Adolf I. Fridrich
| Adolf I. Fridrich | |
|---|---|
| král švédský | |
.png) Adolf I. Fridrich švédský na dobovém portrétu (autor Lorens Pasch mladší) | |
| Doba vlády | 1751–1771 |
| Korunovace | 26. listopad 1751 |
| Narození | 14. května 1710 Gottorp |
| Úmrtí | 12. února 1771 (60 let) Stockholm |
| Pohřben | Kostel Riddarholmen |
| Předchůdce | Frederik I. Švédský |
| Nástupce | Gustav III. Švédský |
| Manželka | Luisa Ulrika Pruská |
| Potomci | Gustav III. Švédský Karel XIII. |
| Rod | Holstein-Gottorp |
| Otec | Kristián August Holštýnsko-Gottorpský |
| Matka | Albertina Frederika Bádensko-Durlašská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf I. Fridrich (švédsky: Adolf Fredrik, německy: Adolph Friedrich; 14. května 1710 – 12. února 1771) byl králem Švédska od roku 1751 až do své smrti.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ, mládí
[editovat | editovat zdroj]Adolf I. Fridrich pocházel z německého rodu Holstein-Gottorp. Narodil se jako druhý syn Kristiána Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského a jeho manželky Albertiny von Baden-Durlach. Jeho matka byla pravnučkou Kateřiny Švédské, dcery švédského krále Karla IX. Se švédským královským domem byl spojen i přes svého strýce Fridricha IV. Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského, jenž byl švagrem švédského krále Karla XII. jako manžel jeho sestry Hedviky Žofie.
V letech 1727–1750 byl knížetem-biskupem lübeckým a poručníkem neplnoletého vévody holštýnského Karla Petra Ulricha (pozdějšího ruského cara Petra III.). V roce 1743 ho strana klobouků vybrala a švédský Riksdag zvolil za nástupce švédského trůnu. Poté, co 25. března roku 1751 zemřel král Frederik I., nezůstaviv žádného legitimního potomka a následníka, se ujal vlády a korunován králem byl 26. listopadu 1752.
Král
[editovat | editovat zdroj]Za jeho panování prakticky úplně vláda spočívala v rukou Riksdagu. V roce 1755 se pokusil s pomocí své manželky Luisy Ulriky Pruské, sestry pruského krále Fridricha Velikého posílit svou pozici, ale taktak nepřišel o trůn úplně. V roce 1766 vládu převzala strana čapek, jež usilovala moc krále minimalizovat. V roce 1769 na štěstí pro krále vládu získala zpět umírněnější strana klobouků.
Manželství, potomci
[editovat | editovat zdroj]17. července roku 1744 se v Berlíně zasnoubil s pruskou princeznou Luisou Ulrikou Pruskou (1720–1782), dcerou pruského krále Fridricha Viléma I. a jeho manželky Žofie Dorotey Hannoverské. Svatba se uskutečnila v paláci Drottningholm ve Švédsku 29. srpna roku 1744. Z jejich manželství vzešlo pět potomků, kromě prvního potomka se všichni dožili dospělosti:
- 1. syn (*/† 18. 2. 1845 Stockholm)[1]
- 2. Gustav III. (24. 1. 1746 Stockholm – 29. 3. 1792 tamtéž), král Švédska v letech 1771–1792[2]
- ⚭ 1766 Žofie Magdalena Dánská (3. 7. 1746 Kodaň – 21. 8. 1813 Solna), rodem dánská princezna[3]
- 3. Karel XIII. (7. 10. 1748 Stockholm – 5. 2. 1818 tamtéž), král Švédska v letech 1809–1818 a Norska 1814–1818
- ⚭ 1774 Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská (22. 3. 1759 Eutin – 20. 6. 1818 Stockholm)[4]
- 4. Fridrich Adolf (18. 7. 1750 Drottningholm – 12. 12. 1803 Montpellier), vévoda ze Östergötlandu, zemřel svobodný, ale měl pravděpodobně několik mimomanželských dětí[5]
- 5. Žofie Albertina (8. 10. 1753 Stockholm – 17. 3. 1829 tamtéž), poslední abatyše kláštera v Quedlinburgu[6]
Adolf Fridrich byl měkké a dobrosrdečné povahy, nerozhodný a netečný, jeho oblíbenou činností bylo zhotovování tabatěrek. Oproti tomu jeho manželka Luisa Ulrika byla povahy výbušné a samolibé; díky tomu ho zcela podřídila své vůli.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Král zemřel 12. ledna roku 1771 na srdeční mrtvici, která ho ranila po opulentní večeři: zkonzumoval tehdy humra, kaviár, uzené sledě, kysané zelí, zelnou polévku, šampaňské a čtrnáct porcí svého oblíbeného desertu – semla (tradiční švédský moučník – kulatá bulka z bílého těsta, plněná sladkou nádivkou), máčených v horkém mléce. (Švédským školním dětem je připomínán jako král, který se ujedl k smrti.) V posledních okamžicích života ho na rukou držel jeho ministr Axel von Fersen. Pochován byl v kostele Riddarholmen, v místě posledního odpočinku švédských králů.
Odkaz
[editovat | editovat zdroj]Adolf I. Fridrich započal se stavbou kostela Adolfa Fridricha (Adolf Fredriks kyrka) ve Stockholmu. Dnes je vzpomínán především proto, že jeho dílem bylo zrušení cenzury ve Švédsku v roce 1766.
Třebaže byl považován za slabého vládce, závislého na jiných, byl dobrým manželem a otcem; vedl aktivní život rodinný i společenský a byl milovníkem umění. Jako dobrosrdečný člověk a vzorný manžel se těšil lásce svých poddaných a jeho smrt vyvolala všeobecný smutek a žal.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Stillborn Son von Holstein-Gottorp, Prins. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Gustav III, king of Sweden. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Sophia Magdalene (1746-1813) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Charlotte (1759-1818) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fredrik Adolf av Holstein-Gottorp - Historiesajten. www.historiesajten.se [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Sophia Albertina of Sweden (1753-1829) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf I. Fridrich Švédský na Wikimedia Commons - http://thepeerage.com/p10846.htm#i108454
- http://www.historiesajten.se/visainfo.asp?id=171
- https://web.archive.org/web/20111021033529/http://erroreshistoricos.com/curiosidades-historicas/muerte/601-extranas-muertes.html
| Předchůdce: Frederik I. |
|
Švédský král 1751–1771 |
|
Nástupce: Gustav III. |
| Předchůdce: Frederik I. |
|
Finský velkovévoda Aadolf Fredrik 1751–1771 |
|
Nástupce: Gustav III. |
