Armilární sféra
Armilární sféra je historický astronomický přístroj, který dříve astronomové a astrologové používali pro měření a předpovídání poloh hvězd a planet na obloze a určování času. Hlavní část má kulový tvar a je složena především z otáčivých kruhů, některých cejchovaných, které modelují myšlené nebeské objekty jako dráhy planet a ekliptiku. Byla zkonstruována patrně nezávisle ve starověké Číně a antickém Řecku. Byla pak používána v Evropě ve středověku i začátkem novověku i v islámském světě.
Velká armilární sféra, kterou používal Tycho Brahe na své observatoři Stjerneborg, byla nejpřesnějším přístrojem k měření polohy nebeských těles před vynálezem dalekohledu. Umožňovala měření s přesností cca 30 úhlových vteřin.[1]
Astroláb lze považovat za její zjednodušenou plochou variantu.
Symbolika
[editovat | editovat zdroj]Armilární sféra je symbolem navigace. Je zobrazena na portugalské vlajce i znaku, kde je oslavou Jindřicha Mořeplavce, který inicioval zámořské plavby, které z Portugalska učinily kdysi koloniální impérium. Dříve byl zobrazen i na vlajce a znaku Portugalské východní Afriky (dnes Mosambik).[2]
-
Portugalská vlajka
Poměr stran: 2:3 -
Portugalský státní znak
-
Znak Portugalské východní Afriky (1935–1951)
Poznámka
[editovat | editovat zdroj]Do Centra stavitelského dědictví v Plasích byl zapůjčen ze sbírek Národního technického muzea (kam se dostal po druhé světové válce na základě rozhodnutí národní kulturní komise) k vystavení unikátní astronomický přístroj (symbol renesanční vědy) z časů císaře Rudolfa II.[3] Tato armilární sféra (jediná z té doby, jenž se v Česku dochovala) je vyrobená ze zlacené mosazi, váží tři kilogramy, má průměr 220 milimetrů a byla vyrobena v nějaké přední renesanční dílně v letech 1560 až 1580.[3] Přístroj sloužil k výuce i jako měřicí a pozorovací pomůcka.[3] Ve středu pomůcky se nachází Země coby malý zemský globus (poplatný znalostem poloviny 16. století: americký kontinent obsahuje poznámku "terra inkognita" (neznámá země) a Austrálie zcela chybí – byla objevena až v 17. a 18. století) kolem ní se točí Slunce, Měsíc i hvězdy.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Armillary sphere na anglické Wikipedii.
- ↑ HENBEST, Nigel; COUPEROVÁ, Heather. Dějiny astronomie (původním názvem: The History of Astronomy). Překlad Mgr. Marek Chvátal. [s.l.]: Euromedia group, k. s. - Knižní klub, 2009. (Universum). ISBN 978-80-242-2367-4.
- ↑ Zpravodaj Vexilolog číslo 12, duben 2004
- ↑ a b c d BLAŽEK, Ivan. V Plasích vystavují armilární sféru, renesanční astronomický skvost. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-05-31 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu armilární sféra na Wikimedia Commons