očistit

Czech

Etymology

From o- +‎ čistit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈot͡ʃɪscɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

očistit pf

1. to clean, clear

Conjugation

Conjugation of očistit

infinitive očistit, očistiti active adjective očistivší verbal noun očištění passive adjective očištěný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person očistím očistíme — očisťme, očistěme 2nd person očistíš očistíte očisť, očisti očisťte, očistěte 3rd person očistí očistí — — The verb očistit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate očistil očistili očištěn, očistěn očištěni, očistěni masculine inanimate očistily očištěny, očistěny feminine očistila očištěna, očistěna neuter očistilo očistila očištěno, očistěno očištěna, očistěna transgressives present past masculine singular — očistiv feminine + neuter singular — očistivši plural — očistivše

Further reading

• “očistiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “očistiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “očistit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025