Ampass
| Ampass | |
|---|---|
 Usedlost Agenbach | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°15′48″ s. š., 11°27′53″ v. d. |
| Nadmořská výška | 651 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Tyrolsko |
| Okres | Innsbruck-venkov |
  Ampass | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,9 km² |
| Počet obyvatel | 1 836 (2024) |
| Hustota zalidnění | 232,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Markus Peer |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Adresa obecního úřadu | Römerstraße 21 A 6070 Ampass |
| Telefonní předvolba | 0512 |
| PSČ | 6070 |
| Označení vozidel | IL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ampass je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov.
K 1.1. 2024 zde žilo 1836[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec leží jihovýchodně od Innsbrucku v jihovýchodním pohoří Mittelgebirge. Severní hranici tvoří Inn, na západě hraničí Ampass přímo s Innsbruckem, který je vzdálen asi 8 kilometrů. Centrum obce leží v malebné údolní kotlině.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Obec se skládá ze sedmi místních částí: Ampass Dorf, Haller Innbrücke, Häusern, Peerhöfe, Zimmertal, Ebenwald, Agenbachsiedlung.
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Aldrans, Hall in Tirol, Innsbruck, Rinn, Rum, Thaur, Tulfes.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologické nálezy dokládají osídlení z 15. století před naším letopočtem. Významné nálezy z doby železné pocházejí z archeologického naleziště Heiligtum am Demlfeld.[2]
Ampass se nachází na staré solné stezce z Hallu do Matrei; východně od Innsbrucku na jižním břehu se sůl těžila a byla dopravována na jih. Tato cesta se datuje do doby římské, kdy zde vedla vedlejší trasa Hall – Häusern – Patsch přes Brennerský průsmyk. Ve výšce 1254 metrů stojí na původním místě žulový mezník vysoký 1,9 metru, který vyznačoval hranici farnosti Wilten. Přeprava soli dosáhla vrcholu kolem roku 1490.[3]
První písemná zmínka o obci Ampass je z roku 1145, kdy je uváděn jako Ampans nebo Ambans. Název by mohl být předrománský a v keltštině by znamenal mezi dvěma proudy (něm.: zwischen zwei Bächen). První zmínka o nezávislé obci Ampass byla v knize o Inntaleru z roku 1312.[4]
V boji za nezávislost Tyrolska v roce 1809 v Ampassu působil Kaspar Sautner z Ampassu. Je po něm nazvána turistická cesta kolem Ampassu.
Od poloviny 19. století do roku 1910 došlo k úbytku obyvatelstva. V posledních desetiletích však, stejně jako u mnoho dalších obcí v oblasti Innsbrucku, poklesla zemědělská funkce Ampassu a vzrůstá jeho obytná funkce, čímž došlo opět i k nárůstu počtu obyvatel. Od roku 1974 obec užívá svůj znak s morovým sloupem.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Znak byl obci udělen v roce 1974 a je v něm zobrazen čtvrtkruhový morový sloup, dominanta Ampassu. Stříbrný sloup znamená solnou cestu, která vedla přes Ampass. Zelené pole znamená zeleň v údolí.[5]
Blason: v zelené barvě stříbrný sloup s černým čtvrceným sloupem.[6]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Farní kostel svatého Jana Křtitele. První kaple byla postavena mezi lety 1048 až 1097. Později byl postaven gotický farní kostel, přestavěný roku 1594 a barokně po zemětřesení. Zvonice je z roku 1739. Kostel byl v minulosti několikrát zničen požáry, vojsky v období třicetileté války nebo silným zemětřesením v roce 1698.[2]
- Filiální kostel svatého Víta. První písemná zmínka pochází z roku 1429, kdy byl vystavěn v gotickém slohu.
- Morový gotický sloup z první poloviny 16. století je vytesán ze žuly; stojí v blízkosti Sonnenbühelu. Po poničení vandaly byl v roce 1876 rekonstruován a v letech 1970 a 1997 proběhly další dvě rekonstrukce.
- Historické budovy:
- Usedlost Agenbach: v místní části Agenbachsiedlung, písemně zmíněna již v letech 1147-1150 jako majetek Admontského kláštera, typický tyrolský venkovský dům.
- Usedlost Taschenlehen: jádro lenního domu je z 15. století, v první polovině 17. století byl barokně upraven.
- Usedlost Wallpach / Schwanenfeld / Stachler: využívána jako statek, má kamenné základy ze 16. a 17. století, sloužila jako letní sídlo Wallpachů - pošlechtěné hallské rodiny řemeslníků.
- Widum, Wittum (fara): jádro je pozdně gotické, v roce 1674 barokně rozšířeno.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Farní kostel sv. Jana Křtitele -
Morový sloup -
Kostel sv. Víta -
Taschenlehen -
Wallpach -
Fara Widum
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ampass na německé Wikipedii.
- ↑ Statistik.at 2021
- ↑ a b Ampass. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2020-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Gemeinde Ampass: Ampass. Folder. Mit Übersicht Aus der Geschichte. Dostupné online. (německy)
- ↑ BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch / Abt. 2. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals Bd. 1. Bis zum Jahr 1140.. Innsbruck: Universitätsverl. Wagner 399 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 501323164 S. 138–139.
- ↑ Wappen von Tirol, Bezirk »Innsbruck-Land«, Tirol Atlas. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.
- ↑ WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 17.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Herbert Hardt (ed.): Dorfbuch Ampass. Ampass 2021
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ampass na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce
