Přeskočit na obsah

Arthur von Polzer-Hoditz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Arthur hrabě von Polzer-Hoditz
Prezident Nejvyššího správního soudního dvora
Ve funkci:
23. srpna 1918 – 10. listopadu 1918
PředchůdceErwin von Schwartzenau
Nástupcezánik funkce
Ředitel kabinetní kanceláře císaře Karla I.
Ve funkci:
7. února 1917 – 25. července 1918
PředchůdceFranz baron Schiessl von Perstorff
NástupceErnst Seidler von Feuchtenegg
Narození2. srpna 1870
Lvov
Úmrtí24. července 1945 (ve věku 74 let)
Baden
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě (1917)
PříbuzníLudwig Polzer-Hoditz (sourozenec)
Profesestátní úředník, malíř, spisovatel, politik a právník
OceněníŘád železné koruny (1908), Leopoldův řád (1916)
CommonsArthur Polzer-Hoditz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur hrabě von Polzer-Hoditz (německy Arthur Graf von Polzer-Hoditz und Wolframitz) (2. srpna 1870 Lvov – 24. července 1945 Baden) byl rakouský šlechtic, rakousko-uherský státní úředník a politik. Jako absolvent práv působil od mládí ve státních službách, zastával nižší funkce na několika ministerstvech a v Panské sněmovně. Za první světové války byl jmenován do funkce ředitele kabinetní kanceláře císaře Karla I. (1917–1918), s nímž se znal již z dřívější doby. Získal značný vliv na domácí i zahraniční politiku, vlivem válečné strany byl ale již koncem roku 1917 odstaven. V roce 1918 krátce zastával post prezidenta Nejvyššího správního soudního dvora. V roce 1917 adopcí přijal jméno spřízněného vymřelého rodu Hodických z Hodic a získal titul hraběte. Po zániku monarchie žil v soukromí, uplatnil se jako spisovatel a malíř.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Erb Arthura von Polzer-Hoditz při povýšení do hraběcího stavu (1917)

Pocházel ze staré rodiny původem z Opavy povýšené v 18. století do šlechtického stavu.[1] Narodil se ve Lvově jako mladší syn c. k. podplukovníka Julia Karla Polzera (1834–1912),[2] matka Marie Kristina (1847–1924) pocházela ze starého českého rodu Hodických z Hodic.[3][4] Arthur studoval na univerzitě ve Štýrském Hradci, kde získal doktorát práv. Krátce sloužil v c. k. armádě,[5] mimo aktivní službu později dosáhl hodnosti rytmistra. Do státních služeb vstoupil v roce 1893 jako koncipista u štýrského místodržitelství, později působil u okresních hejtmanství v Leobenu a Brucku. Poté přešel na ministerstvo vnitra, kde byl místosekretářem v prezidiální kanceláři a od roku 1900 byl ministerským sekretářem na ministerstvu kultu a vyučování. Od roku 1904 působil jako zapisovatel v Panské sněmovně[6][7] a v letech 1910–1917 byl ředitelem sněmovní prezidiální kanceláře s titulem dvorního rady.[8]

Arthur von Polzer-Hoditz: Jelen v horách (1941, olej na plátně, soukromá sbírka)

V roce 1905 se poprvé setkal s arcivévodou Karlem a byl pověřen dohledem nad jeho vzděláním. Později jej navštěvoval v Praze a Brandýse nad Labem a stal se jeho blízkým spolupracovníkem. Po nástupu Karla I. na trůn se Polzer stal ředitelem císařské kabinetní kanceláře[9] a získal značný vliv na domácí i zahraniční politiku. Císaře doprovázel na cestách po monarchii i do válečných zón a patřil k předním stoupencům reforem a ukončení války. Po pádu kabinetu Heinricha Clam-Martinice v červnu 1917 dostal nabídku na převzetí funkce předsedy vlády, to ale odmítl. Se svými návrhy na autonomii jednotlivých zemí monarchie a uzavření míru se dostal do konfliktu s válečnou stranou a intrikou ministra zahraničí Otakara Černína byl v listopadu 1917 odeslán na dovolenou a nakonec k datu 25. července 1918 odvolán z funkce. O měsíc později byl jmenován prezidentem Nejvyššího správního soudního dvora[10] a tento post zastával do rozpadu monarchie.

Po roce 1918 žil na zámku v Modre nedaleko Bratislavy. Objekt koupil v roce 1912 jako mlýn a nechal jej přestavět do podoby loveckého zámku doplněného hodnotnou zahradou.[11] V roce 1922 zámek prodal československému státu a poté se usadil v Badenu (jeho bydlištěm byla vila v ulici Mautner-Markhof Straße 5).[12] V soukromí se věnoval malířství, malířem se chtěl stát již v dětství. Byl také autorem několika knih vztahujících se k jeho aktivitám v blízkosti císaře Karla I. Zemřel v Badenu 24. července 1945 ve věku nedožitých 75 let a je pohřben na místním hřbitově (skupina 16, hrob č. 65).[13]

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]
Erb Arthura von Polzer-Hoditz na zámku Modra (Slovensko)

Od narození užíval šlechtický titul rytíře, který rodina získala v roce 1756.[14] Jako ředitel císařské kabinetní kanceláře byl v roce 1917 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[15] Téhož roku 1917 přijal adopcí jméno vymřelého rodu Hodických z Hodic, z nějž pocházela jeho matka a zároveň byl povýšen do hraběcího stavu s predikátem von Polzer-Hoditz und Wolframitz (20. prosince 1917),[16] titul platil i pro jeho sourozence Ludwiga a Marii Josephinu.[17] Za zásluhy byl nositelem rytířského kříže Leopoldova řádu a Řádu železné koruny III. třídy, za první světové války získal Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací. Ve spojeneckém Německu byl dekorován Řádem pruské koruny I. třídy. V letech 1917–1924 zastával funkci kancléře Řádu zlatého rouna.[18]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1911 se ve Vídni oženil s Elisabeth Jägerovou, z manželství se narodily tři dcery, Marie Christina, Elisabeth Marie a Johanna.[19]

Arthurův starší bratr Ludwig (1869–1945) sloužil v armádě, později se uplatnil jako novinář a spisovatel. Sestra Marie Josefína (1875–1934) byla od roku 1909 manželkou výrazně staršího vlivného politika markýze Oliviera de Bacquehem (1847–1917).[20]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaiser Karl. Aus der Geheimmappe seines Kabinettschefs; Vídeň, 1929

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser 1886; Brno, 1886; s. 398 dostupné online
  2. ↑ Rodina Julia Polzera na webu geni.com dostupné online
  3. ↑ Ottův slovník naučný, díl XI.; Praha 1897 (reprint 1998); s. 430–431 (heslo Hodický z Hodic) ISBN 80-7185-156-6
  4. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 467–468 dostupné online
  5. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 701 dostupné online
  6. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 305, 321 dostupné online
  7. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 100, 339, 350 dostupné online
  8. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 361 dostupné online
  9. ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 28, 36 ISBN 80-86781-08-9
  10. ↑ Wiener Zeitung, Nr. 196; 28. srpna 1918 dostupné online
  11. ↑ Kolektiv: Kaštiele a kúrie bratislavskej župy; Bratislavský kraj, 2012; s. 62–84 (kapitola Kaštiel v Modrej) ISBN 978-80-971035-4-5 dostupné online
  12. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 375 dostupné online
  13. ↑ Hrob Arthura von Polzer-Hoditz na webu findagrave dostupné online
  14. ↑ Udělování šlechtických titulů v habsburské monarchii 1705–1780 na webu Filozofické fakulty Ostravské univerzity dostupné online
  15. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 346 dostupné online
  16. ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 84 ISSN 0036-5246
  17. ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 391 ISBN 80-86781-08-9
  18. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Arthura von Polzer-Hoditz in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1917; Vídeň, 1917; s. 37 dostupné online
  19. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 723 dostupné online
  20. ↑ Olivier de Bacquehem na webu Města Opavy dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arthur_von_Polzer-Hoditz&oldid=24233562“