Přeskočit na obsah

Robert B. Wilson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert B. Wilson
Narození16. května 1937 (87 let)
Geneva
Alma materHarvardova univerzita (do 1959)
Harvardova obchodní škola (do 1963)
Harvardova kolej
Povoláníekonom a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelStanfordova univerzita (1964–2004)
Oceněníčlen Ekonometrické společnosti (1976)
Guggenheimovo stipendium (1982)
Clarivate Citation Laureates (2007)
Golden Goose Award (2014)
BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Award (2015)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Robert Butler Wilson, Jr. (* 16. května 1937 Geneva, Nebraska) je americký ekonom a emeritní profesor Adamsova managementu na Stanfordově univerzitě. Společně se svým kolegou ze Stanfordu a bývalým studentem Paulem R. Milgromem mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii za rok 2020[1] „za vylepšení teorie aukcí a vynálezů nových formátů aukcí“.[2][3] Jeho další dva studenti, Alvin E. Roth a Bengt Holmström, jsou také vlastními nositeli Nobelovy ceny.[4][5]

Wilson je známý svými příspěvky do vědy o řízení a podnikové ekonomiky. Jeho disertační práce představila sekvenční kvadratické programování, které se stalo přední iterační metodou pro nelineární programování.[6] Spolu s dalšími matematickými ekonomy na Stanford Business School pomohl přeformulovat ekonomiku průmyslové organizace a teorii organizace za použití nespolupracující teorie her.[7][8] Jeho výzkum nelineárních cen ovlivnil politiku velkých firem, zejména v energetickém průmyslu, zejména v oblasti elektřiny.[9][10]

Život a akademická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Wilson se narodil 16. května 1937 ve městě Geneva v Nebrasce. Vystudoval Lincoln High School v Lincolnu v Nebrasce a získal plné stipendium na Harvardově univerzitě. Získal titul A.B. z v roce 1959. On pak dokončil jeho M.B.A. v roce 1961 a jeho D.B.A.[11] v roce 1963 na Harvard Business School. Velmi krátce pracoval na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a poté se připojil k fakultě na Stanfordově univerzitě. Na fakultě Stanford Business School působí od roku 1964.[12] Od roku 1993 do roku 2001 byl také přidruženým členem fakulty na Harvardské právnické fakultě.[2]

Výzkum

[editovat | editovat zdroj]

Wilson je známý pro výzkum a výuku designu trhu, cen, vyjednávání a souvisejících témat týkajících se průmyslové organizace a informační ekonomiky. Je odborníkem na teorii her a její aplikace. Byl hlavním přispěvatelem k návrhům aukcí a konkurenčním nabídkovým strategiím v ropném, komunikačním a energetickém průmyslu a k navrhování inovativních cenových schémat. Jeho práce na stanovení cen prioritních služeb pro elektrickou energii byla implementována v odvětví veřejných služeb.[7][13]

Wilsonův referát Econometrica z roku 1968 The Theory of Syndicates[14] ovlivnil celou generaci studentů ekonomie, financí a účetnictví. Příspěvek klade základní otázku: Za jakých podmínek popisuje očekávané reprezentace užitku chování skupiny jednotlivců, kteří si vybírají loterie a sdílejí riziko paretovsky optimálním způsobem?[15]

Od ukončení studia publikoval zhruba sto článků v odborných časopisech a knihách. Byl pomocným redaktorem několika časopisů a přednesl několik veřejných přednášek.[16]

V roce 1993 vydal Wilson knihu o nelineárních cenách.[17] Jedná se o encyklopedickou analýzu návrhu sazeb a souvisejících témat pro veřejné služby, včetně energetiky, komunikací a dopravy.[9] Kniha získala v roce 1995 cenu Leo Melamed Prize, což je cena udělovaná jednou za dva roky Chicagskou univerzitou za „vynikající stipendium profesora obchodu“.[18]

Mezi další příspěvky k teorii her patří vyjednávání o mzdách a stávky a v právních kontextech vyjednávání o urovnání. Je autorem některých základních studií vlivu reputace na predátorské ceny, cenové války a další konkurenční bitvy.[13]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Od té doby, co Wilson dokončil bakalářské, magisterské a doktorské studium na Harvard College a Harvard Business School, publikoval přibližně 100 článků v odborných časopisech a knihách, za které získal mnoho vyznamenání.[19]

Nobelova pamětní cena za ekonomii

[editovat | editovat zdroj]

Královská švédská akademie věd ocenila Wilsona a Paula Milgroma jako spoluvlastníky Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2020 za to, že „vylepšili teorii aukcí a vymysleli nové formáty aukcí, což přineslo prospěch prodejcům, kupujícím a daňovým poplatníkům po celém světě“.[2] Alvin Roth (ekonom, který byl současně příjemcem Nobelovy ceny za rok 2012 a jehož doktorským poradcem byl Wilson), řekl, že Wilson a Milgrom „nejen zásadně změnili způsob, jakým chápeme aukce – změnily i to, jak se věci draží.“[20] Akademie konkrétně uznala Wilsonovo úsilí při analýze aukcí se společnou hodnotou, kde uchazeči odvozují společnou hodnotu ze základního zdroje, a jeho teoretické důkazy, že uchazeči mají tendenci nabízet nižší cenu, než je jejich nejlepší odhad společné hodnoty, aby se vyhnul prokletí vítěze. Některé příklady dražeb s běžnou hodnotou zahrnují rádiové frekvenční spektrum a minerály.[21]

Členství a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Je zvoleným členem Národní akademie věd, označeným „významným pracovníkem“ Americké ekonomické asociace a členem, bývalým důstojníkem a členem rady ekonometrické společnosti. V roce 1986 mu byla udělena čestná hodnost doktora ekonomie na Norské škole ekonomiky a podnikové správy. V roce 1995 mu byl udělen čestný titul doktora práv na Chicagské univerzitě.[7] V roce 2014 získal Wilson cenu Golden Goose Award za svou práci zahrnující aukční design.[22]

Získal cenu BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Award (2015) v kategorii ekonomika, finance a management za své „průkopnické příspěvky k analýze strategických interakcí, když hospodářské subjekty mají omezené a odlišné informace o svém prostředí“.[23] S kolegy Davidem M. Krepsem a Paulem Milgromem mu byla v roce 2018 udělena cena Johna J. Cartyho za rozvoj vědy.[24]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert B. Wilson na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CHERRIER, Beatrice; SAÏDI, Aurélien. Reflections on the 2018 Nobel Memorial Prize Awarded to Paul Romer. Erasmus Journal for Philosophy and Economics. 2020-02-17, roč. 12, čís. 2. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1876-9098. DOI 10.23941/ejpe.v12i2.450. 
  2. ↑ a b c Companion October 2020: full issue PDF. BSAVA Companion. 2020-10-01, roč. 2020, čís. 10, s. 1–37. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 2041-2487. DOI 10.22233/20412495.1020.1. 
  3. ↑ KULKARNI, Sneha. The 2015 Nobel Prize in Economics awarded to Angus Deaton. Editage Insights [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ TURNER, Barry. Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. ISBN 978-0-230-36009-9, ISBN 978-1-349-59541-9. S. 51–51. 
  5. ↑ Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. ISBN 978-1-137-44008-2, ISBN 978-1-349-68398-7. S. 54–54. 
  6. ↑ SCHITTKOWSKI, Klaus; YUAN, Ya-Xiang. Sequential Quadratic Programming Methods. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-40053-1. 
  7. ↑ a b c KILTS, James M. Proceedings of 2006 QME Conference. Quantitative Marketing and Economics. 2007-01-25, roč. 5, čís. 1, s. 93–97. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1570-7156. DOI 10.1007/s11129-006-9019-8. 
  8. ↑ ROTH, Alvin E.; WILSON, Robert B. How Market Design Emerged from Game Theory: A Mutual Interview. Journal of Economic Perspectives. 2019-08-01, roč. 33, čís. 3, s. 118–143. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0895-3309. DOI 10.1257/jep.33.3.118. (anglicky) 
  9. ↑ a b WALKER, Julie M.; OKAMURA, Allison M. Continuous Closed-Loop 4-Degree-of-Freedom Holdable Haptic Guidance. IEEE Robotics and Automation Letters. 2020-10, roč. 5, čís. 4, s. 6853–6860. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 2377-3766. DOI 10.1109/lra.2020.3020581. 
  10. ↑ WILSON, Robert. Architecture of Power Markets. Econometrica. 2002-07, roč. 70, čís. 4, s. 1299–1340. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0012-9682. DOI 10.1111/1468-0262.00334. (anglicky) 
  11. ↑ DANØ, Sven. Elements of the Mathematical Theory of Linear Programming. Vienna: Springer Vienna Dostupné online. ISBN 978-3-7091-3649-2, ISBN 978-3-7091-3647-8. S. 5–14. 
  12. ↑ PANIC 2020. PhoBiA Annual Nanophotonics International Conference, 12-14 October 2020, Wrocław, Poland. dx.doi.org. 2020. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. DOI 10.37190/panic2020abstracts. 
  13. ↑ a b BERTANHA, Marinho. Regression discontinuity design with many thresholds. Journal of Econometrics. 2020-09, roč. 218, čís. 1, s. 216–241. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0304-4076. DOI 10.1016/j.jeconom.2019.09.010. 
  14. ↑ WILSON, Robert. The Theory of Syndicates. Econometrica. 1968-01, roč. 36, čís. 1, s. 119. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. DOI 10.2307/1909607. 
  15. ↑ ELIASHBERG, Jehoshua; WINKLER, Robert L. Risk Sharing and Group Decision Making. Management Science. 1981-11, roč. 27, čís. 11, s. 1221–1235. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0025-1909. DOI 10.1287/mnsc.27.11.1221. (anglicky) 
  16. ↑ NORRIE, Kenneth McK. October 1999. [s.l.]: Edinburgh University Press Dostupné online. ISBN 978-1-84586-119-3. S. 15–18. 
  17. ↑ WILSON, ROBERT B. Nonlinear pricing. New York: Oxford University Press x, 429 pages s. Dostupné online. ISBN 0-19-506885-8, ISBN 978-0-19-506885-6. OCLC 24379202 
  18. ↑ ADAMS, Colin. CSI: MSRI. The Mathematical Intelligencer. 2011-03-03, roč. 33, čís. 2, s. 18–21. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0343-6993. DOI 10.1007/s00283-010-9183-2. 
  19. ↑ FLETCHER, Liz; TRIENDL, Robert. Japan's first biotechnology graduate school will open in April. Bioentrepreneur. 2003-02-06. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1542-6572. DOI 10.1038/bioent716. 
  20. ↑ DAY, Robert; MILGROM, Paul R. Core-Selecting Package Auctions. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-107-13534-5, ISBN 978-1-316-47160-9. S. 226–240. 
  21. ↑ The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel, 2019. The Scandinavian Journal of Economics. 2020-07, roč. 122, čís. 3, s. 851–852. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0347-0520. DOI 10.1111/sjoe.12421. 
  22. ↑ Psychologist wins Golden Goose Award. PsycEXTRA Dataset [online]. 2014 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ Journal:. [s.l.]: Harvard University Asia Center Dostupné online. ISBN 978-1-68417-294-8, ISBN 1-68417-294-2. S. 228–267. 
  24. ↑ Stanford Geothermal Program (quarterly technical report, October--December 1991). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
Nositelé Nobelovy pamětní ceny za ekonomii
1969–1975
1976–2000
2001–2025
  • George Akerlof / Michael Spence / Joseph Stiglitz (2001)
  • Daniel Kahneman / Vernon L. Smith (2002)
  • Robert F. Engle / Clive W. J. Granger (2003)
  • Finn E. Kydland / Edward C. Prescott (2004)
  • Robert Aumann / Thomas Schelling (2005)
  • Edmund S. Phelps (2006)
  • Leonid Hurwicz / Eric Maskin / Roger Myerson (2007)
  • Paul Krugman (2008)
  • Elinor Ostromová / Oliver E. Williamson (2009)
  • Peter A. Diamond / Dale T. Mortensen / Christopher A. Pissarides (2010)
  • Thomas J. Sargent / Christopher A. Sims (2011)
  • Alvin E. Roth / Lloyd Shapley (2012)
  • Eugene Fama / Lars Peter Hansen / Robert J. Shiller (2013)
  • Jean Tirole (2014)
  • Angus Deaton (2015)
  • Oliver Hart / Bengt Holmström (2016)
  • Richard Thaler (2017)
  • William Nordhaus / Paul Romer (2018)
  • Abhijit Banerjee / Esther Duflová / Michael Kremer (2019)
  • Paul Milgrom / Robert B. Wilson (2020)
  • David Card / Joshua Angrist / Guido Imbens (2021)
  • Ben Bernanke / Douglas Diamond / Philip Dybvig (2022)
  • Claudia Goldinová (2023)
  • Daron Acemoglu / Simon Johnson / James A. Robinson (2024)
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_B._Wilson&oldid=24315327“