Hagar
Hagar | |
---|---|
Hagar a anděl (Francesco Montelatici, okolo 1570) | |
Narození | 20. století př. n. l. starověký Egypt |
Úmrtí | 20. století př. n. l. |
Povolání | pracovnice v domácnosti |
Nábož. vyznání | Egyptské náboženství |
Choť | Abrahám |
Děti | Izmael[1] |
Rodiče | Pharaoh[2] |
Příbuzní | Nebajót[3], Machalat, Basemat[4], Duma[5], Adbeel, Náfiš[6], Mibsam[3], Mishma[5], Massa[5], Hadad[6], Tema[6], Kedemah[6], Jetur[6] a Qeydar-e Nabi[3] (vnoučata) |
Funkce | královská choť |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hagar (hebrejsky הָגָר, „Ten, který je hostem“[7]) byla podle abrahámovských náboženství egyptská otrokyně, která sloužila Sáře, manželce Abraháma. Na popud Sáry se Hagar stala druhou Abrahámovou manželkou a porodila mu syna Izmaela. Příběh Hagar je zaznamenán v knize Genesis i v pozdějším Koránu.
Manželka Abrahámova
Podle některých tradic byla Abrahámova manželka Ketura[8], kterou si vzal po smrti Sáry, totožná s Hagar.[9] Nové jméno Ketura (hebrejsky קְטוּרָה, „Okouřená kadidlem“) údajně obdržela proto, že se neposkvrnila a neprovdala za jiného muže ani poté, co byla od své paní, Sáry, a svého muže vyhnána[10]. Seznam Hagařiných a Ketuřiných synů podle Bible:
Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská. Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám, Mišma, Dúma a Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma. Mišma, Dúma a Masa."Genesis 25:12-15
Abraham si vzal opět ženu; jmenovala se Ketúra. Porodila mu Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha. Ti všichni jsou synové Ketúřini."Genesis 25:1-2
Někteří křesťanští fundamentalisté tyto seznamy používají jako důkaz proti tradici, jež Keturu ztotožňuje s Hagar. Ti však, kdo uznávají židovskou výkladovou posloupnost pardes, poukazují na to, že tento způsob biblického zápisu naopak tuto tradici potvrzuje. Jméno totiž ve starozákonní době „znamenalo víc než pouhé pojmenování.“[11] Jméno bylo považováno za součást duše a pokud u člověka došlo k zásadní změně v životních postojích nebo v postavení, mohlo se to projevit i změnou jména. A to byl i případ Hagar, která porodila svého syna Izmaela jako otrokyně, kdežto ostatní své syny již jako žena svobodná a duchovně obrozená. Tento způsob vnímání využil i apoštol Pavel, aby čtenářům svého listu Galatským přiblížil, proč se tehdejší Jeruzalém podobal otrokyni Hagar a ne svobodné ženě, ačkoliv jeho židovští obyvatelé byli tělesnými potomky Sáry.[12]
Reference
- ↑ Genesis.
- ↑ Targum Pseudo-Jonathan on Genesis.
- ↑ a b c Genesis.
- ↑ Genesis.
- ↑ a b c Genesis.
- ↑ a b c d e Genesis.
- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 154.
- ↑ Gn 25, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Časopis Šavua tov 53/5768, str. 6
- ↑ Gn 21, 10 (Kral, ČEP)
- ↑ NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 299.
- ↑ Ga 4, 25 (Kral, ČEP)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hagar na Wikimedia Commons