Belokuricha
Vzhled
Souřadnice: 52° s. š., 84°59′ v. d.
Belokuricha Белокуриха | |
---|---|
Pohled na město z hory Cerkovka | |
Poloha | |
Souřadnice | 52° s. š., 84°59′ v. d. |
Nadmořská výška | 250 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+7 |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Sibiřský |
Kraj | Altajský |
Altajský kraj na mapě Ruska | |
Belokuricha | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 92 km² |
Počet obyvatel | 14 735 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 160,2 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1803 |
Oficiální web | belokuriha-gorod |
Telefonní předvolba | (+7) 38577 |
PSČ | 659900–689901 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Belokuricha (rusky Белоку́риха) je město v Altajském kraji v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měla bezmála patnáct tisíc obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Belokuricha leží na jihozápadě Západosibiřské roviny severně od severozápadních výběžků Altaje v údolí stejnojmenného potoka. Od Barnaulu, správního střediska kraje, leží přibližně 240 kilometrů jižně.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Belokuricha byla založena v druhé polovině 19. století na místě termálních pramenů.
V období druhé světové války sem byl z Krymu v roce 1942 evakuován slavný pionýrský tábor Artěk.
Sídlem městského typu se Belokuricha stala v roce 1958, městem v roce 1982.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belokuricha na německé Wikipedii.
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Belokuricha na Wikimedia Commons