Přeskočit na obsah

Augustiniánský klášter v Lysé nad Labem

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Doplnit popis objektu.
Klášter augustiniánů
v Lysé nad Labem
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoLysá nad Labem
UliceZámecká
Souřadnice50°12′7,92″ s. š., 14°50′2,04″ v. d.
Map
Základní informace
ŘádBosí augustiniáni
Založení1713
Zrušení1812
Znak
Odkazy
Kód památky27223/2-1866 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter bosých augustiniánů v Lysé nad Labem ve Středočeském kraji, jehož předchůdcem byl v letech 1355–1421 klášter řeholních kanovníků sv. Augustina (Canonici regulares S. patris Augustini; CanReg), rozvíjel svou činnost na lyském panství od roku 1713. Barokní areál bývalého kláštera, zrušeného v roce 1812, je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Středověký klášter

[editovat | editovat zdroj]

Již roku 1244 je doložena kaple sv. Desideria, která se později stala farním kostelem nově založeného města Nové Lysé (roku 1291). Město patřilo českým královnám. Z nich královna Anna Svídnická postoupila roku 1355 podací právo svému manželovi Karlu IV. a ten ho daroval augustiniánskému klášteru v Praze-Karlově. Ten zde založil augustiniánský konvent, do něhož uvedl pět řeholníků. Snad oni přestavěli původní kapli sv. Desideria na gotický chrám a při něm vzniklo augustiniánské proboštství. Je zachován rukopis Sermones de sanctis (Národní knihovna), na němž jsou podepsáni „canonici regulares Montis S. Desiderii in Lyssa“. Více zpráv o tomto klášteru, který byl roku 1421 za husitských válek zničen, se nedochovalo.

Barokní klášter

[editovat | editovat zdroj]

Konvent sv. Jana Nepomuckého a Desideria (připomínající starý zbořený klášter augustiniánů-kanovníků, založil hrabě František Antonín Špork v blízkosti svého zámku, snad v místech, kde stával starý augustiniánský klášter, zničený husity roku 1421.

Jižní strana kláštera s terasami (pohled ze Žižkovy ulice)

Hrabě Špork uvedl do kláštera šest bosých augustiniánů. Klášter byl postaven podle návrhu B. Scottiho a v letech 1739–1741 byl přistavěn kostel Panny Marie (A. Lurago). Od roku 1718 dostal klášter od hraběte Šporka kostel Panny Marie ve Vysoké u Suchdola na Kutnohorsku spolu se dvorem a letohrádkem. Vznikl zde pobočný malý klášter konventu v Lysé, kde bosí augustiniáni až do roku 1746 spravovali faru.

Zánik

[editovat | editovat zdroj]
Severní křídlo kláštera se vstupní branou naproti zámku

Klášter v Lysé byl roku 1812 zrušen a jeho budova byla přeměněna na kontribučenskou sýpku. Sýpka se zachovala do 20. století, zatímco významný kostel byl roku 1891 zbořen. Tomuto osudu neunikl ani letohrádek s poustevnami či malým klášterem na Vysoké u Suchdola, kde tamní kaple sv. Jana Křtitele i přilehlé budovy zůstaly po požáru z roku 1834 v troskách.

Loretánská kaple

[editovat | editovat zdroj]

Při kostele Narození Panny Marie byla roku 1704 postavena Loretánská kaple. Založila ji hraběnka Františka Apollonie ze Swéerts-Reistu, manželka hraběte F. A. Šporka. Kaple byla zrušena roku 1782 a později zanikla spolu s kostelem.[2][3]

Státní okresní archív

[editovat | editovat zdroj]

V barokním areálu bývalého augustiniánského kláštera je umístěn státní archív s oficiálním názvem „Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem“.[4]

Interiéry bývalého kláštera

[editovat | editovat zdroj]
  • Chodba v přízemí
    Chodba v přízemí
  • Pohled do archívu
    Pohled do archívu
  • Jedna z fresek v refektáři
    Jedna z fresek v refektáři
  • Freska v 1. poschodí
    Freska v 1. poschodí
  • Klášterní chodba
    Klášterní chodba

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-20]. Identifikátor záznamu 138453 : Klášter. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 146.
  3. ↑ Čechura, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. S. 144.
  4. ↑ Základní informace a aktuality [online]. Praha: Státní oblastní archív v Praze [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXI, Politický okres Mladoboleslavský. Praha: Archaeologická kommisse při Č. ak. císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. 412 s. Dostupné online. Kapitola Lysá nad Labem – Klášter, s. 157–158. [nedostupný zdroj]
  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. III. díl, II. svazek, Žebravé řády. Praha: Libri, 2008. 423 s. Dostupné online. Kapitola Bosí augustiniáni: Lysá nad Labem – konvent sv. Jana Nepomuckého s kostelem Narození Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, s. 139–142. 
  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. III. díl, III. svazek, Řeholní klerikové. Praha: Libri, 2008. 183 s. Dostupné online. Kapitola Piaristé: Lysá nad Labem – pokusy o založení koleje, s. 114. 
  • DURDÍK, Jan. K otázce kultu sv. Desideria v Lysé n. L. (Nová Lysá). In: Vlastivědný sborník Polabí, seš. 5–6, 77–79
  • FOJTŮ, Petra. Barokní památky v Lysé nad Labem se zaměřením na architekturu a sochařství. Praha, 2007 [cit. 19.9.2015]. 79 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav dějin křesťanského umění, Katolicko-teologická fakulta. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. Dostupné online.
  • HORYNA, Mojmír.; PENNINGER, R. Lysá nad Labem – stavebně historický průzkum historické části, Praha: SÚRPMO, 1977.
  • KOUKALOVÁ, Šárka. Pozoruhodné objekty městské památkové zóny. Lysá n.L. 2003
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Díl 3. Kolín-Miro. Praha: Libri, 1998. s. 719–735
  • MACEK Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 173–174
  • MOTYKOVÁ, Karla. Archeologický výzkum v letech 1997 a 1998, Lysá nad Labem – č.p. 6 – bývalý konvent bosých augustiniánů. Poděbrady 1998
  • OTRUBA, František. Paměti města Lysá nad Labem. Jihlava : Město Lysá n.L., 1997.
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 K/O. Praha : Academia, 1978. s. 335–336
  • PREISS, Pavel. Václav Vavřinec Reiner: Dílo, život a doba malíře českého baroka. Praha: Academia, 2013. s. 869–870.
  • VLČEK Pavel; SOMMER Petr; FOLTÝN Dušan: Encyklopedie českých klášterů. Praha 2002, 357–359
  • VOJÁČEK, Josef. Klášter Augustiniánů bosáků v Lysé nad Labem, in: Sborník Historického kroužku, XXX, Sešit 1–2, 1929. s. 1–6
  • VOJÁČEK, Josef. Klášter Augustiniánů bosáků v Lysé nad Labem, in: Sborník Historického kroužku, XXX, Sešit 3–4, 1929. s. 135–143
  • VOJÁČEK, Josef. Lysá nad Labem – grunty,domky a jejich majitelé. Lysá nad Labem: Město Lysá nad Labem, 1936.
  • ZAHRADNÍK Pavel; VLČEK Pavel. Stavebně historický průzkum – bývalý konvent bosých augustiniánů č.p. 6, Praha 1996

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Zámecký areál v Lysé nad Labem
Budovy
Zahrady
Skupiny soch
Sochy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Augustiniánský_klášter_v_Lysé_nad_Labem&oldid=24400092“