Maďarská republika rad
| Maďarská republika rad Magyarországi Tanácsköztársaság
| |||||||||
| Hymna Internacionálé | |||||||||
| Motto Világ proletárjai, egyesüljetek! | |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
21. březen 1919 – vyhlášením Maďarské republiky rad
| ||||||||
Zánik
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Maďarská republika rad nebo Maďarská sovětská republika (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, který vznikl z Maďarské demokratické republiky. V čele Maďarské republiky rad stál komunista Béla Kun.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Revoluční vláda znárodnila továrny, doly a banky. Konfiskovala půdu nad 57 hektarů a řídila Maďarskou Rudou armádu. Vláda rovněž prosazovala zestátnění kultury a školství, zavedla stanné právo a revoluční teror s fyzickou likvidací odpůrců (450 osob).
Nespokojeny s tímto vývojem vystoupily proti MRR státy budoucí Malé dohody a zahájily společnou intervenci (Rumunské království 16. dubna, ČSR 27. dubna). Maďarská Rudá armáda přešla dne 20. května do protiútoku a obsadila území jižního Slovenska, kde vytvořila 16. června Slovenskou republiku rad. Československé vojsko proti této ofenzívě na území ČSR zakročilo a okupované území bylo získáno zpět. Do protiofenzivy se zapojily i české spolky Sokol a DTJ. Sokolové vyslali 4 prapory a DTJ jednu rotu.[1] Rozhodující v boji s maďarskými útočníky byla bitva o Zvolen.
Rumunská vojska následně obsadila Budapešť a 1. srpna 1919 předala Maďarská republika rad vládu do rukou sociálních demokratů. Počátkem listopadu se rumunská vojska stáhla zpět na své území a 16. listopadu 1919 vstoupil v čele národní armády do Budapešti bývalý admirál rakousko-uherského námořnictva Miklós Horthy. Situace byla stabilizována 1. března 1920, kdy parlament vyhlásil Maďarské království, jeho regentem se stal Miklós Horthy.
Státní symboly
[editovat | editovat zdroj]Komunisté odstranili veškeré tradiční státní symboly. Červeno-bílo-zelenou vlajku nahradila vlajka rudá – symbol proletářské revoluce a funkci státního znaku převzala rudá hvězda.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Sokol, s. 131.
- ↑ Maďarské historické státní znaky na Flags of the World (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GILBERT, Martin. Židé ve 20. století. Praha: BASET, 2003. 375 s. ISBN 80-86223-54-X.
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
- PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.
- TOMÁŠEK, Dušan. Nevyhlášená válka - boje o Slovensko 1918-1920. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-68-6
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Bitva o Zvolen
- Dějiny Maďarska
- Béla Kun
- Miklós Horthy
- Slovenská republika rad
- Seznam významných událostí dějin Maďarska
- Maďarsko-československá válka
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarská republika rad na Wikimedia Commons - (maďarsky) A Magyar Tanácsköztársaság
- Zaostřeno na moderní dějiny - Maďarská republika rad.
