Mkrtič Armen

Mkrtič Armen
Mkrtič Armen
	Spisovatelova pamětní deska v Jerevanu
Rodné jméno	Մկրտիչ Գրիգորի Հարությունյան a Մկրտիչ Գրիգորի Ալիքյան-Հարությունյան
Narození	27. prosince 1906; Gjumri, Ruské impérium
Úmrtí	22. prosince 1972 (ve věku 65 let); Jerevan, Sovětský svaz
Příčina úmrtí	nemoc
Místo pohřbení	Tokhmakh cemetery
Povolání	spisovatel, překladatel, romanopisec, básník, prozaik a povídkář
Národnost	arménská
Alma mater	Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie (1930–1932)
Žánr	novela
Významná díla	Zázračný pramen
Ocenění	Řád rudého praporu práce (1956); zasloužilý pracovník kultury Arménské SSR (1967)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mkrtič Armen, v arménštině Մկրտիչ Արմեն, vlastním jménem Mkrtič Harutjunjan (27. prosince 1906, Gjumri – 22. prosince 1972, Jerevan), byl sovětský arménský prozaik.

Život

Mrktič Armen se narodil v Gjumri jako syn řemeslníka. V mládí byl aktivní komsomolec, v letech 1937–1945 byl internován pro údajnou protilidovou činnost, po válce byl rehabilitován. Nejprve psal agitační scénky a povídky ze života komsomolců, později novely i romány.

Nejznámějším a zřejmě nejlepším jeho dílem je novela Heghnar aghbjur (1935, Hegnařin pramen, česky jako Zázračný pramen), romantický příběh několika nešťastných lásek, odehrávající se v meziválečné době v Gjumri blízko tureckých hranic, kde se střetává arménský a turecký svět a tedy zároveň křesťanská a islámská morálka. Jejími hlavními postavami je stavitel pramenů Mkrtič a jeho krásná žena Hegnar.

Dílo

Širkanal (1926, Šiřacký kanál), sbírka povídek,
Komeritakan patmvackner (1929, Komsomolské povídky),
Gagatneri jerg (1933, Píseň vrcholů), sbírka povídek,
Heghnar aghbjur (1935, Hegnařin pramen), novela známá i ve zdramatizované, filmové a televizní podobě,
Aradžín patkommer (1934, První komsomolci), román,
Jasva (1953), novela,
Voske hndzal (1957, Zlatá číše), novela.

Filmové adaptace

Heghnar aghbjur (1971), sovětský film v arménském jazyce, režie Arman Manarjan

Česká vydání

Zázračný pramen, Odeon, Praha 1968, přeložila Ludmila Motalová (již roku 1966 byl překlad zdramatizován Václavem Cibulou jako rozhlasová hra pod názvem Čas na zázrak)

Literatura

Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1976, str. 191

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mkrtič Armen na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mkrtič Armen