Přeskočit na obsah

Arsinoé III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arsinoé III.
Doba vlády220–204 př. n. l.[1]
Narození246 př. n. l.
Alexandrie
Úmrtí204 př. n. l. (ve věku 41–42 let)
ManželPtolemaios IV. Filopatór
PotomciPtolemaios V. Epifanés
DynastiePtolemaiovci
OtecPtolemaios III. Euergetés
MatkaBerenika II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Arsinoé s manželem Ptolemaiem, reliéf v chrámu Hathor v Deir el-Medina

Arsinoé III. (246 př. n. l.? Alexandrie204 př. n. l.) byla královnou ptolemaiovského Egypta v letech 220–204 př. n. l. Byla dcerou Ptolemaia III. a Bereníké II.[2] Arsinoé a její manžel Ptolemaios IV. Filopatór byli jako vládci respektováni egyptskou veřejností.[3]

Mezi koncem října a začátkem listopadu 220 př. n. l. byla provdána za svého mladšího bratra Ptolemaia IV. Aktivně se podílela na vládě země díky toleranci vlivného ministra Sosibia.

V roce 217 př. n. l. doprovázela Ptolemaia IV. spolu s 55 000 vojáky v bitvě u Raphie v Palestině proti Antiochovi Velikému s 68 000 vojáky.[4] Je možné, že Arsinoé velela části pěchotní falangy.[4] Obě strany využívaly kavalérii, slony, i specializované jednotky, jako jsou lukostřelci, stejně jako tradiční makedonskou falangu.[4] Když viděla, že se šance na výhru bitvy snižuje, předstoupila před vojáky a nabádala je, aby bojovali za obranu svých rodin. Za výhru každému z nich také slíbila dvě miny zlata, což se také po vítězství stalo.[5]

V létě roku 204 př. n. l. zemřel Ptolemaios IV. Jeho ministři Agathoklés a Sosibius se obávali, že by si Arsinoé zajistila regentství, a nechali ji zavraždit v palácovém převratu[6] předtím, než vůbec slyšela o smrti svého manžela, čímž si zajistili regentství pro sebe.

Eratosthenés z Kyrény napsal rukopis nazvaný Arsinoé, který se ztratil, přičemž námětem byly vzpomínky na královnu. Dílo citovalo mnoho starověkých učenců.[7]

Portréty její podoby existují v podobě mramorové busty[8] a další z bronzu.[9]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Arsinoé III. na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arsinoe III of Egypt na anglické Wikipedii.

  1. STUCKENBRUCK, Loren T.; GURTNER, Daniel M. T&T Clark Encyclopedia of Second Temple Judaism Volume Two. London: [s.n.], 2019. Dostupné online. ISBN 9780567660954. S. 457. (anglicky) 
  2. DODSON, Aidan; HILTON, Dyan. The Complete Royal Families of Ancient Egypt. [s.l.]: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0-500-05128-3. (anglicky) 
  3. TYLDESLEY, Joyce A. Chronicle of the queens of Egypt : from early dynastic times to the death of Cleopatra. New York, NY: Thames & Hudson Dostupné online. ISBN 0500051453. S. 194. (anglicky) 
  4. a b c PENNINGTON, Reina. Amazons to Fighter Pilots: A Biographical Dictionary of Military Women. Westport, Conn.: Greenwood Press, 2003. ISBN 0313327076. S. 25. (anglicky) 
  5. MEYERS, Carol; CRAVEN, Tony; KRAEMER, Ross S. Women in Scripture: A Dictionary of Named and Unnamed Women in the Hebrew Bible, the Apocryphal/Deuterocanonical Books, and the New Testament. New York: Houghton Mifflin, 2000. Dostupné online. ISBN 0-395-70936-9. S. 397. (anglicky) 
  6. BENNETT, Chris. Arsinoe III [online]. Tyndalehouse, 2006-09-14 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CARNEY, Elizabeth Donnelly; MÜLLER, Sabine. The Routledge companion to women and monarchy in the ancient Mediterranean world. Abingdon, Oxon: Routledge, 2020. Dostupné online. ISBN 978-0-429-43410-5. S. 113, 114. (anglicky) 
  8. Marble Bust of Arsinoe III [online]. Ministry of Tourism and Antiquities [cit. 2023-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-01. (anglicky) 
  9. DAEHNER, Jens M.; LAPATIN, Kenneth; SPINELLI, Ambra. Artistry in Bronze: The Greeks and Their Legacy (XIXth International Congress on Ancient Bronzes) [online]. Artistry in Bronze, 2017-11-17 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (anglicky)