Evin
Apparence
: evin
Étymologie
[modifier le wikicode]Adjectif possessif
[modifier le wikicode]nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | Evin | Evina | Evino | |
vocatif | Evin | Evina | Evino | ||
accusatif | Evina | Evin | Evinu | Evino | |
génitif | Evina | Eviny | Evina | ||
locatif | Evině | ||||
datif | Evinu | Evině | Evinu | ||
instrumental | Eviným | Evinou | Eviným | ||
pluriel | nominatif | Evini | Eviny | Evina | |
vocatif | Evini | Eviny | Evina | ||
accusatif | Eviny | Evina | |||
génitif | Eviných | ||||
locatif | Eviných | ||||
datif | Eviným | ||||
instrumental | Evinými |
Evin \Prononciation ?\
- D’Ève.
Byli tu na návštěvě Evini rodiče.
- Les parents d’Ève nous ont rendu visite.
Ještě jsem tady já pánem a dovedu zabrániti, abys zůstal, čekaje návratu Evina!
— (Josef Braun, Z pamětí krevních písařů)- …en attendant le retour d’Ève !
Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage