Sondážní raketa
Sondážní raketa je raketa, která nese přístroje sloužící k provádění vědeckých pokusů a k měření během suborbitálního letu. Rakety většinou dosahují vrcholu dráhy ve výšce 50 až 1500 km nad Zemí,[1] což je oblast mezi maximální výškou dosažitelnou pro meteorologické balony (asi 40 km) a minimální výškou pro satelity (asi 120 km).[2] Některé sondážní rakety, jako například Black Brant X a XII, mají apogeum neboli vrchol dráhy letu mezi 1000 a 1500 kilometry, což je nejvíc v této třídě.
Sondážní rakety často používají nadbytečné vojenské raketové motory.[3] NASA pro své vylepšené rakety Orion vysílané s nákladem 270–450 kg do exoatmosféry (100–200 km) běžně používá motory Terrier Mk 70.[4]
Koncepce
[editovat | editovat zdroj]
Sondážní raketa se obvykle skládá z rakety s motorem na tuhé palivo a užitečného, vědeckého, nákladu. Let probíhá po eliptické oběžné dráze protínající povrch Země, s vertikální poloosou. Dosažení vrcholu – apogea – nastává za méně než 30 minut, obvykle mezi 5. až 20. minutou letu. Raketa se po spotřebování paliva v prvním stupni oddělí a odpadne, zatímco náklad pokračuje v letu samostatně a po dosažení apogea a návratu do stratosféry přistane na zemi pomocí padáku.
Výhody
[editovat | editovat zdroj]Sondážní rakety jsou výhodné pro svoji nízkou cenu,[2] krátkou dobu přípravy startu (někdy méně než 6 měsíců)[3] a schopnost provádět výzkum v oblastech (výškách), jež nejsou dosažitelné pro horkovzdušné balony či orbitální satelity. Používají se též k testování konstrukcí a zařízení, jež mají být použity v dražších orbitálních satelitech a raketách.[2] Menší rozměry sondážních raket umožňují jejich start z dočasných základen, čímž umožňují vědecká bádání na odlehlých stanovištích, dokonce i uprostřed oceánu, kde je lze odpalovat z lodí.[5]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Sondážní rakety se běžně používají k:
- Výzkumu, který vyžaduje přímé měření v horních vrstvách atmosféry.
- Ultrafialové a rentgenové radioastronomii, jež vyžadují měření nad hustou atmosférou.
- Mikrogravitačnímu výzkumu, který využívá několik minut v čase od vypnutí motoru po návrat do stratosféry, kdy je zařízení ve stavu podobném mikrogravitaci – beztížnému stavu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sounding rocket na anglické Wikipedii a Sondážna raketa na slovenské Wikipedii.
- ↑ nasa.gov Archivováno 17. 2. 2013 na Wayback Machine. NASA Sounding Rocket Program Handbook, June 2005, p. 1.
- ↑ a b c NASA Sounding Rocket Program Overview [online]. NASA, 24 July 2006 [cit. 2006-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b MARCONI, Elaine M. What is a Sounding Rocket? [online]. NASA, 12 April 2004 [cit. 2006-10-10]. Dostupné online.
- ↑ NASA Sounding Rocket Handbook
- ↑ General Description of Sounding Rockets [online]. [cit. 2006-10-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sondážní raketa na Wikimedia Commons - Sounding rockets at EADS Astrium page (anglicky)
- ESA article on sounding rockets (anglicky)
- NASA Sounding Rocket Program (anglicky)
- NASA Sounding Rockets, 1958-1968: A Historical Summary (NASA SP-4401, 1971) (anglicky)
