Přeskočit na obsah

Adam-Bůh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Adam-Bůh je teorie v rámci mormonismu, která tvrdí, že Adam nebyl člověk, stvořený v zahradě Eden, nýbrž bůh, tedy oslavená (vzkříšená) bytost. Hlavním propagátorem této teorie byl druhý prezident (prorok) Církve Ježíše Krista Svatých Posledních dnů (největší mormonské odnože), Brigham Young.

Kontext teorie

[editovat | editovat zdroj]

Mormonismus učí, že lidé jsou duchovními dětmi Boha Otce (jednoho ze 3 hlavních bohů, kteří mají na starost planetu Zemi). Jako takové se rodí ve smrtelném těle, prochází zkouškou a po úspěšném splnění mohou projít "branami exaltace", neboli dojít oslavení/zbožštění.

Teorie Adama-Boha učí, že Adam byl právě takovou bytostí. Narodil se na jiné planetě a teprve po svém oslavení byl vybrán k tomu, aby obydlel tuto Zemi svými potomky[1]. Stejný princip platí i u jeho ženy, Evy.[2]

Adamův pád

[editovat | editovat zdroj]

Podle Brighama Younga přišel Adam na tuto planetu spolu s jednou ze svých polygamních manželek, Evou. Oba museli jíst ovoce z této planety, aby se jejich celestiální (oslavená) těla stala způsobilými plodit fyzické potomstvo. Během Adamova spánku[3] na něj i Evu padl Závoj zapomnění, díky čemuž mohli být později oklamáni Luciferem a pojedli ovoce ze Stromu poznání.

Brigham Young učil, že Eva byla díky své inspirovanosti, oddanosti a statečnosti vybrána, aby jako první okusila z ovoce poznání[4]. Podle Younga byla tak první osobou na Zemi, která přijala Svátost Večeře Páně.[pozn. 1] Adam poté následoval příkladu naší Matky a pojedl také.[5]

Adam s Evou mají v teorii významné místo, neboť to byli právě oni, kdo na určitou dobu obětoval svoje božství a sestoupil do smrtelnosti, aby mohlo vzejít nové lidstvo.

Původ teorie

[editovat | editovat zdroj]

Prvním hlasitým propagátorem Adama-Boha byl Brigham Young (jeden z nástupců Josepha Smithe), který po smrti svého předchůdce získal podporu většiny Svatých v Navoo a odešel s nimi na západ, kde založil město Salt Lake city.

Brigham Young tvrdil, že teorii Adama-Boha získal od svého přítele, proroka Josepha Smithe.[6] Šlo o jednu z mnoha "tajných" (neveřejných) nauk, kterým Smith v posledních letech svého života učil (spolu s polygamií, obřadem Obdarování, Abrahámovým kněžstvím a Radou 50) své blízké okolí, sestávající především z vedoucích církve, apoštolů a několika dalších osob.

Veřejné učení teorie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1852 (8 let po smrti proroka Josepha Smithe) Brigham Young veřejně oznámil 2 nové nauky, o nichž drtivá většina členů neměla potuchy - nauku o plurálním manželství (polygamii) a teorii Adama-Boha.[7] Tyto 2 teorie byly podle Brighama Younga spojené a týkaly se hlubších znalostí Království.[8][9][10]

V době Brighama Younga byla teorie učena na shromážděních a bylo součástí církevních písní.[11] CJKSPD později některé písně o Adamovi vyřadila a texty jiných pozměnila.[12]

Přijetí teorie

[editovat | editovat zdroj]

Teorie Adama-Boha nebyla v CJKSPD jednoznačně přijata. Někteří apoštolové a vlivní vedoucí mormonismu (jako Orson Pratt[13][14][15], Samuel W. Richards a Franklin D. Richards[16]) odmítli teorii schválit jako církevní nauku, což Brigham Young velice tvrdě nesl.[17][18][19] Mezi následovníky této teorie byli především jeho osobní rádci (jako například Heber C. Kimball) a někteří další vedoucí.[20][21]

Po smrti Brighama Younga

[editovat | editovat zdroj]

Třetí prezident CJKSPD, John Taylor, teorii Adama-Boha přijal jako jedno ze Smithových učení, ačkoliv na ni nekladl důraz. Čtvrtý prezident Wilford Woodruff teorii nejprve kázal v souladu s Brighamem Youngem, ale později ji přestal veřejně učit (spolu s naukou o plurálním manželství).[22][23] V letech 1892–1897 (krátce před svou smrtí) však několikrát uvedl, že Adam je jedním z bohů této planety.[24][25][26] Jednou z posledních autorit, která teorii učila, byl George Q. Cannon (rádce Brighama Younga, Johna Taylora, Wilforda Woodruffa a Lorenza Snowa).[27]

Změna

[editovat | editovat zdroj]

Šestý prezident CJKSP, Joseph F. Smith, v dopisech vyjádřil pochyby nad touto teorií a označil ji za nauku, která nikdy nebyla schválena církví.[28] Za jeho prezidentství a nadále bylo doporučeno, aby teorie již nebyla učena.[29][30][31][32][33][34][35]

Moderní postoje

[editovat | editovat zdroj]

Ve polovině 20. století sílila nelibost ohledně teorie Adama-Boha.[36] Apoštol Bruce R. McConkie[37], apoštol Mark E. Peterson[38][39] a prezident církve (prorok) Spencer W. Kimball[40][41] ji veřejně označili za falešné učení. Dnes se vedoucí CJKSPD od této nauky distancují a není v žádném směru součástí církevního učení.

Adam-Bůh v jiných mormonských denominacích

[editovat | editovat zdroj]

Mormonští fundamentalisté (jako například FLDS církev) teorii Adama-Boha učí dodnes, spolu s naukou o plurálním manželství (polygamií).[42]

Kristova komunita teorii Adama-Boha neučí, stejně jako další nauky, které Joseph Smith zavedl v posledních letech svého života.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ "Eva přijala jako první svátost Večeře Pánovy smrti. Pojedla z jeho těla a pila z jeho krve." President Brigham Young's Doctrine on Deity — Vol. 1, str 389

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JAKUB SOBEK. Mormonismus 33 - Víra v mimozemského Adama (Adam-Bůh 1). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ Journal of Discourses, v. 1, p. 51; online http://journals.mormonfundamentalism.org/Vol_01/refJDvol1-10.html Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
  3. ↑ Genesis 2:21 "Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek."
  4. ↑ JAKUB SOBEK. Mormonismus 34 - EVOLUCE BOHŮ a Moudrá Eva (Adam-Bůh 2). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ President Brigham Young's Doctrine on Deity — Vol. 1, str 389
  6. ↑ Prophet Brigham Young, Deseret News, v. 22, no. 308, June 8, 1873; online http://www.helpingmormons.org/The_Prophets_Have_Spoken.htm
  7. ↑ J. D. 6:274-75; August 28, 1852.
  8. ↑ Deseret News, April 17, 1852
  9. ↑ Millenial Star 14:356
  10. ↑ Journal Discourses 1:50-51; Friday, April 9, 1852
  11. ↑ E. L. T. Harrison, "Sons of Michael", Millennial Star 23: 240 (13 April 1861)
  12. ↑ "Sons of Michael, He Approaches", Hymns of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, hymn 51.
  13. ↑ Journal of Thomas Evans Jeremy Sr., September 30, 1852
  14. ↑ Bergera, Gary James (1980), "The Orson Pratt-Brigham Young Controversies: Conflict Within the Quorums, 1853 to 1868" Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
  15. ↑ Dialogue: A Journal of Mormon Thought 13 (2): 7–49
  16. ↑ Stephen E. Robinson, "The Apocalypse of Adam", BYU Studies, vol. 17, no. 2, p. 131
  17. ↑ Manuscript Addresses of Brigham Young. Watt, G.D., transcriber, October 8, 1861
  18. ↑ Collier (1999, p. 229 fn. 12)
  19. ↑ Wilford Woodruff Journal of 16 December 1867
  20. ↑ Apostle Heber C. Kimball, Journal of Discourses, v. 4, p. 1;
  21. ↑ Life of Heber C. Kimball by Orson F. Whitney, p. 460.
  22. ↑ Journal of Wilford Woodruff; April 9 1852
  23. ↑ Journal of Wilford Woodruff; April 10, 1852
  24. ↑ Brigham Young, Jr. Journal, April 4, 1897 – February 2, 1899, 30:107; CHO/Ms/f/326, December 16, 1897.
  25. ↑ Diary of Charles Lowell Walker, 2:740–41, June 11, 1892 (typescript pp. 43–44)
  26. ↑ Journal of J. D. T. McAllister, p. 99; BYU, Mor/M270.1/m/v.6, June 11, 1892.
  27. ↑ Daily Journal of Abraham H. Cannon, March 10, 1888, Brigham Young University
  28. ↑ Joseph F. Smith, letter to A. Saxey, January 7, 1897, HDC
  29. ↑ Messages of the First Presidency 4:199–206
  30. ↑ Journal of Thomas A. Clawson, 1912–1917, pp. 69–70, April 8, 1912
  31. ↑ B. H. Roberts, Deseret News, July 23, 1921
  32. ↑ Joseph Fielding Smith,Utah Genealogical Magazine, pp. 146–51, October 1930
  33. ↑ Joseph Fielding Smith, Doctrines of Salvation 1:18, 76–77, 92 (1954)
  34. ↑ Charles W. Penrose, "Our Father Adam", Improvement Era (September 1902): 873
  35. ↑ Millennial Star (11 December 1902): 785–90
  36. ↑ Van Hale, "What About the Adam-God Theory?," Mormon Miscellaneous response series #3
  37. ↑ BYU Devotional, June 1, 1980 - Seven deadly heresies
  38. ↑ Mark E. Petersen, "Adam, the Archangel", Ensign, November 1980.
  39. ↑ Mark E. Petersen, Adam - Who Is He?, Bookcraft, 1976, ISBN 0-87747-592-X.
  40. ↑ Conference Report, p. 115 (October 1–3, 1976)
  41. ↑ Spencer W. Kimball, “Our Own Liahona,” Ensign, November 1976, p. 77.
  42. ↑ Musser, Joseph W. Michael, Our Father and Our God. Salt Lake City: Truth Publishing Company, 1963

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • B.H. Roberts, LDS Church Historian, Mormon Doctrine on Deity
  • Prophet Brigham Young, Journal of Discourses
  • Apostle Heber C. Kimball, Journal of Discourses
  • Taylor, Nate (2008), The Unknown God (4th ed.), Messenger Publications, ISBN 1-4382-5122-X.
  • Tholson, Craig L., Adam-God, 1991, Publishment, ASIN B0006F6490
  • Christensen, Culley K., The Adam-God Maze, 1981, ISBN 0-9608134-0-3.
  • Farkas, John, Adam-God Teaching - A Theory or a Doctrine?, 1991
  • Quinn, D. Michael (1998), Early Mormonism and the Magic World View (2nd ed.), Salt Lake City: Signature Books, ISBN 1-56085-089-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adam-Bůh&oldid=21740637“