Bitva u Nikopole

Bitva u Nikopole
	konflikt: Křížové výpravy, osmanská expanze
	Bitva u Nikopole, ilustrace z kroniky Sébastiena Mamerota
Trvání	25. září 1396
Místo	Nikopol, Osmanská říše
Souřadnice	43°42′21″ s. š., 24°53′45″ v. d.
Výsledek	rozhodné osmanské vítězství
Strany
Osmanská říše; Moravské Srbsko	křížová výprava:; Svatá říše římská Koruna česká; Savojsko; Švýcarsko; Francie; Burgundsko; Uhersko Sedmihradsko; Chorvatsko; Valašsko; Řád rytířů sv. Jana; Benátská republika; Janovská republika; Tarnovské carství; Řád německých rytířů; Byzantská říše; Vidinské carství; Celjské hrabství; Brankovićovské Srbsko; polští křižáci; kastilští křižáci; aragonští křižáci; portugalští křižáci; navarrští křižáci; angličtí křižáci; skotští křižáci;
Velitelé
Bájezíd I.; Çandarlı Ali Paša; Gazi Evrenos; Stefan Lazarević;	Zikmund Lucemburský; Stibor ze Stibořic; Mikuláš II. Gorjanský; Filip z Eu; Jean Le Maingre; Jan z Nevers; Enguerrand VII.; Jan z Vienne †; Jean de Carrouges †; Mircea Starý; Štěpán II. Lacković; Ivan Stracimir †; Filibert de Naillac; Vuk Branković;
Síla
10 000–20 000	17 000–20 000
Ztráty
výrazné ztráty	většina křižáků pobita nebo zajmuta, 3 000 zajatců popraveno
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

V bitvě u Nikopole se 25. září 1396 střetli osmanští Turci s křižáckým vojskem tvořeným především Francouzi, Uhry, Chorvaty, Němci, Burgunďany, Bulhary, Benátčany aj. Tažení evropských sil vedených uherským králem Zikmundem Lucemburským, označované někdy jako Nikopolská křížová výprava, v tomto boji drtivě podlehlo početnějšímu turecko-srbskému vojsku osmanského sultána Bájezída I. nedaleko pevnosti Nikopolis na bulharském území.

Selhání tohoto podniku ze strany evropských křižáků se přičítá nejednotné taktice jejich společného vojska, zejména francouzským účastníkům, tj. zbrklosti rytířů z Francie, kteří provedli předčasný unáhlený výpad proti osmanským silám, bitva se pak už vyvíjela jen v neprospěch křižácké strany vedoucí až ke katastrofální porážce. Pouze malá část křižáků včetně krále Zikmunda Lucemburského se zachránila, většina padla na bojišti a část se octla v tureckém zajetí, kde byli poté popraveni. Znamenalo to také konec nadějí na záchranu skomírající Byzantské říše a balkánských národů, které ani společnými silami nemohly vzdorovat vzrůstající osmanské moci.

Literatura

KOVAŘÍK, Jiří. Čas stoleté války : (1356–1450) : rytířské bitvy a osudy III. Praha: Mladá fronta, 2006. 346 s. ISBN 80-204-1499-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Nikopole na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Křížové výpravy

Svatá země 1095–1291 (Outremer)	Lidová (1096) První (1095–1099) výprava (1100–1101) Norská (1107–1110) Benátská (1122–1124) Damašská (1129) Druhá (1147–1149) tažení do Egypta (1154–1169) v Rudém moři (1182) Třetí (1189–1192) Německá (1197–1198) Čtvrtá (1202–1204) Dětské (1212) Pátá (1217–1221) Šestá (1228–1229) Baronská (1239–1241) Pastýřská (1251) Sedmá (1248–1254) výprava roku 1267 výprava roku 1269 Osmá (1270) Devátá (1271–1272) poslední intervence (1299–1300, 1301)	Klečící rytíř, vyobrazení z Westminsterského žaltáře

Reconquista 718–1492	Barbastro (1063) Baleáry (1113–1115) Las Navas de Tolosa (1212) Pastýřská (1320)

po roce 1291	Chudinská (1309) Smyrenské (1343–1351) Alexandrijská (1365) Mahdijská (1390) Tedelská (1398) Annabská (1399) proti Tatarům (1399)

severní výpravy proti „pohanům“	Kalmarská (1123) Venedská (1147) Švédské (tři) Livonská (13. století) Pruská (1217–1274) Litevská (1283–1410)

evropské výpravy proti „kacířům“ (a neposlušným panovníkům)	Albigenská (1209–1229) Drentská (1228–1232) Stedingerská (1233–1234) Bosenská (1235–1241) Novgorodská (1241–1242) Aragonská (1284–1285) Česká proti valdenským (1340) Despenserova (1382–1383) Španělská Armada (1588)

proti husitům	První (1420) Druhá (1421–1422) Třetí (1427) Čtvrtá (1431) Česko-uherské války (1468–1478)

pozdní výpravy proti Osmanským Turkům	Savojská (1366) Nikopolská (1396) Varnská (1444) projekt Evžena IV. (1444–1445) projekt Kalixta III. (1455–1458) projekt Pia II. (1463–1464) Portugalská (1481)