Zblochanec oddálený
 Zblochanec oddálený | |
|---|---|
 Zblochanec oddálený (Puccinellia distans) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | lipnicotvaré (Poales) |
| Čeleď | lipnicovité (Poaceae) |
| Rod | zblochanec (Puccinelia) |
| Binomické jméno | |
| Puccinellia distans (Jacq.) Parl., 1850 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zblochanec oddálený (Puccinellia distans) je vytrvalá, nevysoká tráva, druh rodu zblochanec. Prvotními místy výskytu jsou slané, mírně podmáčené půdy. V české přírodě jej však můžeme nejspíše spatřit na druhotných stanovištích, na okrajích silnic a chodníků ošetřovaných v zimě chemickým posypem.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Rostliny tohoto druhu se vyskytují v celé Evropě, severní Africe a dále od Malé Asie přes Kavkaz, Střední Asii, Sibiř a Čínu až po Koreu a Japonsko. Druhotně se dostal i do Severní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland. Přirozeným prostředím těchto rostlin jsou mořská pobřeží, vnitrozemská slaniska a slané, vlhké stepi.
V České republice rostl i v minulosti tento původní druh poměrně vzácně a jen na nemnoha slaniscích, v současnosti tato stanoviště mizí a s nimi se ztrácí i zblochanec oddálený. Začal se ale rychle šířit podél v zimním období solených pozemních komunikací, kde se vytváří vrstvička posypového minerálního materiálu s vysokou koncentraci chloridu sodného, ve které nemohou jiné druhy přežít. V současnosti tak patří mezi celkem běžně se vyskytující rostlinné druhy.[1][2][3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Slanomilná rostlina, které se nejlépe daří ve vlhčích půdách, jílovitých nebo písčitých, kde má dostatek živin potřebných k růstu. Původní místa výskytu bývají na jaře a na podzim zamokřená a po zbytek toku zpravidla vyschlá, přirozeně vznikají okolo minerálních pramenů a v mokřadech sušších oblastí, kde výpar převyšuje vsakování. V minulosti byla obvykle využívána jako chudé pastviny. Roste v nadmořské výšce až do 2000 m.
V současnosti se v ČR vyskytuje hlavně na antropogenních lokalitách, na místech s půdou bohatou na ionty lehce rozpustných solí (K+, Na+, Ca2+, Mg2+, Cl–, SO42–, CO32– a NO3–). Jejich vysoká koncentrace působí na mnoho rostlin toxicky, narušuje osmotickou rovnováhu v buňkách. A právě na takových místech zblochanec oddálený zpravidla nenachází konkurenci jiných bylin.[1][2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá, řídce trsnatá, šedě zelená tráva bez výběžků, dorůstající do výšky 10 až 60 cm. Vystoupavá, zploštělá stébla se dvěma až čtyřmi kolénky jsou 1 až 2 mm hrubá a bývají přímá nebo jsou obloukovitě prohnutá. Listy s hladkými, převážně otevřenými pochvami a tupými jazýčky jsou ploché, 2 až 10 cm dlouhé a 2 až 4 mm široké, na horní straně mají výrazná žebra a na koncích jsou poznenáhlu zašpičatělé.
Jehlancovitá, řídká, rozkladitá lata, 5 až 15 cm dlouhá a 2 až 14 cm široká, je tvořena drobnými, přisedlými, čtyř až sedmikvětými, 4 až 7 mm dlouhými klásky nafialovělé barvy. Spodní větévky laty jsou na omak drsné a ve spodní půli bezkvěté, vyrůstají v přeslenech, v době kvetení rovnovážně odstávají a později se ohýbají dolů. Blanité, nestejně velké plevy jsou vytrvalé a mají vejčitý tvar. Podlouhlé pluchy jsou delší než plevy a mají široký, blanitý lem. Plevy ani pluchy nemají osiny. V kvítcích jsou tři tyčinky s prašníky a lysý semeník se dvěma bliznami vyčnívajícími po bocích kvítků. Horní kvítky v kláscích bývají sterilní. Kvete v letních měsících, obvykle od května do září.
Po opylení větrem se vytvoří plody, obilky 1,5 mm dlouhé s přirostlou pluchou, které jsou po okolí rozfoukávány. Ploidie druhu je 2n = 42.[1][2][4][5][6]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Přestože se zblochanec oddálený vyskytuje na mnoha nepůvodních, netypických místech a tak se stává běžnou rostlinou, jsou jeho původní místa výskytu ohrožená. Dochází k tomu jak lidskou činností měnící vodní režim, tak i přirozenou sukcesí. Pro zachování původních stanovišť byl v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ z roku 2012 prohlášen za kritický ohrožený druh (C1t).[1][3][7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d DVORSKÝ, Miroslav. BOTANY.cz: Zblochanec oddálený [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 08.07.2009 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c LAXOVÁ, Lenka. Zblochanec oddálený a rosička krvavá jako fenomén těsného okraje silnice. České Budějovice, 2015 [cit. 25.03.2016]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Božena Šerá. Dostupné online.
- ↑ a b c DANČÁK, Martin. Portál české flory: Květena: Zblochanec oddálený [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2016-03-25]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Zblochanec oddálený [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-03-25]. S. 500. Dostupné online.
- ↑ LIU, Liang; ZHU, Guanghua; TZVELEV, Nikolaj N. Flora of China: Puccinellia distans [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLAYTON, W. D.; VORONTSOVA, M.; HARMAN, K. T. et al. Puccinellia distans [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK, rev. 03.02.2016 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Biomonitoring: Slaniska [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zblochanec oddálený na Wikimedia Commons 
Taxon Puccinellia distans ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření zblochance oddáleného v ČR
