Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ATP Auckland Open , oficiálně ASB Classic , je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v novozélandském Aucklandu . Založen byl v roce 1956 a probíhá v lednovém termínu jako poslední příprava na úvodní grandslam sezóny Australian Open . Dějištěm je areál ASB Tennis Centre , v němž jsou instalovány otevřené dvorce s tvrdým povrchem GreenSet . V rámci profesionálního okruhu ATP Tour se od sezóny 2009 řadí do kategorie ATP Tour 250 . V letech 1970–1989 byl turnaj součástí okruhu Grand Prix.
Do dvouhry nastupuje dvacet osm hráčů a ve čtyřhře startuje šestnáct dvojic. Tři singlové tituly v řadě získali Australan Roy Emerson (1965–1967) a Španěl David Ferrer (2011–2013). Oba hráči si připsali rekordní čtyři turnajové výhry.
V roce 1920 hledala místní tenisová asociace Auckland Tennis stálou základnu, kde by zřídila tenisový areál. Jediné vhodné místo se nacházelo na ulici Stanley Street. Tenisový klub vynaložil tehdy značný finanční obnos 1 800 liber na přípravu výstavby nových dvorců s tvrdým povrchem. Dalších třicet let kurty sloužily pouze místním hráčům oddílu. V roce 1956 se v Aucklandu uskutečnil premiérový ročník mezinárodního turnaje Auckland Championship . Do roku 1981 se jednalo o společnou událost mužů a žen, v otevřené éře (od roku 1968) probíhající pod názvem Auckland Open . Následně se na třicet čtyři let ženská část odloučila. Ve stejném aucklandském areálu se týden před mužským turnajem konala samostatná ženská soutěž ASB Classic .[ 1]
Mezi lety 1995–2015 nesla mužská událost název Heineken Open . V sezóně 2016 došlo opět ke sloučení – na ASB Classic 2016 –, v souvislosti s umenšením sponzorské role firmy Heineken . Důvodem se stala legislativní restrikce na sponzoring alkoholových produktů. Generální sponzor ženské části, bankovní dům ASB, tak převzal záštitu i nad mužským turnajem. Heineken pokračoval v dotaci aucklandské akce menší částkou.[ 2] pandemii covidu .[ 3] Richard Gasquet nejstarším šampionem aucklandské dvouhry.[ 4]
Rok
vítěz
finalista
výsledek
1956
Robert Perry Allan Burns 6-4, 6-3, 6-3
1957
finále nehráno pro děšť
1958
Trevor Fancutt Robert Mark 2–6, 6–4, 6–2, 4–6, 6–3
1959
Jeff Robson Roy Emerson 6–2, 6–4, 8–6
1960
Roy Emerson Ronald McKenzie 6–3, 6–1, 6–1
1961
Rod Laver Roy Emerson 4–6, 6–3, 6–2, 3–6, 7–5
1962
Ken Fletcher Lew Gerrard 6–3, 8–10, 7–5, 6–2
1963
Fred Stolle Bob Hewitt 2–6, 6–3, 6–1, 6–2
1964
Fred Stolle Lew Gerrard 6–3, 6–1, 6–1
1965
Roy Emerson Pierre Barthes 3–6, 8–6, 7–5, 6–3
1966
Roy Emerson Roger Taylor 6–4, 6–3, 6–1
1967
Roy Emerson Owen Davidson 6–4, 6–2, 7–5
1968
Barry Phillips-Moore Onny Parun 6–3, 6–8, 1–6, 6–3, 6–2
1969 Tony Roche Rod Laver 6–1, 6–4, 4–6, 6–3
1970 Roger Taylor Tom Okker 6–4, 6–4, 6–1
1971 Robert Carmichael Allan Stone 7–6, 7–6, 6–3
1972 Ray Ruffels John Alexander 6–4, 6–4, 7–6
1973 Onny Parun Patrick Proisy 4–6, 6–7, 6–2, 6–0, 7–6
1974 Björn Borg Onny Parun 6–4, 6–3, 6–1
1975 Onny Parun Brian Fairlie 4–6, 6–4, 6–4, 6–7, 6–4
1976 Onny Parun Brian Fairlie 6–2, 6–3, 4–6, 6–3
1977 Vidžaj Amritraž Tim Wilkison 7–6, 5–7, 6–1, 6–2
1978 Eliot Teltscher Onny Parun 6–3, 7–5, 6–1
1979 Tim Wilkison Peter Feigl 6–3, 6–7, 6–4, 2–6, 6–2
1980 John Sadri Tim Wilkison 6–4, 3–6, 6–3, 6–4
1981 Bill Scanlon Tim Wilkison 6–7, 6–3, 3–6, 7–6, 6–0
1982 Tim Wilkison Russell Simpson 6–4, 6–4, 6–4
1983 John Alexander Russell Simpson 6–4, 6–3, 6–3
1984 Danny Saltz Chip Hooper 4–6, 6–3, 6–4, 6–4
1985 Chris Lewis Wally Masur 7–5, 6–0, 2–6, 6–4
1986 Mark Woodforde Bud Schultz 6–4, 6–3, 3–6, 6–4
1987 Miloslav Mečíř Michiel Schapers 6–2, 6–3, 6–4
1988 Amos Mansdorf Rameš Krišnan 6–3, 6–4
1989 Rameš Krišnan Amos Mansdorf 6–4, 6–0
1990 Scott Davis Andrej Česnokov 4–6, 6–3, 6–3
1991 Karel Nováček Jean-Philippe Fleurian 7–6(7–5) , 7–6(7–4)
1992 Jaime Yzaga MaliVai Washington 7–6(8–6) , 6–4
1993 Alexandr Volkov MaliVai Washington 7–6(7–2) , 6–4
1994 Magnus Gustafsson Patrick McEnroe 6–4, 6–0
1995 Thomas Enqvist Chuck Adams 6–2, 6–1
1996 Jiří Novák Brett Steven 6–4, 6–4
1997 Jonas Björkman Kenneth Carlsen 7–6, 6–0
1998 Marcelo Ríos Richard Fromberg 4–6, 6–4, 7–6(7–3)
1999 Sjeng Schalken Tommy Haas 6–4, 6–4
2000 Magnus Norman Michael Chang 3–6, 6–3, 7–5
2001 Dominik Hrbatý Francisco Clavet 6–4, 2–6, 6–3
2002 Greg Rusedski Jérôme Golmard 6–7, 6–4, 7–5
2003 Gustavo Kuerten Dominik Hrbatý 6–3, 7–5
2004 Dominik Hrbatý Rafael Nadal 4–6, 6–2, 7–5
2005 Fernando González Olivier Rochus 6–4, 6–2
2006 Jarkko Nieminen Mario Ančić 6–2, 6–2
2007 David Ferrer Tommy Robredo 6–4, 6–2
2008 Philipp Kohlschreiber Juan Carlos Ferrero 7–6(7–4) , 7–5
2009 Juan Martín del Potro Sam Querrey 6–4, 6–4
2010 John Isner Arnaud Clément 6–3, 5–7, 7–6(7–2)
2011 David Ferrer David Nalbandian 6–3, 6–2
2012 David Ferrer Olivier Rochus 6–3, 6–4
2013 David Ferrer Philipp Kohlschreiber 7–6(7–5) , 6–1
2014 John Isner Lu Jan-sun 7–6(7–4) ,7–6(9–7)
2015 Jiří Veselý Adrian Mannarino 6–3, 6–2
2016 Roberto Bautista Agut Jack Sock 6–1, 1–0, ret.
2017 Jack Sock João Sousa 6–3, 5–7, 6–3
2018 Roberto Bautista Agut Juan Martín del Potro 6–1, 4–6, 7–5
2019 Tennys Sandgren Cameron Norrie 6–4, 6–2
2020 Ugo Humbert Benoît Paire 7–6(7–2) , 3–6, 7–6(7–5)
2021
zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2022
2023
Richard Gasquet
Cameron Norrie
4–6, 6–4, 6–4
2024
Alejandro Tabilo
Taró Daniel
6–2, 7–5
2025
Gaël Monfils
Zizou Bergs
6–3, 6–4
Rok
vítězové
finalisté
výsledek
1968
Dick Crealy Barry Phillips-Moore
1969
Raymond Moore Roger Taylor Mal Anderson Toomas Leius 13–15, 6–3, 8–6, 8–6
1970
Dick Crealy Ray Ruffels
1971
Bob Carmichael Ray Ruffels Brian Fairlie Raymond Moore 6–3, 6–7, 6–4, 4–6, 6–3
1972
Bob Carmichael Ray Ruffels
1973
Brian Fairlie Allan Stone
1974
Syd Ball Bob Giltinan Ray Ruffels Allan Stone 6–1, 6–4
1975
Bob Carmichael Ray Ruffels Brian Fairlie Onny Parun 7–6, RET.
1976
nedohráno
1977
Chris Lewis Russell Simpson Peter Langsford Jonathan Smith 7–6, 6–4
1978
Chris Lewis Russell Simpson Rod Frawley Karl Meiler 6–1, 7–6
1979
Bernard Mitton Kim Warwick Andrew Jarrett Jonathan Smith 6–3, 2–6, 6–3
1980
Peter Feigl Rod Frawley John Sadri Tim Wilkison 6–2, 7–5
1981
Ferdi Taygan Tim Wilkison Tony Graham Bill Scanlon 7–5, 6–1
1982
Andrew Jarrett Jonathan Smith Larry Stefanki Robert Van't Hof 7–5, 7–6
1983
Chris Lewis Russell Simpson David Graham Laurie Warder 7–6, 6–3
1984
Brian Levine John Van Nostrand Brad Drewett Chip Hooper 7–5, 6–2
1985
John Fitzgerald Chris Lewis Broderick Dyke Wally Masur 7–6, 6–2
1986
Broderick Dyke Wally Masur Karl Richter Rick Rudeen 6–3, 6–4
1987
Kelly Jones Brad Pearce Carl Limberger Mark Woodforde 7–6, 7–6
1988
Marty Davis Tim Pawsat Sammy Giammalva Jr. Jim Grabb 6–3, 3–6, 6–4
1989 Steve Guy Shuzo Matsuoka John Letts Bruce Man-Son-Hing 7–6, 7–6
1990 Kelly Jones Robert Van't Hof Gil'ad Bloom Paul Haarhuis 7–6, 6–0
1991 Sergio Casal Emilio Sánchez Grant Connell Glenn Michibata 4–6, 6–3, 6–4
1992 Wayne Ferreira Jim Grabb Grant Connell Glenn Michibata 6–4, 6–3
1993 Grant Connell Patrick Galbraith Alex Antonitsch Alexandr Volkov 6–3, 7–6
1994 Patrick McEnroe Jared Palmer Grant Connell Patrick Galbraith 6–2, 4–6, 6–4
1995 Grant Connell Patrick Galbraith Luis Lobo Javier Sánchez 6–4, 6–3
1996 Marcos Ondruska Jack Waite Jonas Björkman Brett Steven bez boje
1997 Ellis Ferreira Patrick Galbraith Rick Leach Jonathan Stark 6–4, 4–6, 7–6
1998 Patrick Galbraith Brett Steven Tom Nijssen Jeff Tarango 6–4, 6–2
1999 Jeff Tarango Daniel Vacek Jiří Novák David Rikl 7–5, 7–5
2000 Ellis Ferreira Rick Leach Olivier Delaître Jeff Tarango 7–5, 6–4
2001 Marius Barnard Jim Thomas David Adams Martín García 7–6, 6–4
2002 Jonas Björkman Todd Woodbridge Martín García Cyril Suk 7–6, 7–6
2003 David Adams Robbie Koenig Tomáš Cibulec Leoš Friedl 7–6, 4–6, 6–3
2004 Maheš Bhúpatí Fabrice Santoro Jiří Novák Radek Štěpánek 4–6, 7–5, 6–3
2005 Yves Allegro Michael Kohlmann Simon Aspelin Todd Perry 6–4, 7–6
2006 Andrei Pavel Rogier Wassen Simon Aspelin Todd Perry 6–3, 5–7, [10–4]
2007 Jeff Coetzee Rogier Wassen Simon Aspelin Chris Haggard 6–7, 6–3, [10–2]
2008 Luis Horna Juan Mónaco Xavier Malisse Jürgen Melzer 6–4, 3–6, [10–7]
2009 Martin Damm Robert Lindstedt Scott Lipsky Leander Paes 7–5, 6–4
2010 Marcus Daniell Horia Tecău Marcelo Melo Bruno Soares 7–5, 6–4
2011 Marcel Granollers Tommy Robredo Johan Brunström Stephen Huss 6–4, 7–6(8–6)
2012 Oliver Marach Alexander Peya František Čermák Filip Polášek 6–3, 6–2
2013 Colin Fleming Bruno Soares Johan Brunström Frederik Nielsen 7–6(7–1) , 7–6(7–2)
2014 Julian Knowle Marcelo Melo Alexander Peya Bruno Soares 4–6, 6–3, [10–5]
2015 Raven Klaasen Leander Paes Dominic Inglot Florin Mergea 7–6(7–1) , 6–4
2016 Mate Pavić Michael Venus Eric Butorac Scott Lipsky 7–5, 6–4
2017 Marcin Matkowski Ajsám Kúreší Jonatan Erlich Scott Lipsky 1–6, 6–2, [10–3]
2018 Oliver Marach Mate Pavić Max Mirnyj Philipp Oswald 6–4, 5–7, [10–7]
2019 Ben McLachlan Jan-Lennard Struff Raven Klaasen Michael Venus 6–3, 6–4
2020 Luke Bambridge Ben McLachlan Marcus Daniell Philipp Oswald 7–6(7–3) , 6–3
2021
zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2022
2023 Nikola Mektić Mate Pavić (2) Nathaniel Lammons Jackson Withrow 6–4, 6–7(5–7) , 10–6
2024
Nikola Mektić (2) Wesley Koolhof
Marcel Granollers Horacio Zeballos
6–3, 6–7(5–7) , [10–7]
2025 Nikola Mektić (3) Michael Venus (2) Christian Harrison Rajeev Ram bez boje
Panoráma centrálního dvorce areálu ASB Tennis Centre
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heineken Open (tennis)
↑ Joseph Romanos. Our tennis open [online]. New Zealand Listener, 8-1-2005. Dostupné online . Je zde použita šablona {{Cite web }} označená jako k „pouze dočasnému použití“. ↑ ATP and WTA Auckland events merge [online]. [cit. 2016-01-03]. Dostupné online . Je zde použita šablona {{Cite web }} označená jako k „pouze dočasnému použití“. ↑ 2021 ASB Classic cancelled [online]. 06-10-2020. Dostupné online . Je zde použita šablona {{Cite web }} označená jako k „pouze dočasnému použití“. ↑ Back On Top: Gasquet Wins Auckland Title With Late Charge. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14. (anglicky) 
.jpg)
Nový Zéland
Obrázky, zvuky či videa k tématu ATP Auckland Open na Wikimedia Commons 