Přeskočit na obsah

Věra Kubánková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Věra Kubánková
Narození22. července 1924
Košice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. dubna 2016 (ve věku 91 let)
Praha
ChoťKarel Weinlich
Emil Kadeřávek
SídloRealistické divadlo
Divadlo za branou
Významné roleOlga (Tři sestry) (1966)
Umělecké ceny
Thálie za celoživotní mistrovství na divadle (2006)
Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu (1999)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věra Kubánková (22. července 1924 Košice13. dubna 2016[1] Praha) byla česká herečka a vysokoškolská pedagožka.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Studium, angažmá

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se českým rodičům na Slovensku. Rodina se vrátila do Čech, do Hradce Králové, kde Kubánková vystudovala gymnázium. Za okupace byla totálně nasazena a pracovala v továrně na plynové masky v Brně. Proto její herecká dráha začala až po osvobození. Po absolutoriu Státní konzervatoře v Brně (1948 [2]) začínala ve svém prvním angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě. V letech 1950–1952 působila v Divadle pracujících v Gottwaldově/Zlíně. Od roku 1952 hrála v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého na Smíchově (to je dnešní Švandovo divadlo) pod vedením ředitele a režiséra Karla Palouše. Zde působila až do sezóny 1966/1967. V období 1966/1967–1972 působila v legendárním Krejčově Divadle Za branou. Olga v Čechovově dramatu Tři sestry a Marie Soderiniová v Lorenzacciovi. Po jeho násilném rozpuštění z politických důvodů v roce 1972 v době normalizace se vrátila zpět do Realistického divadla, kde zůstala až do roku 1990 [3]. Poté, co Krejča obnovil své divadlo začátkem 90. let, stala se v letech 1991–4 členkou Divadla Za branou II.

Další činnost

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1993–5 vyučovala na pražské DAMU. [4]

Významnějšího uplatnění se dočkala v televizi a rozhlase.[5]

V letech 1959 až 2016 se objevila ve více než 70 českých filmech, především ve vedlejších rolích. Také hrála v řadě českých televizních seriálů od roku 1977 až do roku 2015. [6]

V Československém rozhlase namluvila hlavně nedělní pohádky.

Byla dvakrát provdaná. Poprvé za rozhlasového režiséra Karla Weinlicha [7], podruhé za herce a režiséra Emila Kadeřávka (1926–1991).[5]

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Filmografie, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  • 1977 Žena za pultem (Příběh šéfova syna), (TV seriál) režie Jaroslav Dudek
  • 1979 Causa Králík, režie Jaromil Jireš
  • 2005 Ordinace v Růžové zahradě (příběh Nech nás žít), (TV seriál) režie Ján Sebechlebský
  • 2010 Dešťová víla, režie Milan Cieslar
  • 2015 Policie Modrava, (TV seriál) režie Jaroslav Soukup
  • 2015 Kobry a užovky, role: babička, režie Jan Prušinovský (film byl oceněn šesti Českými lvy [9])
  • 2016 Řachanda (její poslední filmová role)[10], režie Marta Ferencová

Rozhlasové role, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  1. Ve věku 91 let zemřela herečka Věra Kubánková [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-14]. Dostupné online. 
  2. Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 109
  3. Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 110
  4. Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 110
  5. a b c FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, A-K. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Kubánková Věra, s. 709–710. 
  6. Věra Kubánková v Česko-Slovenské filmové databázi
  7. Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 109
  8. Divadelní encyklopedie online
  9. Filmová databáze FDb.cz: Kobry a užovky
  10. Filmová databáze FDb.cz: Řachanda (obsazení)
  11. Jean Racine: Britannicus. Tragédie z prvních let vlády krutého císaře Nerona. Vltava [online]. 2020-02-15 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  12. VENCLOVÁ, Renata. Joseph Sheridan Le Fanu: Ten, který tě nespouští z očí. Hororový příběh pronásledovaného námořního kapitána [online]. Český rozhlas, 2020-12-27 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 109–112

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]