Adléta Uherská
| Adléta Uherská | |
|---|---|
| Česká kněžna | |
| Narození | 1045 |
| Úmrtí | 27. ledna 1062 (ve věku 16–17 let) Praha |
| Předchůdce | Ida Wettinská |
| Nástupce | Svatava Polská |
| Manžel | Vratislav II. |
| Manželkou panovníka | 1057–1062 |
| Potomci | Břetislav II. Judita Přemyslovna |
| Dynastie | Arpádovci |
| Otec | Ondřej I. Uherský |
| Matka | Anastázie Rurikovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adléta Uherská (asi 1040 – 27. ledna 1062) byla druhou manželkou Vratislava II. a českou kněžnou v letech 1061–1062.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Adléta byla dcerou Ondřeje I., od roku 1046 uherského krále. Historické prameny neuvádějí datum jejího narození, dnešní historici se kloní k roku 1040.[1] Otázky panují i ohledně osoby její matky. Někteří historici mají za to, že jí byla Anastázie Rurikovna, dcera ruského velkoknížete Jaroslava Moudrého[2]
Manželka Vratislava II.
[editovat | editovat zdroj]Když se Vratislav, budoucí Adlétin manžel, dostal do sporu se svým bratrem Spytihněvem II., rozhodl se opustil Olomouc, kde sídlil, a útočiště hledal právě u Ondřeje I. Svou první ženu, šlechtičnu neznámého původu, která byla v už pokročilém stupni těhotenství, raději nechal v Olomouci. Spytihněv tuto ženu ale uvěznil a ta nakonec zemřela při předčasném porodu. Podruhé se tedy Vratislav oženil s Adlétou, princeznou z rodu Arpádovců, zřejmě v roce 1057, kdy jí bylo asi sedmnáct let. Důvodem bylo spojenectví s Uhrami.
Během asi pěti let manželství se Adlétě narodily čtyři děti: do českých dějin se zapsal kníže Břetislav II., dalšími byly Vratislav, který zemřel ještě v dětství, a dcery Judita a Ludmila. Juditu otec později provdal za polského knížete Vladislava I. Heřmana a stala se matkou jednoho z nejvýznamnějších středověkých polských panovníků, Boleslava III. Křivoústého.
V roce 1061 se Vratislav stal po smrti svého bratra Spytihněva knížetem, Adléta se ovšem z titulu kněžny dlouho neradovala. Zemřela 27. ledna 1062 ve svých asi dvaadvaceti letech. Důvodem zřejmě byla právě rychlost, s jakou přivedla na svět své děti. Vratislavovou třetí ženou se o zhruba rok později stala Svatava Polská.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- Vratislav († 1061)
- Judita Přemyslovna (1056/58 - 1086), polská kněžna
- Ludmila († po 1100)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 11.
- VANÍČEK, V. Vratislav II. (I.) První český král. Praha: Vyšehrad, 2004
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 42.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Adléta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Adléta Uherská Archivováno 6. 5. 2021 na Wayback Machine. v Biografickém slovníku českých zemí
| Česká kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ida Wettinská |
1061–1062 Adléta Uherská |
Nástupce: Svatava Polská |
