Acheron Fossae
| Topografická mapa oblasti Acheron Fossae | |
|---|---|
 Topografická mapa Acheron Fossae | |
| Poloha | 37.3N × 135.8W |
| Útvar | prohlubeň |
| Výška | 2 km |
| Rozměr | 718 km |
| Jméno | Klasické albedové jméno |
Acheron Fossae je protáhlá úzká a mělká prohlubeň na povrchu Marsu, která se nachází na severní polokouli v severozápadní části oblasti Tharsis, západně od štítové sopky Alba Patera, 1 050 km[1] severně od sopky Olympus Mons, východně od Amazonis Planitia. Na jihovýchodním okraji prohlubně se nachází impaktní kráter Diacria Patera. Prohlubeň se táhne přes 718 km[2]
Oblast vykazuje silné známky po tektonické činnosti, kdy zdejší kůra je značně rozlámaná zlomy (táhnoucími se převážně v východo-západním směru) a různě vyzdvihnuta/poklesnuta.[3] Předpokládá se, že oblast musela být dříve v historii Marsu velmi tektonicky aktivní[4] a že se jedná o velmi starou kůru datovanou pomocí počítání množství kráterů na 3,9 až 3,7 miliardy let.[5] Samotná oblast Acheron Fossae je nejspíše součástí sítě rozsáhlých trhlin a zlomů vycházejících z vyklenuté oblasti Tharsis.[4] Po vyklenutí astenosféry a rozlámání kůry se pak objevila v noachianu vulkanická aktivita.[5] Oblast byla pojmenována v roce 1979[2] dle klasického albedového jména. Název pochází z řecké mytologie, kde Acherón byla řeka vedoucí do podzemní říše a fossae je výraz z latiny.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]
Existuje teorie vzniku této oblasti, která jí dává do podobnosti s pozemskými riftovými zónami, kdy díky vyklenutí litosféry dochází k rozlámání kůry okolo slabších částí kůry či preexistujících zlomových ploch.[4] Oblast tak připomíná například oblasti východní Afriky, kde dochází k oddělování kontinentální kůry a vzniku údolí. Vznik probíhal nejspíše v několika fázích, kdy v první fázi došlo k vyklenutí oblasti a vzniku pohoří, následně v druhé fázi k rozlámání kůry a vytvoření zlomových struktur převážně v V-Z až JV-SZ směru a v poslední fázi objevení vulkanismu, což dokládá malá sopka ve východní části.[6]
Na základě měření topografických údajů se zjistilo, že některé zlomy jsou až 600 km dlouhé a 25 až 100 km široké s maximálním převýšením vůči okolní krajině až 2000 metrů.[6] Zlomová oblast se někdy rozlišuje na dvě jednotky označované Acheron Fossae I a II, oddělující od sebe severní a jižní část.[6]
Eroze
[editovat | editovat zdroj]Díky svému stáří byla oblast vystavena i silné erozi, která změnila její podobu. Tyto procesy byly spojeny jak s větrnou erozí, tak s vulkanickou aktivitou, ale i s přítomností vody na povrchu Marsu, kdy se předpokládá, že zde byla tekoucí voda, ale i místa, kde se voda akumulovala a vytvářela tak soustavné vodní plochy.[7] V dnešních dnech ale nepanuje shoda, jestli voda byla v oblasti již přítomna a dostala se tlakem na povrch a nebo jestli byla přenesena ve formě deště.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mars Odyssey Image: Acheron Fossae in Visible Light [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26.
- ↑ a b Google maps, Mars - Acheron Fossae [online]. [cit. 2007-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Deep faults and disrupted crater at Acheron Fossae [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Další novinky z Marsu [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Acheron Fossae, Mars: Tectonic rifting, volcanism, and implications for lithospheric thickness [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Acheron Fossae, Mars: A Martian rift observed by the High Resolution Stereo Camera (HRSC) [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.
- ↑ ACHERON FOSSAE, MARS: EVIDENCE OF FLUVIAL ACTIVITY AND MASS FLOW. [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Acheron Fossae na Wikimedia Commons
