proklít

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From pro- +‎ klít.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

proklít pf (imperfective proklínat)

  1. (transitive) to curse

Conjugation

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • proklíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • proklíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • proklít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)