Kostel na hradním ochozu nad jezerem byl pravděpodobně fundací pánů z Brienzu, kteří před rokem 1213 darovali kostelní místo klášteru Engelberg; v důsledku reformace připadl Bernu.^[2]

V rámci boje proti chudobě, částečně v důsledku úpadku alpské sýrárny po roce 1800, vznikl jako nový zdroj příjmů cestovní ruch a řezbářství. Lákadlem byly vodopády Giessbachfälle a vrchol Rothorn, proslulý svými panoramaty.

I po otevření dostavníkové (1861) a železniční tratě (1888) z Lucernu přes Brünig byla obec Brienz spíše tranzitním než rekreačním střediskem. Ozubnicová dráha Brienz Rothorn Bahn, otevřená v roce 1892 jako nejvýše položená vrcholová železnice v Evropě, měla zpočátku jen malý úspěch. Popularitu si získala až ve 20. století. V 19. století vznikla díky korekci řeky Aary a odvodnění údolí Haslital (1878) rovinatá zemědělská půda. V odlesněné oblasti alpských pastvin bylo třeba od 90. let 19. století za pomoci spolkové vlády a kantonu zastavit devastaci způsobenou přívalovými vodami výstavbou potočních a lavinových bariér a zalesňováním.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1764	1850	1880	1900	1930	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2010	2020
Počet obyvatel	799	1789	2757	2580	2525	2861	2864	2796	2759	2849	2956	3060	3158

Hospodářství a tradice

Turistický ruch a řezbářství mají pro Brienz mimořádný význam. Tradice řezbářství v Brienzu sahá až do roku 1816. Tehdy hladomor donutil lidi hledat nové pracovní příležitosti. Zruční řemeslníci, jako byl Christian Fischer (1790–1848), uměli spojit rostoucí turistický ruch s prodejem dřevěných soch. Z předmětů denní potřeby vznikala filigránská umělecká díla, která byla koncem 19. a počátkem 20. století úspěšně prezentována na světových výstavách. Mezi příklady řezbářských prací z Brienzu patří sochy zvířat i předměty denní potřeby s figurkami zvířat a tzv. nábytkové kusy Edelweiss. Řezbářská škola je jedinou institucí ve Švýcarsku, kde se lze řezbářskému řemeslu vyučit. Byla založena v roce 1884 jako Schnitzlerschule Brienz. Od roku 1928 je odbornou školou a vzdělávací dílnou kantonu Bern. Houslařská škola Brienz, založená v roce 1944, je jedinou specializovanou školou pro houslaře ve Švýcarsku.

Každoročně se ve středu a čtvrtek, každý druhý týden v listopadu konají v trhy a slavnosti. Počátky tradice sahají daleko do roku 1626, kdy Brienz obdržel povolení vrchního soudce a Rady města Bernu. Specialitou na slavnostech jsou brienzské lívance plněné sušenými hruškami a ořechy.

Doprava

Brienz leží na železniční trati Brünigbahn z Interlakenu do Lucernu, kterou provozuje společnost Zentralbahn. Od Brienzského jezera je obsluhován společností BLS Schifffahrt. Z Brienzu na Brienzer Rothorn jezdí dráhaBrienz Rothorn Bahn.

Poštovní autobusy obsluhují trasy Brienz – Schwanden – Hofstetten, Brienz–Brünig a Brienz–Axalp. Od roku 1988 má Brienz napojení na dálnici A8 (exit č. 29).

Galerie

Parní vlak na Brienz Rothorn Bahn
Výhled z vrcholu Rothorn
Rotschalp

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brienz BE na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c ^d DUBLER, Anne-Marie. Brienz (BE) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-01-25 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (německy)
↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 186. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Brienz na Wikimedia Commons
(německy) – oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] DUBLER, Anne-Marie. Brienz (BE) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-01-25 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (německy)

[3] KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 186. (německy)

[1]

[2]

[3]