Přeskočit na obsah

Žofie Šarlota Hannoverská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žofie Šarlota Hannoverská
kurfiřtka braniborská
vévodkyně a královna pruská
Portrét
Žofie Šarlota Hannoverská
Narození30. října 1668
zámek Iburg, Bad Iburg
Úmrtí1. února 1705
Hannover
PohřbenaBerlínský dóm
PředchůdceDorotea Žofie Glücksburská
NástupceŽofie Luisa Meklenburská
Sňatek8. října 1684
ManželFridrich I. Pruský
PotomciFridrich August
Fridrich Vilém
DynastieHannoverská
OtecArnošt August Brunšvicko-Lüneburský
MatkaŽofie Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.

Původ, mládí

[editovat | editovat zdroj]

Žofie Šarlota byla jediná dcera Arnošta Augusta, hannoverského kurfiřta, a jeho manželky Žofie Hannoverské; měla tři starší a tři mladší bratry. Její nejstarší bratr Jiří Ludvík se stal v roce 1714 králem Velké Británie jako Jiří I. Prvních pět let života strávila spolu s rodiči na provinciálním zámku v Iburgu, v roce 1673 rodina přesídlila do nové rezidence – zámku v Osnabrücku a v roce 1679 po smrti Žofiina strýce Jana Bedřicha Brunšvicko-Lüneburského, z Osnabrücku do Hannoveru, kde se Žofiin otec ujal vlády kalenberského vévodství.

Protestantská rodina Žofie Šarloty z politických důvodů nevylučovala možnost svatby s katolíkem. Spolu s matkou, která se zabývala zahradním uměním, pobývala Žofie Šarlota ve Francii; hlavním cílem, který touto cestou Žofie Hannoverská sledovala, ovšem byla svatba s dauphinem, synem francouzského krále Ludvíka XIV. Tento plán však nevyšel, neboť byl v rozporu s dynastickými plány jejího otce.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]
Pruská královna Žofie Šarlota Hannoverská

8. října roku 1684 se provdala za ovdovělého braniborského kurprince Fridricha I. Pruského. Čtyři roky nato zemřel jeho otec a Fridrich se stal kurfiřtem a roku 1701 králem, Žofie Šarlota tak získala titul pruské královny. Žofiino manželství, uzavřené z politických důvodů, nelze označit za šťastné. Královna dala manželovi dva syny, jediný však se dožil dospělého věku.

V roce 1696 dostala Žofie Šarlota jméno Lützow i s malým zámkem v těsné severozápadní blízkosti Berlína, který byl podle příkazu krále přebudován na letní zámek Lietzenburg. Tak kurfiřtka (později královna) žila relativně nezávisle; její manžel Fridrich jezdil na zámek pouze na její pozvání.

V roce 1700 byl zámek Lietzenburg přestavěn v reprezentativní trojkřídlé sídlo.

18. ledna roku 1701 byla korunována první pruskou královnou.

Žofie Šarlota je známa kromě jiného svou přízní a korespondencí s Gottfriedem Wilhelmem Leibnizem, jehož se stala žákyní. Leibniz byl přítelem a guvernérem její matky. Žofie Šarlota byla považována za intelektuálku. Hovořila plynně francouzsky, anglicky a italsky. Zvala ke svému malému dvoru v Lietzenburgu proslulé osobnosti své doby, vedle Leibnize její korespondence byla velmi čilá a bohatá i s dalšími volnomyšlenkáři (Pierre Bayle, John Toland). Její spektrum zájmů sahalo od přírody k filosofii a politická činnost jí sloužila především jako prostředek k podpoře umění a vědy. Za tím účelem založila velkou přírodovědnou akademii.

Královna byla velmi hudebně nadaná, zpívala a hrála výtečně na cembalo. V jejím dvorním divadle se hrály italské opery, kapelníky zde byli Attilio Ariosti a Giovanni Battista Bononcini.

Smrt, odkaz

[editovat | editovat zdroj]
Sarkofág Žofie Šarloty v kryptě v berlínské katedrále

Žofie Šarlota zemřela na zánět hrtanu. 1. února roku 1705 v Hannoveru, když byla na návštěvě u své matky. Místo posledního odpočinku našla v hohenzollernské hrobce v berlínské katedrále.

Po její smrti byl zámek Lietzenburg přejmenován na Charlottenburg. Tento krok a především přestavbu zámku v reprezentativní sídlo učinil Fridrich především z dynastických důvodů, neboť nemaje vynikajících předků a nemoha se honosit velkými činy, čelil úsměškům ze strany evropských vládců a snažil se všemi prostředky svému v roce 1701 nabytému královskému titul dodat lesku. Opíraje se o tradici hannoverského domu, napřel všechny síly k vyzdvižení památky své manželky.

V jejím rodném místě je po ní pojmenováno jezero (Charlottensee), dále část silnice č. 55 (Charlottenburger Ring). V berlínském odvodu Charlottenburg bylo po ní v roce 1957 pojmenováno gymnázium (die Sophie-Charlotte-Oberschule).

Tituly a oslovení

[editovat | editovat zdroj]
  • 30. října 1668 – 8. října 1684: Její Jasnost vévodkyně Žofie Šarlota Brunšvicko-Lüneburská
  • 8. října 1684 – 29. dubna 1688: Její Jasnost dědičná princezna pruská, princezna kurfiřtka braniborská
  • 29. dubna 1688 – 18. ledna 1701: Její Jasnost vévodkyně pruská, kurfiřtka braniborská
  • 18. ledna 1701 – 1. února 1705: Její Veličenstvo pruská královna, braniborská kurfiřtka

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Mecklenbursko-Zvěřínská
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Dorotea Dánská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
'Žofie Šarlota Hannoverská'
 
 
 
 
 
Ludvík VI. Falcký
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
 
 
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
Fridrich Falcký
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Bourbonská
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jindřich Stuart, lord Darnley
 
 
Jakub I. Stuart
 
 
 
 
 
 
Marie Stuartovna
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
 
 
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
Anna Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Meklenburská
 
  1. Friedrich Augustus von Brandenburg, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  2. Friedrich August von Brandenburg (1685-1686) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Friederich Wilhelm I, König in Preußen. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  4. Sophia Dorothea of Hanover. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Braniborská kurfiřtka
Předchůdce:
Dorotea Žofie Glücksburská
16881705
Žofie Šarlota Hannoverská
Nástupce:
Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská
Pruská vévodkyně
Předchůdce:
Dorotea Žofie Glücksburská
16881701
Žofie Šarlota Hannoverská
Nástupce:
Pruská královna
Předchůdce:
nový titul
17011705
Žofie Šarlota Hannoverská
Nástupce:
Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská