Přeskočit na obsah

Beatrix Bourbonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beatrix Bourbonská
Česká královna
Portrét
Korunovace18. května 1337, Praha
NarozeníDesetiletí od 1320
Úmrtí23. prosince 1383
Damvillers
Pohřbenakatedrála Saint-Denis v Paříži
PředchůdceEliška Přemyslovna
NástupceBlanka z Valois
ManželéJan Lucemburský
Odo II. z Grancey
Manželkou panovníka1334–1346
PotomciVáclav Lucemburský
Bona
DynastieBourboni
OtecLudvík I. Bourbonský
MatkaMarie z Avesnes
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beatrix Bourbonská (francouzsky Béatrice de Bourbon, 1318?23. prosince 1383) byla českou královnou, druhou manželkou Jana Lucemburského. Jejími rodiči byli francouzský vévoda Ludvík I. Bourbonský a Marie z Avesnes.

Socha Beatrix Bourbonské (Saint-Denis)

Dětství a dospívání

[editovat | editovat zdroj]

Beatrix se narodila do velmi významné rodiny z boční linie kapetovského rodu. Její otec byl vládcem bourbonského vévodství, clermontského a marchského hrabství. Navíc patřil k nejbohatším francouzským šlechticům a mohl stále pobývat na pařížském královském dvoře. Beatrix tak měla postavení, které jí umožňovalo sňatek na nejvyšší úrovni.[1]

Seznámení a sňatek

[editovat | editovat zdroj]

Seznámení Beatrix s Janem Lucemburským proběhlo na královském dvoře v Paříži. Jan byl o dvacet pět let starší a byl čtyři roky vdovcem. Jeho první manželka Eliška Přemyslovna zemřela roku 1330, ale rozpad manželství Jana a Elišky nastal dávno před její smrtí. Francouzský král Filip VI. se snažil připoutat Jana k sobě a Francii a nejspíš on inicioval Janův druhý sňatek s Beatrix, dcerou bourbonského vévody Ludvíka I. a Marie z Avesnes.

Sňatek se uskutečnil roku 1334 na zámku ve Vincennes u Paříže. Nevěstin otec připsal dceři rentu z výnosů statků v Clermontu. Český král a jeho dědicové pak získali smlouvou některá léna v tchánových zemích. Král Jan připsal své druhé manželce výnosy ze statků v lucemburském panství. Mužští potomci z toho manželství měli zdědit hrabství lucemburské. Jan v této smlouvě zapomněl na své dva syny s Eliškou Přemyslovnou, Karla a Jana Jindřicha. Jan a Beatrix byli příbuzní ze strany nevěstiny matky, proto byl třeba k sňatku dispenz papeže Benedikta XII.

Příjezd do Čech

[editovat | editovat zdroj]

Do Českého království přijela Beatrix 2. ledna roku 1336, k českým hranicím jí přijel naproti průvod vedený markraběnkou Blankou z Valois, manželkou Karla IV. Král Jan uvedl svou druhou ženu do královského paláce čp. 647/I na Starém Městě proti minoritskému klášteru s kostelem sv. Jakuba.[2] Mluvila jen francouzsky a společnost jí v době Janovy nepřítomnosti tak v cizí zemi dělala především Blanka z Valois, která ji jela přivítat hned při příjezdu až na hranice Českého království. Češi si Beatrix nijak neoblíbili, jako královnu už uznávali Blanku, manželku Janova prvorozence a následníka trůnu Karla.

...přišel náš otec do Čech a přivedl sebou manželku, kterou si vzal za královnu, jménem Beatrix, dceru vévody bourbonského, z rodu králů francouzských...
— Karel IV.[3]

Dne 25. února 1337 porodila Beatrix syna Václava Lucemburského. Jan k němu měl zcela jiný a mnohem vřelejší vztah než k potomkům z prvního manželství. Samotný porod budoucího vévody byl velmi těžký a nakonec musel být proveden císařským řezem,[4] který přežila i jeho matka Beatrix. V té době to bylo velmi neobvyklé, neboť matky umíraly i u běžných porodů. V latinském dopise oznamujícím radostnou novinu městu Kolínu se o porodu hovoří "bez porušení našeho těla" a údiv nad zákrokem zmiňuje vlámská kronika Brabantsche Yeesten. Snad jako poděkování za tento zázrak dostal jméno Václav, jméno zemského patrona obvyklé v přemyslovské dynastii. Stejným jménem Václav byl pokřtěn již Janův prvorozený syn, pozdější král Karel IV. Sympatie pro královnu ani Jana toto gesto nezískalo. Korunovace Beatrix 18. května 1337 i s hostinou proběhla za okázalého nezájmu veřejnosti a kronikář Petr Žitavský si povšiml i nedbalosti Janova zevnějšku a chybějící koruny.

Dne 25. února 1337 porodila králi syna, k veliké jeho radosti: ale kromě krále zdálo se, že nikdo v Čechách netěšil se události té.
— František Palacký[5]

Odjezd z Čech

[editovat | editovat zdroj]

Beatrix zanechala syna kojné a chůvě v Praze, a čtrnáct dní po své korunovaci, 1. července 1337, odcestovala z Čech do Lucemburska a do země se již nikdy nevrátila.[6] Jan Lucemburský v létě 1346 padl v bitvě u Kresčaku a Beatrix zaopatřená jeho závětí odešla na své vdovské statky. O rok později se znovu provdala za Oda z Grancey a i nadále užívala titulu české královny. Dojednala sňatek svého syna Václava s Johanou, o řadu let starší ovdovělou dcerou brabantského vévody Jana III. Žila bohatý společenský život, milovala umění a z jejího majetku se dochovala iluminovaná modlitební knížka.

Nakonec přežila nejen své nevlastní syny Karla a Jana Jindřicha, ale o dva týdny i vlastního syna Václava. Byla pohřbena v dnes již neexistujícím kostele jakobínského kláštera v Paříži. Její kamenná socha byla odtamtud po roce 1800 převezena do kostela a pohřebiště francouzských králů v St. Denis, kde stojí v křížení transeptu a jižní boční lodi.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
Ludvík IX. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Blanka Kastilská
 
 
Robert z Clermontu
 
 
 
 
 
 
Ramon Berenguer V. Provensálský
 
 
Markéta Provensálská
 
 
 
 
 
 
Beatrix Savojská
 
 
Ludvík I. Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Hugo IV. Burgundský
 
 
Jan Burgundský
 
 
 
 
 
 
Jolanda z Dreux
 
 
Beatrix Burgundská
 
 
 
 
 
 
Archambaud IX. Bourbonský
 
 
Anežka z Dampierre
 
 
 
 
 
 
Jolanda ze Châtillonu
 
Beatrix Bourbonská
 
 
 
 
 
Bouchard IV. z Avesnes
 
 
Jan I. z Avesnes
 
 
 
 
 
 
Markéta II. Flanderská
 
 
Jan II. Holandský
 
 
 
 
 
 
Floris IV. Holandský
 
 
Adéla Holandská
 
 
 
 
 
 
Matylda Brabantská
 
 
Marie z Avesnes
 
 
 
 
 
 
Walram III. Limburský
 
 
Jindřich V. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Ermesinda Lucemburská
 
 
Filipa Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Jindřich II. z Baru
 
 
Markéta z Baru
 
 
 
 
 
 
Filipa z Dreux
 
  1. FIDLER, Jiří. České královny. Praha: Fragment, 2011. 64 s. ISBN 978-80-253-1272-8. 
  2. Emanuel POCHE, Prahou krok za krokem. Praha 1985
  3. Karel IV. Vlastní životopis. Praha: Odeon, 1979. S. 73. 
  4. Objev českých expertů může přepsat historii porodnictví
  5. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek 2. Praha: Odeon, 1968. S. 292. 
  6. SPĚVÁČEK, Jiří: Jan Lucemburský a jeho doba (1296-1346). Svoboda Praha 1994, s. 531.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BOBKOVÁ Lenka, Jan Lucemburský. Otec slavného syna. Praha. Vyšehrad, 2018, 600 s. ISBN 978-80-7429-342-9
  • ČECHURA, J. České země v letech 1310–1378. Lucemburkové na českém trůně. 1. vyd. Praha : Libri, 2005. 288 s.
  • STEHLÍKOVÁ Dana, Neznámá a zapomenutá - česká královna Beatrix Bourbonská, in: Dějiny a současnost, č. 12, 2010, s. 17–20.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 309. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Česká královna
Předchůdce:
Eliška Přemyslovna
13341346
Beatrix Bourbonská
Nástupce:
Blanka z Valois
Lucemburská hraběnka
Předchůdce:
Eliška Přemyslovna
13341346
Beatrix Bourbonská
Nástupce:
Blanka z Valois