zadržet

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈzadr̩ʒɛt]

dělení

• za-dr-žet

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní nebo intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	zadržím	zadržíš	zadrží	zadržíme	zadržíte	zadrží

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zadrž	zadržme	zadržte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zadržel	zadržela	zadrželo	zadrželi	zadržely	zadržela
trpné	zadržen	zadržena	zadrženo	zadrženi	zadrženy	zadržena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zadržev	zadrževši	zadrževše

význam

1. zabránit (objektu) v dalším pohybu
2. uvést (osobu) do zajetí
3. (intranzitivní) přestat konat či mluvit
   • Zadrž, zatím nic není rozhodnuté.

překlady

1. zastavit objekt

   • angličtina: hold back
   • francouzština: contenir, arrêter
   • němčina: zurückhalten
   • slovenština: zadržať
2. zajmout osobu

   • angličtina: detain
   • finština: vangita
   • francouzština: arrêter
   • němčina: zurückhalten
   • slovenština: zadržať
3. přestat konat

synonyma

1. zastavit
2. zajmout, (policejně) zatknout
3. —

antonyma

1. pustit
2. pustit, propustit
3. —

související

• zadržovat
• zadržený
• zadržení
• zádržný

fráze a idiomy

• zadržet dech

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-06-23]. Heslo zadržet.