porušovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔrʊʃɔvat]

dělení

• po-ru-šo-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	porušuji / (hovorově) porušuju	porušuješ	porušuje	porušujeme	porušujete	porušují / (hovorově) porušujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	porušuj	porušujme	porušujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	porušoval	porušovala	porušovalo	porušovali	porušovaly	porušovala
trpné	porušován	porušována	porušováno	porušováni	porušovány	porušována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	porušuje	porušujíc	porušujíce

význam

1. snižovat celistvost
2. chovat se v rozporu (s ustanovením, pravidlem apod.)
   • Je velmi pravděpodobné, že jistý rabbi z Nazareta vyvolával u svých současníků pohoršení tím, jak otevřeně jednal se ženami, čímž porušoval dobové představy o jejich naprosté odlišnosti a méněcennosti. Učedníci nechápali, proč jejich mistr ztrácí čas u studny s nějakou ženou, navíc Samařankou.

překlady

1. poškodit
2. porušit práva/pravidlo

   • angličtina: offend against
   • francouzština: offenser
   • němčina: verletzen, brechen

synonyma

1. poškozovat, kazit, narušovat
2. překračovat

antonyma

1. —
2. dodržovat, respektovat, zachovávat

související

• porušit
• porušovaný
• porušování
• porušenost
• porušení
• rušit