Alexej Kaledin
Alexej Kaledin | |
---|---|
Narození | 24. října 1861 Ust-Khopyorskaya |
Úmrtí | 11. února 1918 (ve věku 56 let) Novočerkassk |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Místo pohřbení | Městský hřbitov v Novočerkassku |
Alma mater | Nikolajevská akademie generálního štábu |
Povolání | vojevůdce a politik |
Ocenění | Řád sv. Stanislava 3. třídy (1893) Řád sv. Anny 3. třídy (1897) Řád sv. Stanislava 2. třídy (1902) Řád sv. Stanislava 1. třídy (1902) Řád sv. Vladimíra 3. třídy (1910) … více na Wikidatech |
Funkce | člen Všeruského ústavodárného shromáždění |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexej Maximovič Kaledin (rusky Алексей Максимович Каледин, 12. říjnajul./ 24. října 1861greg., Voroněž, Ruské impérium – 29. ledna 1918, Rostov na Donu, RSFSR) byl ruský carský generál a osobnost ruské občanské války.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Alexej Kaledin se narodil ve Voroněži. Roku 1882 studoval na Petrohradské vojenské akademii.
Armádní kariéra
[editovat | editovat zdroj]V letech 1903 - 1906 sloužil jako ředitel ve vojenské škole v Novočerkassku. V letech 1906 - 1910 sloužil Kaledin jako asistent náčelnického štábu carské armády.
Během první světové války byl velitelem 12. kavalérie a 8. armády na jihozápadní frontě. K únorové revoluci roku 1917 se zachoval odmítavě, proto byl zbaven velení armád na jihozápadní frontě.
Téhož roku se stal Kaledin donským kozákem, a byl také s podporou Mitrofana Bogajevského ustanoven hlavou "kozácké armádní vlády", která vznikla opět po 208 letech. Kaledin také navrhl rychlé potlačení revoluce.
Dne 29. srpna 1917 byl Kaledin zatčen a poslán do Mohylevu. Na začátku říjnové revoluce viděl Kaledin příležitost rehabilitovat cara a po jeho návratu odsoudit bolševiky.
Na začátku ruské občanské války uprchl Kaledin z Mohylevu na Ukrajinu, kde bojoval proti tamnímu veliteli Rudé armády Vladimiru Antonovovi-Ovsejenkovi. [1] Po počátečních úspěších však byl Kaledin poražen u Rostova na Donu. Kaledin pochopil, že boj je ztracený, a 29. ledna 1918 skončil svůj život sebevraždou.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexey Kaledin na anglické Wikipedii.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 24-25, s. 151, s. 157, s. 169
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Kaledin na Wikimedia Commons