Přeskočit na obsah

Axiom Mission 1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Axiom Mission 1
Údaje o lodi
TypCrew Dragon
Výrobní čísloC206 (Crew Dragon Endeavour) (3. let)
COSPAR2022-037A
VýrobceSpaceX
Hmotnost12 519 kg
Údaje o letu
Členů posádky4
Datum startu8. dubna 2022, 15:17:12 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampaLC-39A
Nosná raketaFalcon 9 Block 5
Délka letu17 dní, 1 hodina a 49 minut
Datum přistání25. dubna 2022, 17:06 UTC
Místo přistáníAtlantský oceán, nedaleko Jacksonville, Florida
Spojení se stanicí
Spojení se stanicíISS, modul Harmony, port Harmony zenith (PMA-3): 9. dubna 2022, 12:29 UTC
Délka spojení15 dní, 12 hodin a 41 minut
Odlet ze stanice25. dubna 2022, 01:10 UTC
Fotografie posádky
Posádka při přivítání na palubě ISS. Nahoře vpravo: Lopéz-Algería, v prostřední řadě trojice se stejnými kombinézami, zleva: Pathy, Stibbe, Connor.
Posádka při přivítání na palubě ISS. Nahoře vpravo: Lopéz-Algería, v prostřední řadě trojice se stejnými kombinézami, zleva: Pathy, Stibbe, Connor.
Navigace
Předchozí
Crew-3
Následující
Crew-4

Axiom Mission 1 (Ax-1)[1] byl let americké kosmické lodi Crew Dragon firmy SpaceX pro společnost Axiom Space. Start prvního letu vesmírných turistů lodí Crew Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se odehrál 8. dubna 2022 a přistání 25. dubna 2022[2]. Tři účastníky, z nichž každý za svůj let do vesmíru zaplatil 55 milionů amerických dolarů,[3] na jejich podle plánu dvanáctidenní, ve skutečnosti však sedmnáctidenní misi doprovázel profesionální astronaut.[4]

Kosmická loď Crew Dragon

[editovat | editovat zdroj]
Crew Dragon v letové konfiguraci.
Související informace naleznete také v článku Dragon 2.

Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).

Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m3, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Posádka

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní posádka:

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka:

Vědecký program

[editovat | editovat zdroj]

Společnosti Axiom Space od počátku příprav prohlašovala, že už její první let – začátek cesty k vypuštění a provozu první komerční vesmírné stanice na světě – bude mít svůj vlastní vědecký program. Později bylo zveřejněno, že jeho součástí bude kolem 25 experimentů.[5]

Larry Connor naváže na výzkumy, které v posledním desetiletí pomáhal financovat v nemocnicích Mayo Clinic a Cleveland Clinic. V prvním případě půjde o studium vlivu vesmírné cesty na zdraví srdce a na senescentní buňky – buňky, které se přestaly dělit a jsou spojeny s mnoha nemocemi souvisejícími s věkem. Spolupráce s Cleveland Clinic se pro změnu zaměřuje na studium účinků mikrogravitace během kosmického letů na páteř a mozkovou tkáň.

Eytan Stibbe během své mise uskuteční vědecké experimenty z astrofyziky, zemědělství, optiky, komunikace, biologie, zdravotnictví, neurologie a oftalmologie. Ty byly vybrány ve spolupráci s Izraelskou kosmickou agenturou a Ministerstvem inovací, vědy a technologie Izraele tak, aby mělo potenciál vést k technologickým, vědeckým a lékařským objevům schopným ovlivnit kvalitu lidského života na Zemi a budoucnost dlouhodobých misí lidstva mimo rodnou planetu.

Mark Pathy se zapojí do vědeckých výzkumných projektů ve spolupráci se kanadskými univerzitami a nemocnicemi, s Kanadskou královskou geografickou společností a se dvěma technologickými startupy. Měl by se zúčastnit historicky první vesmírné ukázky obousměrné holoportace – pro komunikaci na dálku s kolegy na Zemi použije aplikaci pro smíšenou realitu se speciálními čočkami umožňujícími třírozměrnou projekci ve formě hologramu. Provádět bude také mnohá pozorování Země v oblasti dopadů změny klimatu nebo urbanizace a bude součástí výzkumu, který se týká chronické bolesti a poruch spánku, nebo projektu zkoumání neuro-okulárního syndromu, který se projevuje změnami zrakové ostrosti během kosmických letů.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Mise – původně plánované na říjen 2021 – se měl zúčastnit americký herec Tom Cruise s režisérem Dougem Limanem, kteří chtěli na ISS natáčet film,[6] jejich let ale byl o jeden až dva roky odložen.[7] Start se třemi vesmírnými turisty byl původně avizován na 21. února 2022,[8] v prosinci 2021 byl odložen o týden na 28. února[9] a 18. ledna 2022 NASA oznámila, že přípravy letu míří ke startovnímu dni 31. března 2022.[10] O měsíc později byl zveřejněn nejdřívější termín startu 3. dubna,[11] což NASA po týdnu upřesnila na 17:13 UTC[12][13] s tím, že přednostně bude dokončen test tankování kompletu rakety SLS a lodi Orion pro misi Artemis I, naplánovaný na nedaleké rampě 39B na dny od 1. do 3. dubna 2022. Už o tři dny později, 28. března, NASA oznámila posun startu Axiom-1 o další tři dny, nejdříve na 6. dubna,[14] a 3. dubna bylo na základě zpoždění při průběhu testu SLS rozhodnuto o dalším odkladu, tentokrát na 8. dubna.[15] V tento den loď Crew Dragon Endeavour v 15:17:12 UTC odstartovala.[16]

Ke spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí došlo v sobotu 9. dubna 2022 v 12:29 UTC.[17] Spojení se zpozdilo přibližně o 45 minut oproti plánu kvůli nutnosti vyřešit potíže s přenosem videa z lodi na ISS.[18]

Původně plánovaný odlet ze stanice 19. dubna 2022 ve 14:35 UTC[19] byl v důsledku nevhodného očekávaného počasí v místě přistání o půl dne odsunut na 20. dubna okolo 02:00 UTC s plánovaným přistáním v 19:24 UTC.[20] Také tento termín však byl nedlouho před odletem kvůli počasí zrušen s tím, že nejbližším možným časem odletu je půlnoc z 21. na 22. dubna, pokud bude v přistávacích zónách v Mexickém zálivu nebo v Atlantském oceánu vhodné počasí.[21] Poté byl 21. dubna byl zveřejněn nový plánovaný čas odpojení 24. dubna v 00:35 UTC i přistání téhož dne v 17:46 UTC,[22] ale o den později byl odlet ze stanice o 2 hodiny uspíšen na 23. dubna v 22:30 UTC.[23] Ovšem zhruba sedm hodin před plánovaným odletem přišel další odklad kvůli přetrvávajícímu větru v místě přistání, tentokrát na 25. dubna v 00:55 UTC s přistáním kolem 17:00 UTC téhož dne.[24]

Tento termín odletu od ISS se již skutečně naplnil, byť s lehkým zpožděním v 01:10 UTC. V 17:06 UTC pak následovalo přistání do vod Atlantského oceánu nedaleko floridského města Jacksonville.[2][25]

Tři platící astronauti za svůj prodloužený pobyt na ISS nemuseli uhradit žádný dodatečný poplatek. Ředitel provozu společnosti Axiom Space Derek Hassmann novinářům během telekonference pro média po přistání řekl, že zpoždění nejsou neobvyklá a že s nimi předem počítala smlouva, kterou s NASA podepsali.[26]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ POTTER, Sean. NASA, Axiom Agree to First Private Astronaut Mission on Space Station. NASA [online]. 2021-05-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b https://twitter.com/spacex/status/1518637647790362624. Twitter [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ DUNN, Marcia. 1st private space crew paying $55M each to fly to station [online]. Apnews.com, 2021-01-26 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Meet Ax-1, The Beginning of a New Era. Axiom Space [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Ax-1 ISS research mission opens private LEO era. Axiom Space [online]. [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ KEMP, Ella. Tom Cruise is officially going to space for his next movie [online]. Nme.com, 2020-09-22 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ BERGER, Eric. There are an insane amount of cool space things happening in 2021. Ars Technica [online]. 2021-01-05 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Dayton businessman set to travel to International Space Station in 2022. WBNS-TV [online]. [cit. 2021-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-01. (anglicky) 
  9. ↑ LUEDERS, Kathy. https://twitter.com/kathylueders/status/1472943737634443266. Twitter [online]. [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ LAVELLE, Author Heidi. Crew Gets Ready for Spacewalk and Dragon Departure This Week. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Ax-1 targeting new launch date, crew completes key prelaunch activities. Axiom Space [online]. [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ CLARK, Stephen. NASA gives priority to Artemis ground test over commercial astronaut launch – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ PUBLISHED, Elizabeth Howell. SpaceX's private Ax-1 astronaut flight cleared for launch pending NASA Artemis 1 moon rocket test. Space.com [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ GARCIA, Author Mark. Trio Set to Go Home Wednesday; First Private Astronaut Mission Nears. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Ax-1 now targeting April 8th launch. Axiom Space [online]. [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ https://twitter.com/kosmo_michal/status/1512456067107758087. Twitter [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ https://twitter.com/kosmo_michal/status/1512774591185305600. Twitter [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ GARCIA, Author Mark. Ax-1 Private Astronaut Mission Docks at Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ GARCIA, Author Mark. Station Looks to Spacewalk, Crew Departure and Arrival. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ LAVELLE, Author Heidi. Axiom Mission 1: Dragon Endeavour Departure Postponed. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ CLARK, Stephen. Axiom’s private crew gets extra time on space station after landing delay – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ GARCIA, Author Mark. Station Crew Awaits Ax-1 Departure and Crew-4 Launch. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ https://twitter.com/space_station/status/1517260497493671938. Twitter [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ https://twitter.com/kathylueders/status/1517882407592022019. Twitter [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ PUBLISHED, Josh Dinner. See SpaceX recovery ship head out to retrieve Ax-1 Dragon capsule (aerial photos, video). Space.com [online]. 2022-04-26 [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Axiom-1 Crew Back Home, Days Late But Safe and Sound [online]. [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Dragon a Dragon 2 od SpaceX
Dokončené mise
Zkušební lety
Nákladní lety
  • CRS-1 (10/2012, C103)
  • CRS-2 (3/2013, C104)
  • CRS-3 (4/2014, C105)
  • CRS-4 (9/2014, C106)
  • CRS-5 (1/2015, C107)
  • CRS-6 (4/2015, C108)
  • CRS-7 † (6/2015, C109)
  • CRS-8 (4/2016, C110)
  • CRS-9 (7/2016, C111)
  • CRS-10 (2/2017, C112)
  • CRS-11 (6/2017, C106)
  • CRS-12 (8/2017, C113)
  • CRS-13 (12/2017, C108)
  • CRS-14 (4/2018, C110)
  • CRS-15 (6/2018, C111)
  • CRS-16 (12/2018, C112)
  • CRS-17 (4/2019, C113)
  • CRS-18 (7/2019, C108)
  • CRS-19 (12/2019, C106)
  • CRS-20 (3/2020, C112)
  • CRS-21 (12/2020, C208)
  • CRS-22 (6/2021, C209)
  • CRS-23 (8/2021, C208)
  • CRS-24 (12/2021, C209)
  • CRS-25 (7/2022, C208)
  • CRS-26 (11/2022, C211)
  • CRS-27 (3/2023, C209)
  • CRS-28 (6/2023, C208)
  • CRS-29 (11/2023, C211)
  • CRS-30 (3/2024, C209)
  • CRS-31 (11/2024, C208)
    		•
    Pilotované lety
  • SpX DM-2 (5/2020, C206)
  • SpX Crew-1 (11/2020, C207)
  • SpX Crew-2 (4/2021, C206)
  • Inspiration4 (9/2021, C207)
  • SpX Crew-3 (11/2021, C210)
  • Axiom-1 (4/2022, C206)
  • SpX Crew-4 (4/2022, C212)
  • SpX Crew-5 (10/2022, C210)
  • SpX Crew-6 (3/2023, C206)
  • Axiom-2 (5/2023, C212)
  • SpX Crew-7 (8/2023, C210)
  • Axiom-3 (1/2024, C212)
  • SpX Crew-8 (3/2024, C206)
  • Polaris Dawn (9/2024, C207)
  • SpX Crew-9 (9/2024, C212)
    		•
    Budoucí mise
    Lodě Dragon
  • C106 (3×)
  • C108 (3×)
  • C110 (2×)
  • C111 (2×)
  • C112 (3×)
  • C113 (2×)
    		•
    Lodě Dragon 2
    Cargo Dragon
    Crew Dragon
  • C204 (1×)
  • C205 (1×)
  • C206 Endeavour (5×)
  • C207 Resilience (3×)
  • C210 Endurance (3×)
  • C212 Freedom (4×)
    		•
    Symbolem † je označena neúspěšná mise. Tučným písmem jsou zvýrazněny probíhající lety. Za číslem lodi je uveden počet jejích letů.
    Starty raket Falcon společnosti SpaceX
    Rakety Falcon
    Falcon 1
  • Zkušební let 1† (FalconSAT-2)
  • Zkušební let 2† (DemoSat)
  • Let 3†
  • Ratsat
  • RazakSAT
    		•
    Falcon 9
    Zkušební lety
    Pilotované lety
    Lety Dragonu k ISS
    Komerční satelity
    Interní lety
  • Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18)
  • SSP-1
  • SSP-2
  • SSP-3
    		•
    Vědecké satelity
    Vojenské satelity
    Falcon Heavy
    * Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.
    Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
    Minulé
    1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-101 • 106 • 92 • Sojuz TM-31 • STS-97) • 2001 (STS-98 • 102 • 100 • Sojuz TM-32 • STS-104 • 105 • Sojuz TM-33 • STS-108) • 2002 (STS-110 • Sojuz TM-34 • STS-111 • 112 • Sojuz TMA-1 • STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2 • TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4 • TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6 • STS-114 • Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8 • STS-121 • 115 • Sojuz TMA-9 • STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10 • STS-117 • 118 • Sojuz TMA-11 • STS-120) • 2008 (STS-122 • 123 • Sojuz TMA-12 • STS-124 • Sojuz TMA-13 • STS-126) • 2009 (STS-119 • Sojuz TMA-14 • TMA-15 • STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16 • STS-129 • Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130 • Sojuz TMA-18 • STS-131 • 132 • Sojuz TMA-19 • TMA-01M • TMA-20) • 2011 (STS-133 • Sojuz TMA-21 • STS-134 • Sojuz TMA-02M • STS-135 • Sojuz TMA-22 • TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20M • MS-01 • MS-02 • MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08 • MS-09 • MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16 • SpaceX DM-2 • Sojuz MS-17 • SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18 • SpaceX Crew-2 • Sojuz MS-19 • SpaceX Crew-3 • Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21 • Axiom Mission 1 • SpaceX Crew-4 • Sojuz MS-22 • SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23 • SpaceX Crew-6 • Axiom Mission 2 • SpaceX Crew-7 • Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3 • SpaceX Crew-8 • Sojuz MS-25 • Boeing Crew Flight Test)
    		 International Space Station Patch
    Současné
    Plánované
    Symbolem † je označena neúspěšná mise.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Axiom_Mission_1&oldid=24169741“