Přeskočit na obsah

Racek žlutonohý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxRacek žlutonohý
alternativní popis obrázku chybí
Racek žlutonohý na Britských ostrovech
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďrackovití (Laridae)
RodLarus
Binomické jméno
Larus fuscus
Linné, 1758
Areál rozšíření
Poddruhy

L. f. fuscus (Baltské moře, východní Skandinávie)
L. f. intermedius (Dánsko, Nizozemsko, Norsko)
L. f. graellsii (Britské ostrovy, Island, Francie)
L. f. heuglini (severozápadní Rusko)
L. f. taimyrensis (severní Rusko)
L. f. barabensis (střední Rusko – dolní Irtyš)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek žlutonohý (Larus fuscus) je velký, převážně mořský pták z čeledi rackovitých.

Letící racek.

Patří mezi velké druhy racků, dorůstá přibližně 4856 cm, váží 5501180 g a v rozpětí křídel má 117134 cm. Má silně stavěné tělo, poměrně dlouhý ocas a dlouhá úzká křídla. Svrchu je obvykle tmavý, šedý až téměř černý, často s modravým nádechem, konce křídel jsou tmavé, jejich okraje, ocas, břicho, prsa a hlavu má bílé. Končetiny jsou stejně jako silný zobák žluté, na zobáku je navíc výrazná velká červená skvrna.

Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci mají stejně jako u většiny ostatních druhů racků hnědá křídla a hřbet, tmavé zbarvení na ocasu, částečně šedé opeření na hlavě a růžové končetiny. Dospělí ptáci bývají v České republice nejčastěji zaměňováni s podobným rackem mořským, který je však výrazně větší a má růžové končetiny. Ozývá se velmi podobně jako racek stříbřitý, má však výrazně hlubší hlas.

Výskyt a rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Racek žlutonohý početně hnízdí při evropském pobřeží Atlantského oceánu. Zimující areál rozšíření je značně rozsáhlý a rozprostírá se na rozsáhlém území v rozmezí od Britských ostrovů v severní Evropě až po západ afrického kontinentu. Přes zimu bývá pravidelně zaznamenán také až v Severní Americe, kam přilétávají pravděpodobně jedinci z Islandu. Pravidelně, ale nepočetně protahuje také přes Českou republiku, ojediněle zde několik jedinců zůstává přes celou zimu.

Přes léto se zdržuje převážně na mořském pobřeží, často bývá zaznamenáván i na volném moři. V zimě ve vnitrozemí preferuje větší vodní plochy, obzvláště vodní nádrže, jezera nebo řeky.

Hnízdí v početných koloniích. Neúhledné hnízdo si staví na zemi nebo na útesech, velikost obvyklé snůšky činí 3 vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně 24–27 dní. Většinovou část jeho potravy tvoří malé až středně velké ryby, různí mořští i sladkovodní korýši, hmyz a různí červi. Často napadá i větší vodní ptáky a okrádá je o kořist nebo následuje větší rybářské lodě, na kterých požírá zbytky ulovených ryb.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lesser Black-backed Gull na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 128. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]