Anastasius I. (Astrik)
| Anastasius I. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 955 Bavorské vévodství |
| Úmrtí | 1037 (ve věku 81–82 let) Uhersko |
| Povolání | katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | diecézní biskup (od 1000) ostřihomský arcibiskup (1007–1012) opat |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Anastasius I. (zvaný též Astrik, Astericus apod., kolem roku 955–1037 Ostřihom, Maďarské velkoknížectví) byl v letech 993–995 první opat břevnovského kláštera, později jako Astrik opat v Pannonhalmě, první arcibiskup kaločský a první arcibiskup ostřihomský. Podle některých je totožný i s Radlou, přítelem a průvodcem svatého Vojtěcha.
Život a působení
[editovat | editovat zdroj]Pokud lze Anastasia ztotožnit s Radlou,[p 1] pocházel patrně z poddanské rodiny z Čech a podle Dvorníka byl etnicky Čech nebo (Bílý) Charvát. Doprovázel mladého Vojtěcha do Magdeburgu, kde v letech 971–982 společně studovali.
Stal se nejprve mnichem zřejmě v Břevnovském klášteře a přijal (řeholní?) jméno Anastasius, neboli Astrik.[1] Doprovázel svatého Vojtěcha při jeho misijní práci mezi Čechy. Vojtěchovi se však nepodařilo upevnit svou pozici v Čechách, proto odešel z Prahy.
Astrik se stal knězem a roku 992 šel s bratrem Boleslava II. do Říma, aby Vojtěcha přemluvili k návratu. Jako první opat břevnovský je doložen od roku 993 pod jménem Anastasius.
Snad po vyvraždění Slavníkovců roku 995 odešel s mnichy do Uher, kde pomáhal misionářům při obracení Maďarů na víru.[2] Podle Dvorníka je také možné, že nejprve odešel s pozůstalými Slavníkovci a jejich přáteli do Polska, kde ještě Vojtěch snad založil klášter v Miendzyrzeczi, a teprve pak do Uher.[3]
Nejprve působil ve službách manželky uherského knížete Gejzy. V roce 997 se stal pod jménem Astricus prvním opatem benediktinského opatství sv. Martina v Pannonhalmě,[2] první církevní instituce v Uhrách, založené Gejzou.[1] Poté působil jako diplomat krále Štěpána I., kterému roku 1000 u papeže Silvestra II. a u císaře Oty III. vyjednal královskou korunu a taktéž zřízení arcibiskupství v Kaloči, což byl mimořádný úspěch, a stal se prvním arcibiskupem v Uhrách.[4]
Zemřel jako arcibiskup ostřihomský roku 1037 nebo 1036.[5][6]
Jiné teorie
[editovat | editovat zdroj]Podle polských historiků mohl být v Uhrách činný Astricus totožný s polským opatem Astrikem z Třemešna u Hnězdna. Podle maďarských historiků mohl být uherský mnich a biskup Astrik dokonce původem Řek. To nevylučuje, že Řek Astrik byl na misionáře vyškolen v latinsko-řeckém klášteře na Aventinu v Římě, odkud roku 992 se šesti dalšími mnichy odešel do Břevnova a odtud následoval sv. Vojtěcha do Uher. [7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Podle Ottova slovníku nikoli, podle Ottova slovníku nové doby i podle Františka Dvorníka ano.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Butler, Alban. Lives of the Saints [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.
- ↑ a b "svatý Astrik z Panonhalmy (? – 1040)", Hungarian Catholic Mission
- ↑ Dvorník, Zrod Střední a východní Evropy, str. 148.
- ↑ Dawson, Christopher. Religion and the Rise of Western Culture, Crown Publishing Group, 2009 ISBN 9780307569165
- ↑ Radla. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. Svazek 21.. S. 37–38.
- ↑ Ottův slovník naučný nové doby, heslo Radla
- ↑ Richard Pražák-Jana Nechtová-Dagmar Bartoňková:Legendy a kroniky koruny uherské. Vyšehrad Praha 1988, s. 88, poznámka 83 s odkazy na polské a maďarské autory
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRAUNFELS, Wolfgang; SZILÁRDFY, Zsigmond. Lexikon der christlichen Ikonographie 6.. 2. rozš. vyd. Rom-Freiburg-Basel-Wien: Herder, 1994. 460 s. ISBN 3-451-22568-9.
- Radla. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. Svazek 21.. S. 37–38.
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Radla. Sv. 9, str. 331
- František Dvorník, Zrod Střední a Východní Evropy. Praha: Prostor 1999; 2008. (The making of Central and Eastern Europe. London 1948; Central Breeze: Academic Interntional Press, 1974)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anastasius I. na Wikimedia Commons 
Radla ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Anastasius von Ungarn in: Ökumenisches Heiligenlexikon, dostupné online [1]
Související články
[editovat | editovat zdroj]| Předchůdce: - |
|
1. Biskup kaločský asi 1002 - asi 1005 |
|
Nástupce: Anastasius I. |
| Předchůdce: Anastasius I. |
|
1. Arcibiskup kaločský asi 1005 - asi 1007 |
|
Nástupce: Benedek I. |
| Předchůdce: Šebestián I. |
|
Arcibiskup ostřihomský asi 1007 - asi 1026 |
|
Nástupce: Domokos |