Přeskočit na obsah

Via Appia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Via Appia
Základní informace
Lokalizace
Souřadnice41°50′29″ s. š., 12°31′57″ v. d.
Map
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Via Appia. Regina Viarum
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státItálieItálie Itálie
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, iv, vi
Odkaz1708 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2024 (neznámé zasedání)

Via Appia byla nejdůležitější silnice starověkého Říma. Začínala za městskými hradbami Říma u městské brány Porta San Sebastiano a vedla v délce 195 km do města Capua v Kampánii, kde se napojovala na Via Latina. Sloužila jako obchodní cesta a zásobovací tepna pro armádu v boji proti Samnitům. V roce 2024 byly zachovalé fragmenty cesty (ale i doprovodné objekty, např. amfiteátry, akvadukty, mosty, lázně, vítězné oblouky) v regionech Lazio, Kampánie, Basilicata a Apulie zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Její stavbu začal cenzor Appius Claudius Caecus v roce 312 př. n. l., po němž je pojmenována.

V roce 71 př. n. l. zde bylo ukřižováno asi 6 000 zajatých povstalců po porážce Spartakova povstání. Později byla protažena až do přístavu Brundisium (dnešní Brindisi). Původní trasa vedla přes Benevent a Tarent do Brindisi. Císař Traján nechal roku 114 n. l. z Beneventu postavit další silnici (Via Appia Traiana) přes Bari, což zkrátilo cestu z Říma do Brindisi o jeden až dva dny.

Na přelomu 2. a 3. století bylo v Římě kolem této cesty zbudováno římskými papeži rozsáhlé pohřebiště tzv. Kalixtovy katakomby.

Od pozdní antiky docházelo k postupné degradaci silnice z důvodu nedostatečné údržby. Ještě roku 536 ji využil vojevůdce Belisar při bojích s Góty k postupu na Řím. Rozšiřování močálů v pozdější době znemožnilo používání severní části silnice, opuštění města Tres Tabernae znamenalo konečnou zkázu.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Průběh silnic Via Appia (bíle) a Via Appia Traiana (růžově)
    Průběh silnic Via Appia (bíle) a Via Appia Traiana (růžově)
  • Zbytky Via Appia v Římě
    Zbytky Via Appia v Římě
  • most Ponte Serretelle
    most Ponte Serretelle

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Římské silnice
Icknield Street • Via Aemilia • Via Aemilia Scauri • Via Agrippa • Via Amerina • Via Anicia • Via Appia • Via Aquillia • Via Aquitania • Via Argentaria • Via Asturica Burdigalam • Via Augusta • Via Augusta Pretoria • Via Aurelia • Via Bracara Asturicam • Via Cassia • Via Claudia Augusta • Via Clodia • Via Confluentana • Via Corsica • Via Decia • Via de la Plata • Via Devana • Via Domitia • Via Domiziana • Via Egnatia • Via Fenollentis • Via Flaminia • Via Gallica • Via Hadriana • Via Julia Augusta • Via Labicana • Via Latina • Via Lusitanorum • Via Mala • Via Maris • Via Militaris • Via Ostiensis • Via Pontica • Via Popilia • Via Portuensis • Via Praenestina • Via Postumia • Via Sacra • Via Salaria • Via Traiana • Via Traiana Nova • Via Valeria • Via Vallespiri
Italské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Agrigento • Alberobello • Amalfinské pobřeží • Aquileia • Assisi • Benátky a jejich laguna • Benátské obranné stavby • Botanická zahrada v Padově • Castel del Monte • Cerveteri a Tarquinia • Cilento, Vallo di Diano, Paestum, Velia a Certosa di Padula • Crespi d'Adda • Dolomity • Etna • Ferrara • Florencie • Hadriánova vila • Ivrea • Janov: Le Strade Nuove a systém Palazzi dei Rolli • Kopce prosecca Conegliano a Valdobbiadene • královský palác Caserta • Liparské ostrovy • Mantova a Sabbioneta • Matera • mocenská střediska Langobardů v Itálii • katedrála Nanebevzetí Panny Marie, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v Modeně • Monte San Giorgio • Neapol • Palermo a katedrály v Cefalú a v Monreale • Piazza del Duomo, Pisa • Pienza • Pompeje, Herculaneum a Torre Annunziata • Portovenere, Cinque Terre a ostrovy Palmaria, Tino a Tinetto • prehistorická kůlová obydlí v Alpách • Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy • Ravenna • rezidence královského rodu Savojských • Rhétská dráha • Řím • Sacri Monti • San Gimignano • Santa Maria delle Grazie • Siena • skalní kresby ve Val Camonice • Su Nuraxi di Barumini • Syrakusy a Pantalica • Urbino • Val d'Orcia • Val di Noto • Verona • Via Appia • Vicenza a Palladiovy vily v Benátsku • Villa d'Este • Villa Romana del Casale • vily a zahrady Medicejských v Toskánsku • vinařská krajina Piemontu • slavná lázeňská města Evropy (Montecatini Terme) • Podloubí v Boloni • Cyklus fresek ze 14. století v Padově • Evaporitický kras a jeskyně severních Apenin
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Via_Appia&oldid=24136133“