Akademický titul

Akademický titul je vyjádření stupně spjatého s určitým vzděláním, značí udělenou formální kvalifikaci určité úrovně, a to řádně zakončeného studijního programu v rámci terciárního vzdělávání zpravidla na univerzitě či jiné vysoké škole. Tyto instituce většinou udílejí akademické tituly spjaté s určitými stupni studia, studijními programy, typicky se jedná o bakalářské studijní programy (Bachelor's degree), magisterské studijní programy (Master's degree) a doktorské studijní programy (Doctor's degree, Doctoral degree, Doctorate), v některých případech často též vedle určitých profesních titulů či případně i jiných akademických certifikátů.

Ve světě nejběžnější pregraduální vysokoškolskou kvalifikací je bakalářský stupeň (bakalářský program), resp. bakalářské tituly, ačkoli v některých zemích to mohou být i kvalifikace nižší (titled degrees – např. associate degrees v USA či foundation degrees v UK), zatímco v jiných zemích mohou být obvyklejší vyšší kvalifikace.

České vysokoškolské tituly

V Česku je udělují české vysoké školy v současnosti na základě vysokoškolského zákona. V rámci procesu tzv. nostrifikace lze případně též uznat studium (kvalifikaci) na zahraniční vysoké škole ve světě, příp. na pobočce zahraniční vysoké školy v Česku. Titul a jeho zkratku zákon kodifikuje, latinský význam nikoliv.

Akademické tituly

Akademické tituly získávají absolventi bakalářských studijních programů (Bachelor's degree, bakalářský stupeň, bakalářská kvalifikace, 6 v ISCED), kteří studium řádně zakončili státní závěrečnou zkoušku. Dříve (1990–1998) se toto studium nazývalo jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia.“ Další akademické tituly získávají řádní absolventi magisterských studijních programů (Master's degree, magisterský stupeň, magisterská kvalifikace, 7 v ISCED), kteří řádně zakončili státní závěrečnou zkouškou, popřípadě státní rigorózní zkouškou (tzv. malý doktorát). Dříve, před Boloňským procesem, respektive do roku 1998, se tento program nazýval jako „vysokoškolské studium.“ V současnosti je možno se historicky setkat s uvedenými tituly, z nichž některé již byly nahrazeny titulem jiným (např. PhMr. – Mgr., PaedDr. – PhDr. apod.) a jiné se přestaly udělovat zcela (RSDr., RTDr. apod.). Uváděn je kodifikovaný přehled v současnosti i v minulosti udělovaných titulů včetně jejich zkratek, jakož i latinský význam, byť se mohly v historii různě vyvíjet.

V současnosti udělované akademické tituly – bakalářské (6 v ISCED)

titul	zkratka titulu	latinský význam zkratky	oblast
Bakalář	Bc.	baccalaureus	různé oblasti
Bakalář umění	BcA.	baccalaureus artis	umění

Pro Česko, přesněji české země, byl bakalářský titul znovu zaveden po revoluci zákonem z roku 1990, aby také i české akademické tituly lépe odpovídaly titulům ve světě, respektive titulům (přesněji: určitým stupňům formální kvalifikace) z anglosaského světa. Do té doby bylo v tehdejším socialistickém Československu charakteristické „dlouhé“ vysokoškolské studium a případně následná aspirantura, tedy „dvoustupňový systém,“ následně zde byla zákonem z roku 1990 zavedena standardní třístupňová vysokoškolská soustava, přičemž tato soustava bývá obecně označována jako ekonomicky únosnější pro nekomunistické (kapitalistické) státy, a to právě kvůli rozdělení „dlouhého“ (magisterského) studia.

V současnosti udělované akademické tituly – magisterské (7 v ISCED)

titul	zkratka titulu	latinský význam zkratky	oblast
Inženýr	Ing.	ingeniator	technické vědy a technologie, ekonomie, zemědělství, lesnictví a vojenství
Inženýr architekt	Ing. arch.	ingerum architectus	architektura
Doktor medicíny	MUDr.	medicinae universae doctor	všeobecné lékařství
Doktor zubního lékařství	MDDr.	medicinae dentium doctor	zubní lékařství
Doktor veterinární medicíny	MVDr.	medicinae veterinarinae doctor	veterinární lékařství a veterinární hygiena
Magistr umění	MgA.	magister artis	umění
Magistr	Mgr.	magister	v ostatních oblastech

Dle zákona absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“ (Mgr.), mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, jehož výše je zákonem omezena. Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují uvedené akademické tituly.

V současnosti udělované akademické tituly – magisterské (7 v ISCED)

titul	zkratka titulu	latinský význam zkratky	oblast
Doktor práv	JUDr.	juris utriusque doctor	právo
Doktor filozofie	PhDr.	philosophiae doctor	humanitní, pedagogické a společenské vědy
Doktor přírodních věd	RNDr.	rerum naturalium doctor	přírodní vědy
Doktor farmacie	PharmDr.	pharmaciae doctor	farmacie
Licenciát teologie	ThLic.	theologiae licentiatus	teologie
Doktor teologie	ThDr.	theologiae doctor	teologie

Historicky se lze případně v současnosti setkat i s dalšími v minulosti udělovanými akademickými tituly, které byly uděleny, v současnosti ale již udělovány nejsou. Dosažená kvalifikace uvedených je dnes řazena na úroveň v současnosti udělovaných akademických titulů magisterských (7 v ISCED).

V minulosti udělované akademické tituly – magisterské (7 v ISCED)

titul	zkratka titulu	latinský význam zkratky
akademický architekt	akad. arch.
akademický malíř	ak.mal.
akademický sochař	ak. soch.
Doktor zubního lékařství/Doktor zubní medicíny	MSDr.	medicinae stomatologicae doctor
Doktor chirurgie
Magistr chirurgie
Doktor pedagogiky	PaedDr.	paedagogiae doctor
Magistr farmacie	PhMr.	pharmaciae magister
Doktor obchodních věd	RCDr.	rerum commercialum doctor
Doktor sociálně-politických věd	RSDr.	rerum socialium doctor
Doktor technických věd	RTDr.	rerum technicarum doctor
Magistr teologie	ThMgr.	theologiae magister

Zkratka akademického titulu se případně uvádí před jménem. Speciální situace je u těchto titulů: akademický architekt, akademický malíř či akademický sochař, které neměly v zákoně kodifikovánu svou zkratku. Z praktických důvodů se proto používaly a stále používají neoficiální zkratky akad. arch., ak. mal., ak. soch. (psané s malým počátečním písmenem). Zvláštním případem pak bylo bývalé označení řádného člena Československé akademie věd – akademik, to se uvádělo před jménem jakožto náhrada za všechny tituly (zrušeno po roce 1989, resp. šlo o období 1953–1992).

Akademicko-vědecké tituly

Související informace naleznete také v článku Vědecká hodnost.

Akademicko-vědecké tituly (či akademicko-umělecké tituly nebo jen akademické tituly) získávají absolventi doktorských studijních programů (Doctor's degree, doktorský stupeň, doktorská kvalifikace, 8 v ISCED), kteří studium řádně zakončili státní doktorskou zkoušku, respektive obhájili disertační práci. Jedná se o nejvyšší možnou kvalifikaci, kterou lze studiem dosáhnout (tzv. velký doktorát). Dříve, do roku 1998, se tento program nazýval jako „postgraduální studium,“ v předchozím období bylo též označováno jako vědecká aspirantura, případně též jako vědecká výchova. V současnosti je možno se historicky setkat s uvedenými tituly, z nichž některé již byly nahrazeny titulem jiným (např. Dr. – Ph.D., Th.D. – Ph.D. apod.) a jiné se přestaly udělovat zcela (CSc., DrSc. apod.). Uváděn je kodifikovaný přehled v současnosti i v minulosti udělovaných titulů včetně jejich zkratek, jakož i latinský význam, byť se mohly v historii různě vyvíjet.

V současnosti udělované akademické tituly – doktorské (8 v ISCED)

titul	zkratka titulu	latinský význam titulu	oblast
Doktor	Ph.D.	doctor	všechny oblasti (včetně oblast umění či teologie)

Titul ve zkratce Ph.D. se uděluje absolventům od roku 1998 ve všech oblastech, včetně oblasti umění a (od roku 2016) i teologie. Absolventi doktorských studijních programů, resp. absolventi s ekvivalentní kvalifikací, mohou na Akademii věd České republiky (AV ČR) případně též podstoupit řízení k udělení vědeckého titulu, jehož součástí je i obhajoba disertace. Po úspěšném absolvování se uděluje uvedený „neoficiální“ vědecký titul (tzv. vyšší doktorát):

V současnosti udělované akademické tituly – doktorské (8 v ISCED)

titul	zkratka titulu	latinský význam titulu	oblast
Doktor věd	DSc.	doctor scientiarum	různé oblasti

Titul ve zkratce DSc. je vědecký titul neznámý českému právnímu řádu, zavedla jej od 18. prosince 2002 AV ČR jako určitou náhradu za DrSc.

Historicky se lze případně v současnosti setkat i s dalšími v minulosti udělovanými akademicko-vědeckými tituly, resp. vědeckými hodnostmi, které již udělovány nejsou. Dosažená kvalifikace uvedených je dnes řazena na úroveň v současnosti udělovaných akademických titulů doktorských (8 v ISCED).

V minulosti udělované akademické tituly – doktorské (8 v ISCED)

titul	zkratka titulu	latinský význam titulu	oblast
Kandidát věd	CSc.	candidatus scientiarum	různé oblasti
Doktor	Dr.	doctor	různé oblasti
Doktor věd	DrSc.	doctor scientiarum	různé oblasti
Doktor teologie	Th.D.	theologiae doctor	teologie

Udílení „nižší vědecké hodnosti“ ve zkratce CSc. probíhalo od roku 1953, zrušeno bylo v roce 1998, přičemž ti, kteří již byli v průběhu studia, jej mohli dokončit do konce roku 2001. Udílení „vyšší vědecké hodnosti“ ve zkratce DrSc. bylo v Česku zavedeno, resp. zcela zrušeno, obdobně jako u CSc., přičemž na Slovensku pak udílení po jistých změnách pokračuje. Titul ve zkratce Dr. byl udělován v přechodném období mezi lety 1990–1998, a to před zavedením Ph.D., kterým byl zcela nahrazen; jeho držitelé mohou požádat příslušnou univerzitu o jeho změnu na Ph.D. Titul ve zkratce Th.D. se udílel od roku 1998, zrušení jeho udělování pak bylo v roce 2016, přičemž byl nově nahrazen Ph.D. (jeho držitelé mohou požádat příslušnou univerzitu o jeho změnu na Ph.D., případně mohou udělený titul užívat i nadále).

Uvedené akademicko-vědecké tituly (vědecké tituly, či umělecké tituly, nebo hodnosti) se píší za jménem a oddělují se z obou stran čárkou (jedná se o přístavek). Rozlišování mezi tituly akademickými a akademicko-vědeckými však může být sporné, protože DrSc. i CSc. nebyly tituly, ale podle práva vědecké hodnosti, DSc. je titul neoficiální a také jen vědecký a tituly Ph.D. (dříve také Th.D.) český vysokoškolský zákon považuje za tituly standardně akademické. Jako jediný akademicko-vědecký titul tudíž byl až do svého zrušení podle práva jen titul ve zkratce Dr. Současný vysokoškolský zákon již mezi pojmy titul a hodnost zcela striktně nerozlišuje – samotný pojem čes. titul, z lat. titulus, znamená hodnost ve svém překladu, tedy jedná se de facto o synonyma.

Vědecko-pedagogické tituly

Související informace naleznete také v článku Vysokoškolský učitel.

Vědecko-pedagogické tituly (či umělecko-pedagogické tituly nebo hodnosti) jsou získávány na základně příslušných řízení: docentura na základě habilitačního řízení, profesura na základě řízení ke jmenování profesorem. Pouze hodnosti docent a profesor jsou dosaženy vědecko-pedagogickou (nebo umělecko-pedagogickou) činností, např. publikační činností, pedagogickou činností, vědeckou činností, příp. uměleckou činností atp., tedy nikoliv dalším formálním studiem. Pouze hodnosti „docent“ a „profesor“ jsou však též i těmito tituly – dnes přesněji označením, jedná se tedy o doživotní označení uvedené kvalifikace. Nižší akademické hodnosti (asistent, odborný asistent) tituly nejsou, jedná se pouze o funkce, pracovní zařazení, a v rámci akademického prostředí jsou pak zpravidla spjaté s nutností absolvovat příslušný studijní program.

Nejvyšším možným akademickým titulem (dosaženým vzděláním) je v rámci Boloňského procesu, tedy i dle českého vysokoškolského zákona, titul získaný v doktorském studijním programu, tedy doktor – Ph.D. (blíže ISCED). Vysokoškolský zákon neupravuje uváděné jako tituly, ve všech uvedených případech se pak též jedná o funkce akademických pracovníků, pracovní pozice v rámci vysoké školy, tedy akademické pozice či zařazení, a případně tedy jde též o shodně pojmenovaná označení (kvalifikaci) – k uvedeným tedy už současný zákon neuvádí ani jejich zkratky, ty se zde tvoří dle úzu (zvyklosti, tradice z minulosti). Tabulka uvádí akademické (či univerzitní) hodnosti včetně uvedených titulů (označení).

označení	zkratka označení	poznámka
Asistent	as.	obecným předpokladem je magisterský studijní program
Odborný asistent	odb. as.	obecným předpokladem je doktorský studijní program
Docent	doc.	obecným předpokladem je habilitační řízení
Profesor	prof.	obecným předpokladem je řízení ke jmenování profesorem

Kupříkladu pro zastávání akademické pozice odborného asistenta není ve všech případech zcela nutné doktorské studium absolvovat – v některých případech může tuto funkci zastávat i absolvent magisterského studia, nicméně zpravidla je tomu tak, jak uvádí tabulka výše. V případě umělců vysokoškolský zákon též uvádí pro další akademický postup i možnou výjimku a pro jmenování docentem, či později profesorem, ani není vysokoškolské vzdělání nezbytně nutné. Dotyční s uvedenými vyššími hodnostmi docent a profesor obdrží při svém jmenování jmenovací dekret, nikoliv vysokoškolský diplom jako v případě akademickým titulů – v minulosti se však výslovně o tituly podle starých vysokoškolských zákonů jednalo – v současnosti je však zákon chápe jakožto označení a shodně pojmenované pracovní pozice; což do jisté míry korigoval Boloňský proces. Všechny výše uvedené se případně píší před jménem, či případnými akademickými tituly a je doporučeno je psát, pokud jimi nezačíná větný celek, s malým počátečním písmenem. Zákon též uvádí vedle (řádných) profesorů i mimořádné profesory, emeritní profesory, event. hostující profesory.

Historie

Už ve starověku byli ve starém Římě jako doktoři označováni ti, kteří konali veřejné přednášky.

Do roku 1953

Od středověku byly udíleny tituly bakalář, magistr (svobodných umění) a doktor. Nejdříve bylo třeba získat titul bakaláře (baccalaureatus – vavřínem ověnčený), aby mohl student ve studiu pokračovat a získat některý titul vyšší. Titul magistra svobodných umění (magister – mistr) byl stejně jako titul bakalářský udělován na přípravné fakultě svobodných umění (tzv. artistická fakulta), doktorské tituly na vyšších fakultách odborných (teologické, právnické a lékařské).

Později fakulta artistická zanikla a byla nahrazena odbornou fakultou filozofickou, čímž vzniká titul doktora filosofie a naopak přestává být užíván bakalářský a magisterský titul. Na této nové fakultě zůstalo zachováno jen magisterium farmacie (PhMr.). Doktorský titul se pak rozlišoval podle toho, na které z odborných fakult byl získán. Podle jednotného studijního řádu ministerstva kultu a vyučování z roku 1850, doplněného nařízeními o jednotlivých rigorózních řádech, šlo konkrétně o tyto tituly:

• doktor teologie (ThDr.)
• doktor práv (JUDr.)
• doktor medicíny (MUDr.)
• doktor filozofie (PhDr.)

Později byly zavedeny také tituly doktora technických věd (RTDr.), doktora montánních věd (Dr. mont.), doktora zemědělství (Dr. agr.) a doktora zvěrolékařství (MVDr.). Akademický titul ale nebyl získáván automaticky absolvováním univerzity, protože systém vysokoškolského studia byl postaven jen na obligatorních státních zkouškách, kterých mohlo být během studia více a teprve po jejich úspěšném absolvování student mohl, ale nemusel, podstoupit obdobné zkoušky, tzv. „rigoróza“, neboli přísné zkoušky doktorské. Tedy až po absolvování všech nutných rigoróz mu byl doktorský titul přiznán, i bez titulu ale mohl vysokou školu úspěšně dokončit.

Po vzniku první republiky byla tato úprava zachována, pouze díky tomu, že došlo k rozdělení původních filozofických fakult na fakulty filozofické a fakulty přírodovědecké vznikl další nový titul doktora přírodních věd (RNDr.) a později přibyl i titul doktora obchodních věd (RCDr.).

Mezi lety 1953 a 1990

Zásadní změna přišla po převzetí moci komunisty se zákonem č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, který sice už získané akademické tituly jejich nositelům ponechal, ale pro nové studenty je zrušil s tím, že absolventi vysoké školy s účinností od roku 1953 získávali jen profesní označení. To bylo někdy i poněkud nezvyklé, např. promovaný biolog, inženýr architekt, promovaný lékař, promovaný právník, promovaný historik apod.

Návrat k tradici akademických titulů znamenal zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách. Podle něj sice zakončením vysokoškolského studia státní závěrečnou zkouškou k udělení titulu nedošlo, ale následným vykonáním nepovinné státní rigorózní zkoušky už absolvent titul získat mohl. Šlo konkrétně o tituly doktora práv (JUDr.), doktora přírodních věd (RNDr.) nebo doktora filozofie (PhDr.). Jiná situace byla u absolventů lékařských fakult, technických, ekonomických, zemědělských a uměleckých vysokých škol, protože jim tituly udělovány ihned po ukončení studia byly, a to sice doktor medicíny (MUDr.), doktor veterinární medicíny (MVDr.), inženýr (Ing.), inženýr architekt (Ing. arch.), akademický architekt, akademický malíř a akademický sochař. Pro tři posledně uvedené tituly z uměleckých oborů navíc platilo, že bylo také možné vykonat státní rigorózní zkoušku a získat titul doktor filozofie. Kromě toho tento zákon napravil situaci vzniklou předchozím vysokoškolským zákonem z roku 1950 a dřívějším absolventům lékařských fakult, technických, ekonomických, zemědělských a uměleckých vysokých škol přiznal příslušné akademické tituly automaticky, ostatním umožnil jejich získání státní rigorózní zkouškou.

Podobnou úpravu udílení akademických titulů zachoval i následující zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, který pouze navíc umožnil státní rigorózní zkouškou získat tituly doktora pedagogiky (PaedDr.), doktora farmacie (PharmDr.) a doktora sociálně politických věd (RSDr.) (tento titul byl však udílen již od roku 1966 na Vysoké škole politické ÚV KSČ). Navíc pro absolventy, kteří vystudovali s výbornými výsledky a s vyznamenáním, bylo výjimečně možné udělit takový akademický titul již po státní závěrečné zkoušce.

Po roce 1990

Po sametové revoluci začal platit nový vysokoškolský zákon č. 172/1990 Sb., který umožnil získat akademický titul už absolvováním vysoké školy. Oproti pozdější právní úpravě ale šlo jen o tyto:

• titul bakalář (Bc.)
• akademické tituly:
  • magistr (Mgr.)
  • inženýr (Ing.)
  • doktor všeobecné medicíny (MUDr.)
  • doktor veterinární medicíny (MVDr.)
• akademicko-vědecký titul doktor (Dr.)

Dřívější absolventi vysokoškolského studia univerzitního směru, kteří nepodstoupili státní rigorózní zkoušku a titul tak dříve nezískali, měli možnost začít automaticky používat akademické tituly podle tohoto zákona. Příslušná univerzita jim k tomu vydala osvědčení.

Boloňský proces pak sjednotil evropské vzdělávání.

Zákon č. 172/1990 Sb. byl v roce 1998 nahrazen zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, který, včetně pozdějších novelizací, k dosavadním vysokoškolským titulům přidal následující: bakalář umění (BcA.), magistr umění (MgA.), inženýr architekt (Ing. arch.) a doktor zubního lékařství (MDDr.). Dále zrušil akademicko-vědecký titul doktor (Dr.) a nahradil jej titulem se stejným názvem, ale s mezinárodně obvyklou zkratkou – tedy doktor (Ph.D.), v oboru teologie s názvem doktor teologie a zkratkou Th.D. Také opětovně umožnil vykonat státní rigorózní zkoušku, a to absolventům s titulem „magistr“. Po jejím vykonání se pak udělují akademické tituly doktora práv (JUDr.), doktora filozofie (PhDr.), doktora přírodních věd (RNDr.), doktora farmacie (PharmDr.), licenciáta teologie (ThLic.) či doktora teologie, ale se zkratkou ThDr., kdy jde na rozdíl od akademicko-vědeckých titulů „Ph.D.“ a „Th.D.“ jen o tzv. malé doktoráty.

Novela (zákon č. 137/2016 Sb.) vysokoškolského zákona (tedy zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů) od 1. září 2016 pak zrušila udělování titulu doktora teologie (Th.D.) nahrazením i v oblasti teologie titulem doktor (Ph.D.); rovněž umožnila udílet titul licenciáta teologie (ThLic.) i v jiné oblasti teologie než pouze katolické – tedy nyní stejně jako titul doktor teologie (ThDr.).

České nevysokoškolské tituly

V Česku je udělují vyšší odborné školy a konzervatoře v současnosti na základě školského zákona. Titul (přesněji označení) a jeho zkratku zákon kodifikuje. V rámci procesu tzv. nostrifikace lze případně též uznat zahraniční studium (kvalifikaci).

Neakademické tituly

Neakademický titul uvedený níže získávají absolventi, kteří řádně zakončili absolutoriem výše uvedené studium (blíže ISCED).

označení	zkratka označení
Diplomovaný specialista	DiS.

Neakademický titul se píše správně vždy za jménem a odděluje se z obou stran čárkou (jedná se o přístavek, podobně jako výše u akademicko-vědeckých titulů).

Historie

Dosažený stupeň kvalifikace je u VOŠ podle mezinárodních klasifikačních stupňů pro vzdělání (ISCED) 6, tedy stejně jako bakalářský studijní program (na rozdíl od něj však neumožňuje další studium ve vyšších studijních programech); vyšší odborné školy jsou zařazeny do českého vzdělávacího systému od roku 1995 a již od roku 1994 přiznalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky absolventům vyššího odborného studia legislativně právo používat za svým příjmením titul podle druhu završeného studia: diplomovaný specialista, diplomovaný umělec, diplomovaný technik, diplomovaný ekonom, diplomovaný fyzioterapeut, diplomovaný ergoterapeut, diplomovaný správní specialista, diplomovaný informační specialista, diplomovaný sociální pedagog. V roce 1996 přibyl titul diplomovaný sociální pracovník. Tato označení se nikterak ze zákona nezkracovala.

V roce 1998 bylo označení školským zákonem sjednoceno. Za svým jménem mohou všichni absolventi vyšších odborných škol, a od roku 2005 i konzervatoří (zde je kvalifikace jiná – podrobněji ISCED), používat označení (neakademický titul) diplomovaný specialista (ve zkratce DiS. uváděné za jménem a oddělené od něj čárkou). Na diplomu se uvádí celé označení „Diplomovaný specialista v“ + jméno vystudovaného oboru. Mezi jménem a označením se píše čárka, ve větě se píše (stejně jako u jiných titulů uváděných za jménem) čárka i za titulem, neboť se jedná o volný přívlastek (přístavek).

Užívání, zápis a pořadí titulů

Právo užívat akademický titul vzniká už absolvováním studia, respektive úspěšným složením státní závěrečné, rigorózní, či doktorské zkoušky. Případný akademický obřad – promoce, již jen slavnostně potvrzuje existující stav. Jestliže někdo úmyslně užívá akademický titul, který mu nenáleží, jde o přestupek.

Ve světě, kupř. v USA, se většinou běžně užívá (píše atd.) jen jeden nejvyšší titul, a to až od doktorské úrovně, případně pouze jiný nejvyšší (typicky prof.), tedy nižší tituly (typicky bakalářské, magisterské) se většinou běžně neužívají, tedy neuvádějí atp., výjimkou však často bývají některé profesní tituly, tedy tituly spjaté s určitou profesí, jako třeba doktor medicíny apod. V ČR i SR se často užívá současně navíc i nižší magisterský titul (před jménem), například: Ing. Jan Novák, Ph.D.; Mgr. Jana Nováková, Ph.D.; MUDr. Jan Novák, Ph.D.; MVDr. Jana Nováková, Ph.D.; prof. MUDr. Jana Nováková, Ph.D.; doc. ThDr. Jan Novák, Ph.D., Th.D.; PhDr. Jana Nováková, Ph.D. et Ph.D. atp., v některých zemích, typické jsou v tomto ve světě Česko, Slovensko, či Rakousko, se často samostatně uvádějí i zmíněné nižší tituly – magisterské (Ing. Jana Nováková, MUDr. Jan Novák, PhDr. Jana Nováková), někdy dokonce i ty bakalářské, nicméně ani v ČR se tyto (Bc., BcA.) zpravidla k formálnímu oslovování neužívají.

Užívání, formální oslovování

Před formálním oslovováním nejvyšším dosaženým titulem bývá vhodné upřednostnit nejvyšší dosaženou funkci, či hodnost, např. pane vedoucí, paní rektorko, pane generále atp.; běžné je samozřejmě rovněž formální oslovování příjmením. V ČR se tak případně k formálnímu oslovování používají pouze tyto: pane inženýre / paní inženýrko (Ing., Ing. arch.), pane magistře / paní magistro (Mgr., MgA.), nebo event. pane doktore / paní doktorko (MUDr., MDDr., MVDr., JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., ThDr., Th.D., Ph.D., Ed.D. , Dr., DrSc., DSc.), příp. pokud je dotyčný nositelem vyšší hodnosti typu docent, nebo profesor, je vhodné upřednostnit tuto. Licenciátní titul (ThLic.) se k formálnímu oslovování běžně neužívá, taktéž CSc., rovněž označení DiS. v podobě pane specialisto / paní specialistko se k formálnímu oslovování taktéž neužívá.

Od oslovování titulem se v Česku obecně upouští, běžnější je v akademické sféře, zdravotnictví a státních institucích.

Pořadí, zápis

Podle Ústavu pro jazyk český AV ČR pořadí titulů ČR sice žádná norma striktně neurčuje, ale praxe je poměrně ustálená. Pokud nějaká osoba získala více titulů, a chce se uvést, píše se vyšší titul před nižším, např. „Mgr. Bc. Jan Svoboda“, případně se tento nižší neuvádí vůbec. Magisterský titul se pak neuvádí nikdy, pokud absolvent úspěšně vykonal rigorózní zkoušku a získal např. titul JUDr. U rovnocenných titulů se píše hned u jména ten, který daná osoba získala dříve, tedy např. „Mgr. Ing. Karel Novotný“, pokud tento nejdříve vystudoval techniku. České, či latinské, „a“, resp. „et“, případně symbol „&“, se píší jen mezi stejnými tituly, např. „Mgr. et Mgr. Alena Dvořáková“, a to proto, aby bylo zřejmé, že nejde o písařskou chybu.

Slovenské vysokoškolské tituly uznávané v Česku

Na Slovensku akademické tituly, stejně jako akademicko-vědecké tituly a hodnosti, udílené slovenskými vysokými školami, jsou v Česku uznány jako rovnocenné. To stejné platí i naopak.

Rovnocenné tituly a hodnosti

Česká republika	Slovenská republika
bakalář (Bc.)	bakalár (Bc.)
bakalář umění (BcA.)	bakalár (Bc.) v oblasti umenia
inženýr (Ing.)	inžinier (Ing.)
inženýr architekt (Ing. arch.)	inžinier architekt (Ing. arch.)
doktor medicíny (MUDr.)	doktor medicíny (MUDr.)
doktor veterinární medicíny (MVDr.)	doktor veterinárskej medicíny (MVDr.)
magistr (Mgr.)	magister (Mgr.)
magistr umění (MgA.)	magister umenia (Mgr. art.)
doktor práv (JUDr.)	doktor práv (JUDr.)
doktor filozofie (PhDr.)	doktor filozofie (PhDr.)
doktor filozofie (PhDr.) v oblasti pedagogiky	doktor pedagogiky (PaedDr.)
doktor přírodních věd (RNDr.)	doktor prírodných vied (RNDr.)
doktor farmacie (PharmDr.)	doktor farmácie (PharmDr.)
licenciát teologie (ThLic.)	doktor teológie (ThDr.)
doktor teologie (ThDr.)	doktor teológie (ThDr.)
doktor (Ph.D.)	philosophiae doctor (PhD.)
doktor (Ph.D.) v oblasti umění	artis doctor (ArtD.)
doktor teologie (Th.D.)	philosophiae doctor (PhD.) v oblasti teologie
kandidát věd (CSc.)	philosophiae doctor (PhD.) artis doctor (ArtD.)
doktor věd (DrSc.)	doktor vied (DrSc.)
docent	docent
profesor	profesor

Uváděnému titulu (resp. označení „docent“ či „profesor“) získanému v ČR se ze zákona za rovnocenný pokládá odpovídající titul získaný v SR v době od 1. ledna 1993 do 28. března 2015, kdy vypršela platnost příslušné mezivládní dohody.

Britské, americké, kanadské a australské vysokoškolské tituly a ocenění

Anglická slova se často překladem do češtiny se svým ekvivalentem neshodují nebo mu neodpovídají. Např. české slovo titul poukazuje společenskou skupinu či vysokoškolské vzdělání. Anglické slovo title znamená pouze společenskou skupinu (př. sir). Kvalifikace získaná na vysoké škole se označuje slovem degree (stupeň). Titles se píší před jménem, zatímco degrees se píší za jménem. Dále se ještě udílí v anglosaském světě spousta dalších certifikátů a některé další tituly po absolvování různých kvalifikačních kurzů a nástaveb k běžnému vysokoškolskému studiu – tyto tituly se uvádějí většinou za jménem.

Akademický titul nebo ocenění (certifikát či diplom) uděluje akademická instituce (univerzita, vysoká škola) ve své zemi dle příslušných zákonů. Pokud je v České republice takový cizí titul udělován jako akademický titul (obdoba řádného vysokoškolského studia), potom česká škola musí mít akreditaci od zahraniční vzdělávací instituce, která má řádnou akreditaci ve své zemi. Pokud je však v České republice titul udělován českou univerzitou, potom nemá povahu akademického titulu, ale titulu profesního. Udělování profesních titulů není upraveno zákonem, nejedná se o řádné vysokoškolské vzdělání, ale o jistý druh profesní nástavby – kurzu. Profesní tituly nepodléhají žádné akreditaci nebo kontrole ze strany státního dozoru a proto kvalita poskytovaného vzdělání může být zpochybněna. Zejména profesní titul však umožňuje dále studovat některý z dalších programů těm uchazečům, kteří nesplňují podmínku ukončeného vysokoškolského vzdělání, nebo nemohou doložit dostatečnou praxi. V rámci procesu tzv. nostrifikace lze případně též uznat v tuzemsku studium na vysoké škole ve světě.

Stávající soustava se v podstatě skládá ze čtyř základních typů:^[zdroj?]

1. Bachelor degrees jsou undergraduate degrees, v některých školských systémech dále děleny na ordinary a honours
2. Master degrees jsou základní postgraduate degrees
3. Lower doctorates ^[zdroj?]jsou PhD/DPhil degrees s úrovní nad Master degrees
4. Higher doctorates ^[zdroj?]jsou DSc/DLitt degrees

Zahraniční tituly nikde soustavně popsány nejsou. Způsob jejich psaní není zcela jednotný, kolísá hlavně (ne)psaní teček a mezer po tečce. Ve většině případů tyto tituly píšeme po čárce za příjmením.

Přehled univerzitních stupňů

Tyto stupně jsou více méně podobné v anglicky mluvících zemí (řazeny od nejnižšího k nejvyššímu):

• Diploma – jednoleté studium, možnost postupu do druhého ročníku bakalářského studia
• Advanced diploma – dvouleté studium, možnost postupu do třetího ročníku bakalářského studia
• Bachelor degree – tří až čtyřleté studium standardního bakalářského studia; následující dělení je typické pro školský systém Velké Británie, v ostatních zemích se většinou takovéto dělení nevyskytuje a délka studia jsou 4 roky (např. Spojené státy americké):
  • Honours degree – značí se vyšší náročností; vystudovaný titul může obsahovat přídatek Hons (např. „BSc Hons“), který značí dosažení „vyššího“ bakalářského studia; často studován tři roky, ve skotském školském systému je délka studia většinou čtyři roky; dělen na tři stupně podle prospěchu studenta: First class („titul první třídy“), Upper second class (2:1, „titul vyšší druhé třídy“; často požadavek pro postup do postgraduate – magisterské studium), Lower second class (2:2, „titul nižší druhé třídy“), Third class („titul třetí třídy“)
  • Ordinary degree – značí se nižší náročností, často není nutné odevzdat disertační práci či vypracovat finální projekt, považován za čtvrtý stupeň bakalářského diplomu; prakticky bez výjimek studován tři roky (celá Velká Británie, včetně Skotska); dá se studovat samostatně, v mnoha případech je udělován studentům Honours, kteří nesplnili požadavky na udělení nejnižší třídy Honours (Third class).
• Graduate certificate – jednosemestrální studium, možnost postupu do druhého semestru Graduate Diploma nebo Masters Degree
• Graduate diploma – dvousemestrální studium, možnost postupu do třetího semestru Masters Degree
• Postgraduate diploma – dvousemestrální studium
• Career – Career & Vocational Training

Kariérní diplom nebo certifikát je listina, která se uděluje po dokončení postsekundárního odborného programu nebo technického vzdělávacího programu, ale není stejná jako vysokoškolský diplom nebo titul. Kariérní programy se zaměřují na poskytování specifického vzdělávání pro pracovní příležitosti a pokrok. Dokončení diplomového programu může být formálně nutné pro zaměstnání nebo odborné udělení licence, nebo to může být volitelný způsob, jak získat a prokázat odborné znalosti, která vyžadují diplom či vyšší vzdělání nebo specializaci. Kariérní vzdělávání je obvykle unaccredited, neakreditované vzdělávání. Akreditace programy konkrétních škol mohou být také uznány a může jim být umožněno převést jejich kredity z těchto programů k pokračovaní či dokončení přidruženého titulu (AS) v oboru příbuzném nebo příslušnému bakalářského programu (BA), například Penn Foster global.

1. Certificate – Certifikační programy se obvykle specializují na jednu konkrétní dovednost, kterou lze studovat a učit se v jednom nebo ve dvou kurzech. Tyto programy jsou často dobrou volbou pro někoho, kdo již má titul nebo pracovní zkušenosti v oboru. Studijní program trvá obvykle týdny až tři měsíce.
2. Diploma – Hlavním rozdílem je, že kariérní diplom je specifický pro jednu oblast. Tím lze získat vzdělání či stupeň specifických podmínek pro převod na vyšší stupeň. Kariérní diplom umožňuje pouze přenos určité třídy podle požadavků Associates nebo bakalářský titul. Studijní program trvá obvykle půl roku až rok.

First-tier	Associate degree Foundation degree
Second-tier	Bachelor's degree
Third-tier	Master of Advanced Studies Diplom Engineer's degree Magister Master's degree
Fourth-tier	Doctorate Terminal degree
Other	First professional degree Honorary degree Licentiate Professorial degree Specialist degree

Seznam většiny titulů z anglicky mluvících zemí:

Přehled zkratek anglosaských akademických či profesních titulů a ocenění
Associate's degrees (USA)	AA, AAS, ABA, ABS, AOS, AS, AMusA a LMusA (Austrálie), ASN, AST
Foundation degrees (UK)	FdA, FdEd, FdEng, FdMus, FdBus, FdSc, FdTech
Bachelor's degrees	AB nebo BA, BAcc nebo BAcy, BAdm, BAgrEc, BArch, BBA, BBus, BCom nebo BComm, BCS, BCL, STB, BD, BDent, BDS, B.Ed., BEc, BEng nebo BE, BSBME, BFA, BHSc, BGS, BHE, BHK, BID, BJ, BTh, BLibStud, BLIS, BMath, BMedSc nebo BMedSci, BMus, BSN, BPE, BPharm, BS nebo BSc nebo SB, BSc(Agr) nebo BSA, BSocSci, BSW, BTech, LLA, LLB, MB ChB nebo MB BS nebo BM BS nebo BMed nebo MB BChir nebo MB BCh BAO, MA (Cantab.), MA (Dubl.), MA (Hons), MA (Oxon.)
Master's degrees	MArch, MA, MAT, MALS nebo MLS, MS nebo MSc, MSt, DEA, MAcc nebo MPAcc, MALD, MApol, MPhil, MRes, MFA, MTech, MBA, MBI, MBT, MBus, MCom, MDes, MTh, MTS, MDiv, MEd, MMT, MPA, MPD, MPS, MSN, MProfStuds, MJ, MST, MSW, MPAff, MLIS, MLitt, MPH, MPM, MPP, MPT, MRE, MTheol/ThM/MTh, STM, LLM, MEng, MSci, MBio, MChem, MPhys, MMath, MMedSc nebo MMedSci, MMus, MESci, MGeol, MTCM, MSSc, BCL (Oxon), BPhil (Oxon), ThM
Licentiate degrees:	Lic Arts, LDS, JCL, STL, SSL, LSS, PhL
Specialist degrees	EdS, SSP
Engineer's degrees	AE, BE, BME, CE, CE, ChE, EE, CpE, ECS, EnvE, MSE, ME, NavE, NuclE, Ocean E, SysE, Eng
First-professional degrees	AuD, DC, DCM, DDS, DMD, JD, MD (USA), DPT, ND, OD, DO (pouze USA), PharmD, DP, PodD, DPM, MDiv, MHL, DVM, PD, STB
Doctoral degrees	DHSc, PhD, DPS, EdD, DEng, EngD, PDEng, DEnv, DBA, DD, JCD, SSD, JUD, DSc, DLitt, DA, MD (mimo USA a Kanadu), DMA, DMus, DCL, ThD, DrPH, DPT, DPhil, PsyD, DSW, JD, LLD, LHD, JSD, SJD, JuDr, STD, DMin

Další vysokoškolské hodnosti

Čestné hodnosti

Čestná hodnost je titul (honorary degree) dosažený jmenováním, nikoliv studiem.

hodnost	zkratka hodnosti	latinský význam hodnosti	poznámka
Čestný doktor	dr. h. c.	doctor honoris causa	čestný doktorát (mult. neboli multiplex znamená více těchto hodností)
Čestný profesor	prof. h. c.	professor honoris causa	čestná profesura
Emeritní profesor	–	professor emeritus	emeritní profesura
Profesor in memoriam	–	professor in memoriam	profesura in memoriam

Tyto čestné hodnosti, respektive čestné tituly, ani jejich zkratky, nejsou v současné době kodifikovány v Česku zákonem, ale tvoří se zde dle úzu – zvyklosti, na základě určité tradice z minulosti (protože jsou „pouze čestné,“ může je fakticky udělovat kdykoliv kdokoliv komukoliv); většinou jsou udíleny akademickými institucemi.

Univerzitní hodnosti

Související informace naleznete také v článku Akademický obřad.

Univerzitní hodnosti, resp. funkce, či tituly, a slavnostní oslovení představitelů vysokých škol a univerzit, tedy akademických funkcionářů, která zejména požívají při slavnostních akademických obřadech jako je imatrikulace, promoce apod.

slavnostní titul	funkce	poznámka
(Jeho) Magnificence	rektor	v překladu „Jeho Vznešenost“, oslovení nejvyššího představitele vysoké školy nebo univerzity
Spectabilis nebo Maiestas	prorektor	v překladu „Slovutný“ nebo „Důstojný“, oslovení prorektora (zástupce rektora) v přítomnosti rektora
Spectabilis	děkan	v překladu „Slovutný“, oslovení děkana (vedoucího fakulty, tedy části univerzity)
Honorabilis	proděkan	v překladu „Ctihodný“, oslovení proděkana (zástupce děkana) v přítomnosti děkana, též promotora a profesorů
Honestus	promotor	v překladu „Vážený“, oslovení promotora (tedy toho, kdo vykonává promoci)

Pokud prorektor zastupuje rektora (ten není na ceremoniálu přítomen), je oslovován jako rektor, tedy Vaše Magnificence, obdobně pokud proděkan zastupuje děkana (ten není na obřadu přítomen), požívá oslovení jako děkan, tedy Spectabilis.

Titulární medaile

Specifickou formou dárku za získání akademického titulu může být titulární medaile.

Kontroverze a podvody

V dějinách se vyskytly také případy, kdy se akademická hodnost udělovala nelegálně za úplatu. V Českých zemích se taková kauza vyskytla už v 30. letech 20. století, kdy podvodná firma Via (se sídlem v ulici Národní 43) v Praze prodávala fiktivní tituly z belgických a francouzských univerzit a cestovní pasy. Z novější doby je známá kauza plzeňských práv nebo kontroverzní univerzita ve slovenském Sládkovičove, kde si ze zákona povinné vzdělání doplňovali mnozí čeští státní zaměstnanci nebo politici.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Academic degree na anglické Wikipedii.

Související články

• Seznam nejstarších univerzit

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu akademický titul na Wikimedia Commons
• Zkratky akademických titulů podle Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky
• Aktuální přehled vysokých škol v ČR – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
• Aktuální přehled vysokých škol v SR – Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky
• Aktuální přehled VOŠ, konzervatoří a dalších škol v ČR – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Autoritní data	NKC: ph1044661 GND: 4141686-7 LCCN: sh85036481 NDL: 00562196 NLI: 987007545600605171