Přeskočit na obsah

Časová osa výzkumu tyranosauroidů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nadčeleď Tyrannosauroidea zahrnuje skupinu vývojově vyspělých teropodních dinosaurů, z nichž posledním, největším a nejznámějším zástupcem je severoamerický druh Tyrannosaurus rex. Následující přehled zahrnuje podstatné události v dějinách paleontologického výzkumu této skupiny vyhynulých druhohorních dravců.

Předvědecká éra

[editovat | editovat zdroj]
  • Severoameričtí Indiáni objevovali po staletí fosilie druhohorních obratlovců, přičemž některé snad mohly patřit i tyranosauridům.[1] Podobné případy se mohly stávat často a zavdat podnět ke vzniku legend o různých mytických tvorech. Zkameněliny tyranosauridů mohli objevovat původní obyvatelé Severní Ameriky dlouho před příchodem Evropanů.[2]

19. století

[editovat | editovat zdroj]
Fosilie dryptosaura.

20. století

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 1905 je H. F. Osbornem vědecky popsán druh Tyrannosaurus rex (objevený již roku 1902 Barnumem Brownem ve východní Montaně) a zároveň jeho menší a geologicky starší příbuzný Albertosaurus sarcophagus z kanadské provincie Alberty.[5]
  • Roku 1908 objevil Barnum Brown ve východní Montaně druhou kostru druhu T. rex, označenou později jako AMNH 5027.[6]
  • V roce 1914 byl zveřejněn vědecký popis druhu Gorgosaurus libratus paleontologem Lawrencem Lambem.[7]
  • V roce 1915 je publikována práce americkým paleontologem Williamem Dillerem Matthewsem, ve které se udává geologické stáří druhu T. rex ještě na "pouhé" 3 miliony let (ve skutečnosti, jak víme díky modernímu radiometrickému datování, jedná se o stáří přes 66 milionů let).[8]
  • V roce 1955 je vědecky popsán asijský druh Tarbosaurus bataar sovětským paleontologem Jevgenijem Malejevem.[9]
Rekonstrukce rodu Tarbosaurus
  • Dale Russell popisuje v roce 1970 z Kanady druh Daspletosaurus torosus.[10]
  • V roce 1976 je sovětským paleontologem Sergejem Kurzanovem popsán mongolský druh Alioramus remotus.[11]
  • V roce 1987 je v Jižní Dakotě objeven slavný exemplář druhu T. rex přezdívaný "Stan". Jeho fosilie jsou vykopány o pět let později a repliky jeho fosilní kostry jsou později umístěny v desítkách světových muzeí.[12]
  • Kontroverzní druh Nanotyrannus lancensis (zřejmě jen mládě druhu T. rex) je popsán R. T. Bakkerem v roce 1988.[13] Ve stejném roce je ve východní Montaně objeven exemplář Wankel-rex, poskytující jako jeden z prvních jedinců druhu T. rex pohled na kostru předních končetin tohoto druhu.
  • V roce 1990 je v Jižní Dakotě objeven dosud největší (nebo druhý největší) a nejkompletnější exemplář tyranosaura, později známý jako "Sue".[14]
  • Roku 1991 je v sedimentech souvrství Frenchman na území kanadského Saskatchewanu objeven jedinec "Scotty", který je podle odhadu z roku 2019 největším známým exemplářem tyranosaura vůbec, a to s délkou 13 metrů a hmotností kolem 8870 kg.[15]
  • Roku 1999 se ve dvou publikacích objevila zpráva o možném objevu jakéhosi hrdelního vaku u mongolského exempláře tarbosaura.[16]

21. století

[editovat | editovat zdroj]
  • Stephen Hutt a jeho tým popisuje roku 2001 z Anglie raně křídový druh Eotyrannus lengi.[17] Ve stejném roce byl ve východní Montaně objeven nejlépe zachovaný exemplář mláděte druhu T. rex, který dostal přezdívku "Jane".[18]
  • V roce 2003 popisuje nový portugalský druh Aviatyrannis jurassica německý paleontolog Oliver Rauhut.[19]
  • 2004: objev "opeřeného" druhu Dilong paradoxus z Číny.[20][21]
  • 2005: Mary Higby Schweitzerová poprvé publikuje svá zjištění, že ve fosilních kostech tyranosaura MOR 1125 ("B-rex") jsou stále přítomny původní organické molekuly a "měkké tkáně".[22]
Digitální rekonstrukce lebky rodu Lythronax.
  • V roce 2014 byly popsány nové druhy Nanuqsaurus hoglundi z Aljašky[27] a Qianzhousaurus sinensis z Číny[28].
  • Roku 2016 byl popsán nový druh tyranosauroida Timurlengia euotica z Uzbekistánu.[29]
  • V roce 2018 je formálně popsán nový druh tyranosaurinního tyranosaurida Dynamoterror dynastes z Nového Mexika.[30]
  • V roce 2019 byl z Utahu popsán nový druh tyranosauroida Moros intrepidus, žijící v době před 96 miliony let. Jeho fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Cedar Mountain.[31] Popsán je také jiný malý tyranosauroid Suskityrannus hazelae z Nového Mexika.[32]
  • Na konci roku 2019 byl oznámen objev nového čínského tyranosauroida, konkrétně druhu Jinbeisaurus wangi.[33]
  • Vědecká studie z ledna roku 2020 potvrzuje, že Nanotyrannus lancensis je ve skutečnosti pravděpodobně jen juvenilním exemplářem druhu T. rex.[34] Z kanadské Alberty je popsán nový rod a druh Thanatotheristes degrootorum.[35]
  • Podle mírně kontroverzní studie, publikované předběžně v březnu roku 2022, neexistoval pouze druh T. rex, ale také dva další samostatné druhy rodu Tyrannosaurus, a to druhy, T. imperator (např. exemplář "Sue") a T. regina (např. exemplář "Wankel Rex").[36]
  • U tyranosauřího jedince "Sue" byly objeveny kruhové otvory na dolních čelistech, které byly podle některých paleontologů způsobeny infekcí parazitickým prvokem. Podle výzkumu z roku 2022 se ale nejednalo o následek infekce, nýbrž o mechanická poranění, způsobená zuby jiného tyranosaura při vnitrodruhových soubojích.[37]
  • V lednu roku 2024 byl formálně stanoven nový druh rodu Tyrannosaurus, a to T. mcraeensis. Fosilie tohoto tyranosaurida byly objeveny v 80. letech 20. století v sedimentech souvrství Hall Lake na území Nového Mexika (Sierra County). Tento teropod o rozměrech největších známých exemplářů druhu T. rex žil o zhruba 6 až 7 milionů let dříve, což poskytuje velmi zajímavé implikace pro lepší pochopení evoluce tyranosauridů.[38]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Mayor, Adrienne. Fossil Legends of the First Americans. Princeton University Press. 2005. ISBN 0-691-11345-9.
  2. ↑ SOCHA, Vladimír. Tyranosaurus nebo hromový pták. OSEL.cz [online]. 12. listopadu 2020. Dostupné online.  (česky)
  3. ↑ Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 299)
  4. ↑ http://www.osel.cz/10838-manospondylus-gigas.html
  5. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak byl objeven Tyrannosaurus rex. OSEL.cz [online]. 21. dubna 2015. Dostupné online.  (česky)
  6. ↑ http://www.osel.cz/10505-amnh-5027.html
  7. ↑ https://dinosaurusblog.com/2017/02/24/tajemstvi-gorgonskeho-jestera/
  8. ↑ http://www.osel.cz/10904-potkal-se-t-rex-s-australopiteky.html
  9. ↑ http://www.osel.cz/9889-jak-velky-byl-tarbosaurus.html
  10. ↑ https://dinosaurusblog.com/2017/03/09/predstavuje-se-daspletosaurus/
  11. ↑ http://www.osel.cz/9275-alioramus-remotus.html
  12. ↑ http://www.pravek.info/zajimavosti/tyranosauri-celebrita-jmenem-stan/
  13. ↑ http://www.osel.cz/9096-je-nanotyrannus-platnym-rodem.html
  14. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/nejznamejsi-nejlepe-zachovaly-tyranosaurus-rex.A160318_112216_veda_mla
  15. ↑ http://www.osel.cz/10883-scotty-ten-nejvetsi-tyranosaurus-ze-vsech.html
  16. ↑ http://www.pravek.info/zajimavosti/mel-tarbosaurus-hrdelni-vak/
  17. ↑ https://dinosaurusblog.com/2018/08/27/jitrni-tyran/
  18. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/tyranosaurus-bmrp-2002-4-1.A171110_135243_veda_vse
  19. ↑ http://www.osel.cz/9945-zahadna-tyranosauri-babicka.html
  20. ↑ https://www.amnh.org/research/science-news/2004/newly-discovered-primitive-tyrannosaur-found-to-be-feathered
  21. ↑ https://dinosaurusblog.com/2017/12/14/pernaty-hav-cisarskeho-draka/
  22. ↑ SOCHA, Vladimír. Příběh gravidní tyranosauřice pokračuje. OSEL.cz [online]. 23. prosince 2021. Dostupné online.  (česky)
  23. ↑ http://www.pravek.info/fosilni-zivocichove/kileskus-aristotocus-rusky-prastrycek-tyranosaura/
  24. ↑ https://dinosaurusblog.com/2017/02/13/kral-tyranu-z-ciny/
  25. ↑ http://www.osel.cz/10087-opereny-tyran-z-mrazive-ciny.html
  26. ↑ http://www.osel.cz/7261-dalsi-tyranosauruv-strycek.html
  27. ↑ http://www.sci-news.com/paleontology/science-nanuqsaurus-hoglundi-tyrannosaur-alaska-01803.html
  28. ↑ http://www.sci-news.com/paleontology/science-qianzhousaurus-sinensis-pinocchio-rex-china-01907.html
  29. ↑ http://www.pravek.info/fosilni-zivocichove/dinosaurus-timurlengia-euotica/
  30. ↑ http://www.pravek.info/novinky/dynamoterror-dynastes-novy-americky-tyranosaurid/
  31. ↑ https://dinosaurusblog.com/2019/02/25/moros-intrepidus/
  32. ↑ http://www.osel.cz/10536-tyransky-kojot.html
  33. ↑ https://dinosaurusblog.com/2020/01/13/jinbeisaurus-dalsi-cinsky-tyran/
  34. ↑ http://www.pravek.info/novinky/definitivni-pohreb-nanotyrana/
  35. ↑ Voris, Jared T.; Therrien, Francois; Zelenitzky, Darla K.; Brown, Caleb M. (2020). A new tyrannosaurine (Theropoda:Tyrannosauridae) from the Campanian Foremost Formation of Alberta, Canada, provides insight into the evolution and biogeography of tyrannosaurids. Cretaceous Research. 110: 104388. doi: 10.1016/j.cretres.2020.104388
  36. ↑ Gregory S. Paul, W. Scott Persons IV & Jay Van Raalte (2022). The Tyrant Lizard King, Queen and Emperor: Multiple Lines of Morphological and Stratigraphic Evidence Support Subtle Evolution and Probable Speciation Within the North American Genus Tyrannosaurus. Evolutionary Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1007/s11692-022-09561-5
  37. ↑ Bruce Rothschild, Jingmai O’Connor & María Cecilia Lozado (2022). Closer examination does not support infection as cause for enigmatic Tyrannosaurus rex mandibular pathologies. Cretaceous Research. 105353. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2022.105353
  38. ↑ Dalman, S. G.; et al. (2024). A giant tyrannosaur from the Campanian–Maastrichtian of southern North America and the evolution of tyrannosaurid gigantism. Scientific Reports. 13: 22124. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-47011-0

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Holtz, T. R., Jr. (2001). The phylogeny and taxonomy of the Tyrannosauridae in K. Carpenter & D. Tanke [eds.], Mesozoic Vertebrate Life. Indiana Univ. Press, pp. 64–83.
  • Mayor, Adrienne. Fossil Legends of the First Americans. Princeton University Press. 2005. ISBN 0-691-11345-9.
  • Moore, Randy (2014). Dinosaurs by the Decades: A Chronology of the Dinosaur in Science and Popular Culture. Greenwood. p. 473. ISBN 978-0313393648.
  • SOCHA, Vladimír (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, Červený Kostelec.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Časová_osa_výzkumu_tyranosauroidů&oldid=23563392“