Přeskočit na obsah

Sojuz 6

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sojuz 6
Údaje o lodi
COSPAR1969-085A
Hmotnost6577 kg
Údaje o letu
Volací znakАнтей (Antaios)
Členů posádky2
Datum startu11. října 1969 11:10:00 UTC
KosmodromBajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa31/6
Nosná raketaSojuz
Délka letu4 d 22 h 42 m 47 s
Datum přistání16. října 1969 09:52:47 UTC
Navigace
Předchozí
Sojuz 5
Následující
Sojuz 7

Sojuz 6 byla kosmická loď SSSR z roku 1969, která se svou posádkou a dvěma dalšími Sojuzy kroužila na oběžné dráze Země. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1969-085A a byla 32. letem pilotované kosmické lodě z naší planety. Její volacím znakem byl ANTEJ.

Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauté:

Oba byli ve vesmíru poprvé.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Loď odstartovala z kosmodromu Bajkonur 11. října 1969 s pomocí stejnojmenné rakety. Dostala se na oběžnou dráhu ve výšce 186-223 km s dobou oběhu 88 minut. Den poté vzlétla na orbitu Země loď Sojuz 7 a další den, 13. října 1969 i loď Sojuz 8, takže řadu hodin byly na oběžné dráze Země najednou tři sovětské kosmické lodě a společně také komunikovaly. Spojit se nemohly už proto, že loď Sojuz 6 neměla žádný spojovací mechanismus. Posádka měla a plnila i další úkoly, s lodí manévrovala, prováděla různá pozorování vč. neúspěšného pokusu o spojení lodí Sojuz 7 a Sojuz 8, provedla úspěšný pokus se svařováním během 77 obletu Země.[1] Při tomto pokusu byla z orbitální části lodě odstraněna atmosféra.

Přistávací kabina Sojuzu i s posádkou přistála po necelých pěti dnech letu (118 hodin) s pomocí padáků a brzdícím motorem 16. října 1969 180 km SZ od Karagandy na území Kazachstánu[2].

Konstrukce lodě

[editovat | editovat zdroj]

Udaná startovací hmotnost byla 6577 kg. V orbitální sekci bylo zařízení o hmotnosti 50kg s názvem Vulkan, kterým se dalo svářet třemi různými způsoby. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové.

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 289. 
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Valerij Nikolajevič Kubasov, s. 132. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]