Přeskočit na obsah

Alfons Maria z Liguori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý Alfons Maria
Alfonso Maria de' Liguori
Učitel církve
Narození27. září 1696
Marianella u Neapole
Úmrtí1. srpna 1787
Pagani u Neapole
Svátek1. srpen
RodičeDonna Anna Catherine Cavalieri[1]
Místo pohřbeníPagani
Státní občanstvíNeapolské království
ŘádKongregace Nejsvětějšího Vykupitele
Vyznáníkatolická církev a katolicismus
Blahořečen15. září 1816 papežem Piem VII.
Svatořečen29. května 1839 papežem Řehoř XVI.
ÚřadyBiskup; misionář
Uctíván církvemiŘímskokatolická církev
Významné zasvěcené kostelySalerno, Řím, Leoben
Atributyrůženec, misijní kříž
Patronemzpovědníků, moralistů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfons Maria z Liguori (1696, Marianella u Neapole1787, Pagani) byl italský římskokatolický kněz, zakladatel kongregace redemptoristů, právník a teolog, biskup, katolický světec a učitel církve.

Alfons Maria z Liguori

Pocházel z aristokratického rodu. Narodil se jako první z osmi dětí Dona Giuseppe de Liguori, markýze z Auvergne (původem z Brindisi) a zbožné Anny Marie Cateriny, ze šlechtického rodu Cavalieri.[2]. Jeho otec, byl rytířem v Portanova a vysokým důstojníkem námořnictva. Od dětství Alfonse svěřil nejlepším soukromým učitelům, mimo jiné jej malíř Francesco Solimena vyučoval výtvarnému umění, jemuž se pak Alfons aktivně věnoval, a také hrál na violoncello.. Ve věku pouhých 12 let se Alfons zapsal na univerzitu v Neapoli a o čtyři roky později, v roce 1713, tam získal doktorát z občanského a kanonického práva. Zkoušku z filozofie předtím složil u velkého filozofa a historika Giambattisty Vica. V 16 letech začal vykonávat praxi jako právník. V roce 1718 získal jmenování soudcem „Regio portulano“ v Neapoli. Vstoupil do laického bratrstva lékařů při kostele hieronymitů a začal s nimi navštěvovat nemocné v největší nemocnici v Neapoli. V 19 letech vedl jako advokát svůj první a hned vítězný proces. Brzy se stal známým i mimo Neapol. V roce 1723 však prohrál téměř vyhraný proces kvůli tomu, že přehlédl banální formalitu. Z prohry utrpěl šok a zhroutil se. Po zotavení se vzdal své kanceláře.

Po jedné návštěvě nemocnice se rozhodl, že se dále bude věnovat práci duchovní a charitativní. Dal se zapsat na studium teologie. Ve 30 letech byl vysvěcen na kněze a začal pracovat v Neapoli. Staral se zvláště o chudé a potřebné. Se skupinou kněží založil Kongregaci Misionářů Nejsvětějšího Spasitele, schválenou Apoštolským stolcem v r. 1732 a nazývanou redemptoristé, a od roku 1749 nazývanou Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Cílem tohoto institutu byl především apoštolát, založený na lidových misiích, na praxi exercicií a na rozjímavé modlitbě zvané "meditace podle sv. Alfonse", zaměřoval se na laiky i na klérus. Sv. Alfons byl velmi ceněným znalcem morální teologie a jeho učebnice tohoto oboru (1748) se dočkala mnoha vydání. Jeho postoj v morální teologii byl úzce spojen s jeho spiritualitou. Vyznačoval se rovnováhou mezi riziky jansenistického rigorismu a laxismu v kazuistice. Alfons napsal množství spisů z oblasti spirituality. Patří mezi ně také polemiky a obhajoby víry proti herezi jansenismu a spisy podporující lidovou zbožnost. Jeho spiritualita a askeze se opíraly o kristocentrismus. V letech 1762–1775 vykonával úřad biskupa v Sant' Agata dei Goti, jehož se roku 1775 pro nemoc zřekl.

Zemřel po velkém tělesném utrpení 1. srpna 1787 v Noceře dei Pagani u Neapole. Byl kanonizován v roce 1839. Mezi církevní učitele jej povýšil 23.3.1871 papež Pius IX.[3]

  1. Collective Biographies of Women. Dostupné online.
  2. KOPECKÝ, Rudolf. Morální theologie, ze spisů Alfonse z Liguory. Praha: vydavatelství Volné myšlenky, 1930. S. 11. 
  3. Václav Remeš: Jména v kalendáři, MF Dnes, 1.8.1998. str.4.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 
  • BERTHE Augustin [Pater], Sv. Alfons de Liguori, církevní učitel a zakladatel Kongregace Redemptoristů, z francouzštiny přeložil Martin Janů. Exerciční dům CSsR Hlučín, 1931, 534 s., Dostupné online
  • KOPECKÝ, Rudolf. Morální theologie, ze spisů Alfonse z Liguory. Praha: vydavatelství Volné myšlenky, 1930. 140 s. 
  • (polsky) Encyklopedia chrześcijaństwa. Historia i współczesność. 2000 lat nadziei. Editor Henryk Witczyk, JEDNOŚĆ, 2000. ISBN 83-7224-330-1

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]