Marcus Curtius
Marcus Curtius | |
---|---|
![]() Paolo Veronese: Marcus Curtius Galerie Borghese, Řím 1550-1552 | |
Narození | starověký Řím |
Úmrtí | údajně 362 př. n. l. Řím, Forum romanum |
Povolání | voják |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marcus Curtius, také Markus Curtius je římský mytologický hrdina, mladý voják, který pro blaho Říma obětoval svůj život bohu podsvětí Hádovi.

Příběh
[editovat | editovat zdroj]Po zemětřesení v roce 362 př. n. l. se na Foru Romanu náhle otevřela obrovská bezedná jáma, kterou se Římané marně snažili zaplnit. Obrátili se o radu k augurovi, který jim naznačil, že bohové žádají nejcennější oběť země. Římané se snažili objasnit, co to má být. Mladý voják jménem Marcus Curtius jejich bezradnost kritizoval a prohlásil, že nejcennějším majetkem národa jsou zbraně a odvaha Římanů. Na to Marcus Curtius vyjel v plné zbroji na svém koni a skočil do jámy. Bezedná jáma se nad ním okamžitě zavřela a zachránila Řím. Příběh krátce zmínil Varro a obšírně jej vylíčil Livius.
- Lacus Curtius je na římském fóru oválné místo, vyznačené několika bloky kamenů. Jde o místo údajné Curtiovy oběti.
- K rodokmenu Marca Curtia se koncem 2. století př. n. l. hlásil Quintus Curtius, který razil vlastní mince.[1]
Námět výtvarného umění
[editovat | editovat zdroj]Příběh se stal oblíbeným námětem, zejména v období renesance. Zobrazuje se zpravidla skok koně s Markem Curtiem na hřbetě do propasti nebo od ohně.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Slovník antické kultury, Svoboda Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Mladá fronta Praha 1975
- Gerhard Löwe - Heinrich Alexander Stoll, ABC antiky. Praha 2005
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcus Curtius na Wikimedia Commons
- https://borghese.gallery/collection/sculpture/marcus-curtius.html