vedoucí

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte vědoucí.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • ve-dou-cí

etymologie

[editovat]

Jde o přídavné jméno slovesné od slovesa vésti, čili vlastně ten, který vede

podstatné jméno (1)

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ vedoucí vedoucí
genitiv vedoucího vedoucích
dativ vedoucímu vedoucím
akuzativ vedoucího vedoucí
vokativ vedoucí vedoucí
lokál vedoucím vedoucích
instrumentál vedoucím vedoucími

význam

[editovat]
  1. nadřízený muž
    • Přistihl je vedoucí a od plic jim vynadal.

překlady

[editovat]
  1. nadřízený muž

synonyma

[editovat]
  1. šéf, nadřízený, (hovorově, expresivně) boss, náčelník

související

[editovat]

podstatné jméno (2)

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ vedoucí vedoucí
genitiv vedoucí vedoucích
dativ vedoucí vedoucím
akuzativ vedoucí vedoucí
vokativ vedoucí vedoucí
lokál vedoucí vedoucích
instrumentál vedoucí vedoucími

význam

[editovat]
  1. nadřízená žena

synonyma

[editovat]
  1. šéfka, šéfová, nadřízená

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí
genitiv vedoucího vedoucího vedoucí vedoucího vedoucích vedoucích vedoucích vedoucích
dativ vedoucímu vedoucímu vedoucí vedoucímu vedoucím vedoucím vedoucím vedoucím
akuzativ vedoucího vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí
vokativ vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí
lokál vedoucím vedoucím vedoucí vedoucím vedoucích vedoucích vedoucích vedoucích
instrumentál vedoucím vedoucím vedoucí vedoucím vedoucími vedoucími vedoucími vedoucími

význam

[editovat]
  1. první; který vede
  2. přední
    • Doktor Pavel Kůrka patří k vedoucím českým badatelům v oboru funerologie.
  3. hlavní
  4. (vedoucí k + dativ) mající za následek
    • Příčiny vedoucí k těmto domněnkám jsou vidět již dnes, patří k povaze češtiny, respektive k nárokům, jež na ni klademe.[1]
  5. směřující
    • V pozadí sluje nalézal se otvor, vedoucí ještě hlouběji do země (…)[2]

poznámky

[editovat]
  1. Co s češtinou?
  2. Gustav Adolf Gräbner: Podivuhodné příhody Robinsona na pustém ostrově, překlad Václav Leopold Moser