Gacko

Gacko ;
	; znak
Poloha
Souřadnice	43°10′ s. š., 18°32′ v. d.
Nadmořská výška	940 m n. m.
Časové pásmo	středoevropský čas; UTC+01:00
Stát	Bosna a Hercegovina
Entita	Republika srbská
	Gacko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	735,9 km²
Správa
Oficiální web	www.gacko-info.rs.ba
PSČ	89240
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Gacko (v srbské cyrilici Гацко) je město v jižní části Bosny a Hercegoviny. Geograficky se nachází v Hercegovině, u hranice s Černou Horou. Administrativně je součástí Republiky srbské. Je rovněž i sídlem vlastní opštiny. V roce 2013 zde dle sčítání lidu v Bosně a Hercegovině žilo 5784 obyvatel.

Město se nachází severně od úrodného Gacského polje, v regionu tzv. Staré Hercegoviny. V jeho severovýchodním cípu se nachází povrchový uhelný důl a tepelná elektrárna. Ta zaměstnává okolo poloviny obyvatel města.^[1] Severně od města se v kopcích nachází vodní elelktrárna Klinje.

V blízkosti města se nacházejí ruiny středověkého hradu Ključ. V samotném městě se nachází tři památkově chráněné mešity a kostel sv. Nikoly.

Historie

Oblast dnešního města byla osídlena již dávno v minulosti. Místní krasové pole neslo v dobách Římské říše název Melkumane a odehrávaly se zde střety mezi Ilyry a Římany v letech 33-35 př. n. l. Římané svá osídlení zbudovali v místech nedalekých vesnic Gračanica a Kazanci. Samotné město Gacko je poprvé zmíněno v Letopisu popa Dukljanina z roku 1150. Zdroje původem z republiky Dubrovník zmiňují Gacko poprvé k roku 1278. Město bylo součástí nejprve středověkého srbského státu, později Bosenského království a v roce 1465 se stalo součástí Osmanské říše. Pod tureckou nadvládou bylo součástí nejprve Bosenského sandžaku a od roku 1480 potom Hercegovinského sandžaku.

Častá byla povstání proti Turkům. K prvnímu došlo v roce 1597. V druhé polovině 19. století zde vypuklo opět povstání. Později se místní připojili k Hercegovskému povstání v roce 1875, i v roce 1882.

Od roku 1878 Rakousko-Uherska, od roku 1918 Jugoslávie. Za druhé světové války bojovalo na různých stranách z Gacka okolo 1500 lidí, okolo čtyř set v bojích padlo. Součástí moderní Bosny a Hercegoviny je od roku 1992, kdy bývalá republika SFRJ vyhlásila nezávislost.

Doprava

Gacko se již v historii nacházelo na křižovatce dvou dopravních tahů, směřovaly z něj čtyři hlavní cesty. V současné době z města vedou silnice do měst Nevesinje (na severozápad), Bileća (na jih), Nikšić (na jihovýchod, do Černé Hory) a na sever do Foči a Sarajeva.

Město nemá železniční spojení.

Sport

V roce 1970 byl zřízen současný fotbalový tým FK Mladost, který v dobách existence socialistické Jugoslávie působil v regionální lize (4. liga) a největší úspěch, kterého dosáhl, byl vstup do Republikové ligy Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny. Po válce v BiH v 90. letech klub nastoupil do 1. ligy Republiky srbské.

Od roku 1996 působil v Gacku rovněž basketbalový tým Mladost Gacko, který vyhrál pohár Republiky srbské, v roce 2005 tým zanikl. V současné době zde působí v tomto sportu tým OKK Gacko.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gacko na bosenské Wikipedii.

↑ Článek na portálu novosti.rs (srbsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gacko na Wikimedia Commons

[1] Článek na portálu novosti.rs (srbsky)

[1]