Nasavské vévodství

; vlajka	; znak
Geografie	; Nasavské vévodství roku 1815
	; Nasavské vévodství roku 1815
Hlavní město	Weilburg (1806–1816); Wiesbaden (1816–1866)
	Obyvatelstvo
Jazyky	moselsko-francké dialekty němčiny
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Mateřská; země	Rýnský spolek (1806–1813); Německý spolek (1815–1866); Pruské království (od 1850)
Měna	kronenthaler
Vznik	1806 – sjednocení částí do Nasavského vévodství
Zánik	1866 – součást Pruska jako provincie
	Státní útvary a území
	Nasavsko-Weilburg
	Nasavsko-Usingen
	Oranžsko-nasavské knížectví
	Provincie Hesensko-Nasavsko

Nasavské vévodství (německy Herzogtum Nassau) byl stát v Německu. Vznikl v roce 1806, kdy se na Napoleonův příkaz sjednotily rozdrobené části Nasavska v jednotné vévodství. To bylo ale jako spojenec Rakouska roku 1866 anektováno Pruskem a v jeho rámci začleněno do provincie Hesensko-Nasavsko (kterou tvořilo dále bývalé svobodné město Frankfurt nad Mohanem a Hesensko-Kasselsko).

Historie

17. července 1806 se zbylá nasavská hrabství Nasavsko-Usingen a Nasavsko-Weilburg připojila k Rýnskému spolku. Pod Napoleonovým tlakem byla následně 30. srpna 1806 obě hrabství sloučena do jednotného Nasavského vévodství. Dohodou bývalých hrabat (Fridricha Augusta Nasavsko-Usingenského a jeho bratrance prince Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského) bylo ustanoveno, že Fridrich August se stane vévodou, a jelikož neměl dědice, vévodství po jeho smrti získá právě Fridrich Vilém. Ten ale 9. ledna 1816 náhle zemřel při pádu ze schodů jen dva týdny před bratrancovou smrtí. Nasavské vévodství tak v roce 1816 zdědil jeho syn Vilém a po dlouhé době bylo opět jednotné a podstatně rozšířené.^[1]

Na Vídeňském kongresu roku 1815 ztratilo Nasavsko část území ve prospěch Pruska, následně se stejně jako ostatní německé státy stalo členem Německého spolku.

Vévodové

Fridrich August (1806–1816)
Vilém (1816–1839), syn Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského
Adolf (1839–1866), nasavský vévoda do roku 1866, od roku 1890 velkovévoda lucemburský.

Po porážce Rakouského císařství v prusko-rakouské válce v roce 1866 bylo Nasavské vévodství jako spojenec Rakouska anektováno Pruskem. Vévoda Adolf byl zbaven trůnu a vévodství se spolu s dalšími anektovanými územími stalo součástí Pruského království jako provincie Hesensko-Nasavsko. Vévoda Adolf tak přišel o faktickou vládu v Nasavsku, titul mu ale zůstal. V roce 1890 zdědil po svém strýci Vilému III. velkovévodství Lucemburské.^[2]

Galerie

Nasavsko roku 1812
Nasavsko roku 1848

Odkazy

Reference

↑ Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3
↑ http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=63611&s_lang=2&title=Nasavsko

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nasavské vévodství na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3

[2] ttp://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=63611&s_lang=2&title=Nasavsko

[1]

[2]