Baltimore
Baltimore City of Baltimore | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 39°17′11″ s. š., 76°36′54″ z. d. |
Nadmořská výška | 10 m n. m. |
Časové pásmo | Eastern Time Zone UTC−05:00 (standardní čas) UTC−04:00 (letní čas) America/New_York |
Stát | ![]() |
Federální stát | Maryland |
![]() Maryland na mapě Spojených států | |
![]() ![]() Baltimore | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 238,4 km² |
Počet obyvatel | 585 708 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 2 456,7 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Brandon Scott (od 2020) |
Vznik | 1729 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 410, 443 a 667 |
PSČ | 21201–21298 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Baltimore je město na východě USA; nejlidnatější ve státu Maryland a jeho strategické centrum ležící na břehu Chesapeakské zátoky. Na území města žije přibližně 586 tisíc[1] obyvatel, což z něj dělá 30. nejlidnatější sídlo Spojených států amerických, v celé aglomeraci pak 2,8 milionů. Společně s nedalekým Washingtonem, D.C. tvoří souměstí, v němž žije bezmála 10 milionů obyvatel, s dalšími velkými městy na Východním pobřeží je součástí megalopole BosWash. Tvoří i vlastní okres (county).
Baltimore zažil největší rozkvět v 19. století, kdy se stal významným dopravním uzlem a to zejména díky velkému přístavu (svého času šlo o druhou nejvytíženější vstupní bránu do USA pro imigranty) a rozvoji železniční dopravy[2]. Městský přístav dodnes zůstává jedním z největších v zemi, význam železnice však nahradilo v polovině 20. století vybudované mezinárodní letiště (BWI).[3] Baltimore má vůbec nejvíce památníků a soch ze všech amerických měst, což reflektuje bohatou historii sídla. Sídlí zde prestižní Univerzita Johnse Hopkinse, jež je největším zaměstnavatelem města.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Baltimore byl fakticky hlavním městem USA v období od prosince 1776 do února 1777.

Bitva o Baltimore byla klíčovým střetnutím během britsko-americké války v roce 1814, která vyvrcholila neúspěšným britským bombardováním Fort McHenry, během kterého Francis Scott Key napsal báseň, která se stala "The Star-Spangled Banner". Roku 1931 byla přijata jako americká národní hymna. Během nepokojů na Pratt Street v roce 1861 bylo město místem některých z prvních násilností spojených s americkou občanskou válkou.
Strategická poloha města měla za důsledek fakt, že Baltimore se během 19. století rychle rozvíjel a díky velkému přístavu a pokročilé železniční dopravě se stal uzlem mezi Středozápadem a ostatními částmi země. V jednu chvíli byl dokonce po New Yorku druhým nejlidnatějším americkým městem. Po úpadku a restrukturalizaci těžkého průmyslu se sídlo začalo zaměřovat na služby. Dodnes zde kupříkladu sídlí prestižní Univerzita Johnse Hopkinse.[4]
Česká komunita v Baltimoru
[editovat | editovat zdroj]V 19. století se v Baltimoru vytvořila i početná česká komunita, a to zejména ve čtvrti Middle East, kde dodnes stojí kostel svatého Václava. Postupem času Američané českého původu emigrovali na předměstí a přistěhovala se zde početná afroamerická komunita.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání lidu z roku 2020 měl Baltimore 585 708 obyvatel, asi o 35 000 obyvatel méně než v roce 2010.[5] Vůbec nejvyššího počtu obyvatel město dosáhlo roku 1950, kdy ve městě žilo asi 950 000 lidí. Obyvatelstvo nejprve klesalo zejména kvůli tzv. bílému útěku. V důsledku toho tvoří Afroameričané nadpoloviční většinu obyvatelstva již přes 30 let. I ti nicméně v posledních letech klesají, mírný růst byl zaznamenán u Asiatů a Hispánců.
Rasové složení
[editovat | editovat zdroj]- 57,3 % Afroameričané
- 26,9 % bílí Američané
- 0,22 % američtí indiáni
- 3,6 % asijští Američané
- 0,57 % jiná rasa
- 3,6 % dvě nebo více ras
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 7,8 % populace.[6]
Dominantním náboženstvím je křesťanství, které vyznává asi 65 % obyvatel města. Asi čtvrtina lidí je bez vyznání, v menší míře je ve městě praktikován i judaismus či islám.[7]
Sociální problémy
[editovat | editovat zdroj]Baltimore se potýká s vysokou kriminalitou, nadměrným množstvím odpadu v ulicích a nedostatečnou infrastrukturou, což podnítilo dlouhodobý pokles obyvatelstva.[8] V posledních letech se vedení města snaží s touto situací bojovat, některé nemovitosti prodávají za pouhý dolar.[9] I přesto oblasti jako například Inner Harbor či okolí Univerzity Johnse Hopkinse prochází gentrifikací.[10][11]

Charakter města
[editovat | editovat zdroj]Centrum města reprezentuje Inner Harbor (Vnitřní přístav), v němž se nachází množství restaurací nabízejících kupříkladu tradiční krabí koláčky, turistických atrakcí a mrakodrapů, neboť jde o finanční centrum marylandské metropole.[12] Vnitřní přístav je obklopen několika zachovalými historickými částmi města včetně oblíbeného nábřeží s molem Fell's Point či poklidné čtvrti s krásným výhledem na panorama města Federal Hill.
Turistické zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- National Aquarium – hojně navštěvované akvárium v centru města, které chová delfíny, žraloky, ale i papoušky či papuchalky
- Historické lodě v přístavu – zejména loď USS Constellation (1854)
- Dům a muzeum Edgara Allana Poea – bývalý domov slavného spisovatele
- Fort McHenry – historicky významná pevnost v přístavu
- B&O Railroad Museum – muzeum železnice a jejího významu pro Baltimore
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Baltimore je významným dopravním uzlem. Nachází se zde jeden z nejvytíženějších amerických přístavů, z hlediska přepravy nákladními loděmi typu roll-on/roll-off jde dokonce o největší přístav ve Spojených státech.[13] V návaznosti na to se v historii stal s Baltimore velmi rychle se rozvíjejícím městem a jednou ze základních křižovatek spojující lodní dopravu s dopravou železniční.
Od té doby došlo ke snížení významu železnice v USA, Baltimore se však díky své strategické poloze ve středu megalopole BosWash rychle adaptoval na rozvoj silniční dopravy. Městem prochází například významná I-95 spojující celé východní pobřeží, I-895, I-70 vedoucí až do Utahu či I-695, která až do zřícení mostu Francise Scotta Keye v březnu roku 2024 tvořila úplný okruh města.[14]

Asi 14 km jižně od města se nachází Baltimore/Washington International Thurgood Marshall Airport (kód: BWI) s leteckými spoji po celých Spojených státech, do Střední Ameriky a Evropy.[3] Jde o jednu ze základen americké nízkonákladové aerolinie Southwest Airlines.[15]
Baltimore v kultuře a umění
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]Baltimore zaujímá významné postavení v americké literatuře. Část svého života zde strávil slavný Edgar Allan Poe, který ve městě také zemřel a je zde pohřben.[16] Rovněž zde napsal a publikoval některá svá díla, včetně povídky Rukopis nalezený v láhvi.
K Baltimoru měl osobní vztah i Francis Scott Fitzgerald, který zde zasadil svoji povídku Podivuhodný případ Benjamina Buttona, dnes známou především díky filmové adaptaci z roku 2008.
Od 60. let žije ve městě spisovatelka Anne Tyler, jež zde zasadila několik svých románů včetně Náhodného turisty.[17]
Film a televize
[editovat | editovat zdroj]V Baltimoru se narodili režiséři Barry Levinson či John Waters, který zde dlouhodobě žije a je aktivním členem místní divadelní komunity.[18]
Odehrává se zde množství romantických filmů včetně Samotáře v Seattlu (1993), Let's Dance (2006) a Až tak moc tě nežere (2009) i thrillerů: Marnie (1964), Mlčení jehňátek (1991) či Nejhorší obavy (2002).[19]
Město je dějištěm úspěšného seriálu The Wire - Špína Baltimoru, natáčelo se zde i několik epizod sci-fi seriálu Akta X.[20]
Sport
[editovat | editovat zdroj]- NFL: Baltimore Ravens, klub amerického fotbalu sídlící na M&T Bank Stadium
- MLB: Baltimore Orioles, baseballový tým pojmenovaný podle pěvce trupiála baltimorského, symbolu města, který sídlí na stadionu Oriole Park at Camden Yards
Mezi lety 1994–1995 ve městě působil i tým kanadského fotbalu Baltimore Stallions.
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]- Johns Hopkins (1795–1873), podnikatel, abolicionista a filantrop
- Upton Sinclair (1878–1968), spisovatel, publicista a levicový politik
- Alonzo G. Decker (1884–1956), podnikatel a vynálezce
- Raymond A. Spruance (1886–1969), admirál loďstva Spojených států amerických během druhé světové války
- Babe Ruth (1895–1948), baseballový hráč, považovaný za nejlepšího hráče všech dob
- Alger Hiss (1904–1996), diplomat, v roce 1948 odhalený jako špión Sovětského svazu
- Spiro Agnew (1918–1996), politik
- John Rawls (1921–2002), filozof
- Leon Uris (1924–2003), spisovatel
- John Astin (* 1930), herec a režisér
- Nedda Casei (1935–2020), mezzosopranistka
- Philip Glass (* 1937), hudební skladatel
- Nancy Pelosi (* 1940), demokratická politička, první žena ve funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů
- Frank Zappa (1940–1993), kytarista, zpěvák a hudební skladatel
- Cass Elliot (1941–1974), zpěvačka, členka skupiny The Mamas and the Papas
- Barry Levinson (* 1942), filmový režisér
- Tom Clancy (1947–2013), spisovatel
- Dwight Schultz (* 1947), herec
- Ric Ocasek (1949–2019), zpěvák, skladatel a producent polského původu
- Charles S. Dutton (* 1951), herec
- Bill Frisell (* 1951), kytarista
- Marsha Sue Ivinsová (* 1951), astronautka
- Edward Witten (* 1951), matematik a fyzik
- David Hasselhoff (* 1952), herec a zpěvák
- Bess Armstrongová (* 1953), herečka
- Robert Lee Curbeam (* 1962), astronaut
- Pam Shriverová (* 1962), tenistka
- Parker Posey (* 1968), herečka
- Thomas Jane (* 1969), herec a režisér
- Julie Bowen (* 1970), herečka
- Nicole Ari Parker (* 1970), herečka
- Jada Pinkett Smith (* 1971), herečka a zpěvačka
- Tracie Thoms (* 1975), herečka
- Anna Farisová (* 1976), herečka
- Lloyd Banks (* 1982), rapper
- Michael Phelps (* 1985), plavec, olympijský a světový rekordman, držitel 23 zlatých olympijských medailí
- John Patrick Amedori (* 1987), herec a hudebník
- Rebecca King, sólistka baletu ND v Praze
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Město Baltimore má následující partnerská města:[21]
Alexandrie, Egypt, 1995
Aškelon, Izrael, 2005
Bremerhaven, Německo, 2007
Gbarnga, Libérie, 1973
Janov, Itálie, 1985
Kawasaki, Japonsko, 1978
Luxor, Egypt, 1982
Oděsa, Ukrajina, 1974
Pireus, Řecko, 1982
Rotterdam, Nizozemsko, 1985
Sia-men, Čína, 1985
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Mt Vernon UMC
-
Inner Harbor
-
Domy v ulici Guilford Avenue
-
Ulice čtvrti Federal Hill
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b 2020 United States Census. Dostupné online. [cit. 2022-01-01].
- ↑ Baltimore: Gateway to America?. WYPR [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Welcome to BWI Thurgood Marshall Airport. BWI Airport [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Home. Johns Hopkins University [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SIMPSON, Amy. As residents leave, Baltimore named among top 15 shrinking U.S. cities. WBFF [online]. 2024-01-30 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.
- ↑ NW, 1615 L. St; SUITE 800WASHINGTON; INQUIRIES, DC 20036USA202-419-4300 | Main202-857-8562 | Fax202-419-4372 | Media. Religious Landscape Study [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Census: Baltimore Had 2nd Largest Population Decline In U.S. Last Year - CBS Baltimore. www.cbsnews.com [online]. 2018-03-22 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RIEMLOVÁ, Martina. Baltimore plánuje prodat stovky prázdných domů, každý nabídne za dolar. iDNES.cz [online]. 2024-03-21 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Váš dům zbouráme, dověděli se z novin. Univerzita i developeři vytlačují z Baltimoru černošské obyvatele. iROZHLAS [online]. 2021-05-27 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ WEIGEL, Brandon. Study: Baltimore has seen one of the highest rates of gentrification in the U.S.. Baltimore Fishbowl [online]. 2019-03-19 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Baltimore. Kosmopolitní přístav, který láká nejen na plovoucí poklady | Cestování | Lidovky.cz. iDNES.cz [online]. 2015-04-04 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ GOCOMET. Top 14 Busiest Container Ports In The United States In 2025 [online]. 2024-02-25 [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK, iDNES cz. V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný. iDNES.cz [online]. 2024-03-26 [cit. 2025-02-03]. Dostupné online.
- ↑ FOSTER, Justin. Southwest Hubs: A Look At The Airline's Most Served Cities. Simple Flying [online]. 2024-01-10 [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Explore Edgar Allan Poe’s Baltimore Legacy. Visit Baltimore [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ In search of... Anne Tyler in Baltimore. The Independent. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-24. (anglicky)
- ↑ MCCREA, Megan. John Waters’s Baltimore. The New York Times. 2024-07-01. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Baltimore's Role in TV Shows & Movies. Visit Baltimore [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VALENTINE, Gioncarlo. They Conflated ‘The Wire’ With Reality. The New York Times. 2022-06-13. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Baltimore City Mayor's Office of International and Immigrant Affairs - Sister Cities Program [online]. [cit. 2008-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-07. (Angličtina) – neplatný odkaz !
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltimore na Wikimedia Commons
Galerie Baltimore na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Baltimore ve Wikislovníku
- (anglicky) Oficiální stránky