Přeskočit na obsah

Li Tchie-jing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Li Tchie-jing
Narození18. září 1936 (88 let)
Č’-tan nebo Čína
Alma materUniverzita Karlova
Pekingská univerzita zahraničních studií
Střední škola č. 101 v Pekingu
Povolánípolitik a matematik
Politická stranaKomunistická strana Číny
RodičeLi Wej-chan a Ťin Wej-jing
Funkceposlanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
ministr školství Čínské lidové republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Li Tchie-jing je čínské jméno, v němž Li je příjmení.

Li Tchie-jing (čínsky pchin-jinem Lǐ Tiěyìng, znaky zjednodušené 李铁映, tradiční 李鐵映; * září 1936) je bývalý čínský komunistický politik, původně inženýr pracující ve výzkumných ústavech vstoupil do politiky začátkem 80. let. Působil zprvu v provincii Liao-ning, v letech 1985–1998 byl členem vlády jako ministr elektronického průmyslu, předseda Státní komise pro restrukturalizaci ekonomiky, předseda Státní komise pro vzdělávání a státní poradce státní rady. Současně byl členem vedení komunistické strany, jako člen politbyra (1987–2002). V letech 1998–2003 vedl Čínskou akademii společenských věd, na závěr politické kariéry vykonával funkci místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Li Tchie-jing se narodil roku 1936 v okrese Pao-an v provincii Šen-si, jeho otcem byl přední komunistický politik Li Wej-chan,[1][2] jeho matka Ťin Wej-jing byla původně manželkou Teng Siao-pchinga, od kterého začátkem 30. let odešla k Li Wej-chanovi.[2] V letech 1950–1955 Li Tchie-jing studoval na střední škole č. 2 při Pekingské normální univerzitě a na Pekingské škole pro výuku ruského jazyka (nyní Pekingská univerzita zahraničních studií) a v dubnu 1955 vstoupil do Komunistické strany Číny. V letech 1955–1961 studoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[3]

Po absolvování univerzity v Praze a návratu do Číny roku 1961 pracoval jako starší inženýr a zástupce vedoucího oddělení Výzkumného ústavu č. 13 ministerstva národní obrany.[3] V letech 1964–1965 studoval japonštinu na Šanghajském institutu cizích jazyků, poté byl postupně zástupcem vedoucího oddělení, hlavním inženýrem, zástupcem ředitele ve Výzkumném ústavu čtvrtého ministerstva strojírenství a dalších výzkumných ústavech. V letech 1978–1981 se také angažoval v místní správě a občanské společnosti jako místopředseda Komise pro vědu a techniku města Šen-jang a Asociace pro vědu a techniku provincie Liao-ning.[3] Roku 1981 přešel z výzkumného ústavu do stranického aparátu, na místo tajemníka šenjangského městského výboru KS Číny, od roku 1983 tajemníka liaoningského provinčního výboru KS Číny.[2] Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolen kandidátem ústředního výboru.

Roku 1985 byl přeložen do Pekingu, když byl jmenován ministrem elektronického průmyslu (červen 1985 – duben 1988).[3] Při reorganizaci stranického vedení v září 1985 a odchodu řady starých veteránů komunistického hnutí byl převeden z kandidátů mezi členy ústředního výboru (do kterého byl znovuzvolen na následujících sjezdech roku 1987, 1992 a 1997, do 2002). Ve vládě poté zaujímal funkce předsedy Státní komise pro restrukturalizaci ekonomiky (duben 1987 – duben 1988 a březen 1993 – duben 1998), státního poradce státní rady (duben 1988 – březen 1998) a předsedy Státní komise pro vzdělávání (duben 1988 – březen 1993).[3] Roku 1989 podporoval ostrý postup proti demonstrantům v Pekingu.[2][1] Roku 1993 poslanci Všečínského shromáždění lidových zástupců, postupně získávající na sebedůvěře, hlasovali v relativně velkém počtu (třetina hlasujících) proti jeho znovuzvolení do státní rady. Navzdory tomu získal ve státní radě významnější pozici (předsednictví komise pro restrukturalizaci ekonomiky namísto komise pro vzdělávání).[1]

Současně s vládními úřady byl na XIII. sjezdu KS Číny v říjnu/listopadu 1987 zvolen členem politbyra (znovuzvolen 1992 a 1997).[3] Po zasedání ústředního výboru v říjnu 1996 údajně obdržel právo účastnit se jednání stálého výboru politbyra (s Li Lan-čchingem a Wej Ťien-singem).[1] Při zřízení ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace ústředním výborem KS Číny v dubnu 1997 byl zvolen jejím jediným místopředsedou (do listopadu 2002). Komise je nejvyšším orgánem pro koordinaci stranické politiky v oblasti ideologie a kultury.

Roku 1998 odešel z vlády; přešel na místo prezidenta Čínské akademie společenských věd (1998–2003).[3] Na XVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002 již nebyl zvolen do ústředního výboru. Následující jaro se na závěr politické kariéry stal druhým místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu),[3] místopředsedou byl jedno volební období, v letech 2003–2008.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d SUN, Warren. Hu Qili. In: MACKERRAS, Colin. Dictionary of the Politics of the People's Republic of China. London: Routledge, 2003. ISBN 1134531753. S. 138–139. (anglicky)
  2. ↑ a b c d LE, Quinxi. Biographical Dictionary of the People's Republic of China. Příprava vydání Song, Yuwu. Jefferson, North Carolina: McFarland, 2014. ISBN 978-1-4766-0298-1. S. 184. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g h People’s Daily Online. Li Tieying [online]. Beijing: People’s Daily Online, 2003-3 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SLEEBOOM-FAULKNER, Margaret. The Chinese Academy of Social Sciences (CASS): Shaping the Reforms, Academia And China (1977-2003). Leiden: Brill, 2007. 383 s. ISBN 9004153233. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Člen vedení Komunistické strany Číny
13. politbyro ÚV KS Číny (listopad 1987 – říjen 1992)
členové politbyra
stálý výbor
Čao C’-jang (generální tajemník ÚV; odvolán v červnu 1989) • Li Pcheng • Čchiao Š’ • Chu Čchi-li (odvolán v červnu 1989) • Jao I-lin
od června 1989 i
Ťiang Ce-min (generální tajemník ÚV) • Sung Pching • Li Žuej-chuan
Wan Li • Tchien Ťi-jün • Ťiang Ce-min (od června 1989 člen stálého výboru) • Li Tchie-jing • Li Žuej-chuan (od června 1989 člen stálého výboru) • Li Si-ming • Jang Žu-taj • Jang Šang-kchun • Wu Süe-čchien • Sung Pching (od června 1989 člen stálého výboru) • Chu Jao-pang (zemřel v dubnu 1989) • Čchin Ťi-wej
kandidáti politbyra
12. politbyro ← • → 14. politbyro
14. politbyro ÚV KS Číny (říjen 1992 – září 1997)
členové politbyra
stálý výbor
od září 1994 i
kandidáti politbyra
13. politbyro ← • → 15. politbyro
15. politbyro ÚV KS Číny (září 1997 – listopad 2002)
členové politbyra
stálý výbor
kandidáti politbyra
14. politbyro ← • → 16. politbyro
Vedoucí ideologové Komunistické strany Číny
ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace
předsedové
Ting Kuan-ken (1997–2002) • Li Čchang-čchun (2002–2012) • Liou Jün-šan (2012–2017) • Wang Chu-ning (2017–2022) • Cchaj Čchi (2022– )
místopředsedové
Li Tchie-jing (1997–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Čchen Č’-li (2002–2007) • Liou Jen-tung (2007–2017) • Liou Čchi (2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Kuo Ťin-lung (2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Sun Čchun-lan (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– )
ústřední vedoucí skupina pro organizaci a propagandu (1970–1975)
ústřední skupina pro propagandu (1966–1977)
ústřední vedoucí skupina pro propagandu a ideologii (1982– )
vedoucí
Kchang Šeng (1970–1975)
Čchen Po-ta (1966–1970) • Jao Wen-jüan (1970–1976) • Keng Piao (1976–1977)
Chu Čchiao-mu (1982–1987) • Chu Čchi-li (1987–1989) • Li Žuej-chuan (1989–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002); od roku 1997 spojeno s úřadem předsedy ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace
vedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny
Li Ta (1921–1922) • Cchaj Che-sen (1922–1923) • Luo Čang-lung (1924–1925) • Pcheng Šu-č’ (1925–1927) • Cchaj Che-sen (1927) • Luo Čchi-jüan (1927–1928) • Cchaj Che-sen (1928) • Li Li-san (1928–1930) • Šen Ce-min (1931) • Čang Wen-tchien (1931–1934) • Wu Liang-pching (1935–1937) • Čang Wen-tchien (1937–1942) • Lu Ting-i (1943–1952) • Si Čung-sün (1953–1954) • Lu Ting-i (1954–1966) • Tchao Ču (1966–1967) • Wang Li (1967–1968) • Čang Pching-chua (1977–1978) • Chu Jao-pang (1978–1980) • Wang Žen-čung (1980–1982) • Teng Li-čchün (1982–1985) • Ču Chou-ce (1985–1987) • Wang Žen-č’ (1987–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– )
Státní poradci státní rady Čínské lidové republiky
vláda: Chua a Čao (1978–1983)
Čao C’-jang II (1983–1988)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Tchie-jing • Čchin Ťi-wej • Wang Ping-čchien • Sung Ťien • Wang Fang • Cou Ťia-chua (od 1991 místopředseda Státní rady) • Li Kuej-sien • Čchen Si-tchung • Čchen Ťün-šeng • Čchien Čchi-čchen (od 1991)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Ministři školství Čínské lidové republiky
Ministři školství ústřední lidové vlády ČLR (1949–1954) • ministři školství ČLR (1954–1985) • předsedové státního výboru pro školství ČLR (1985–1998) • ministři školství ČLR (od 1998):
Ma Sü-lun (1949–1952) • Čang Si-žuo (1954–1958) • Jang Siou-feng (1958–1964) • Liou Ťi-pching (1964) • Che Wej (1964–1966) • Čou Žung-sin (1975–1977) • Liou Si-jao (1977–1979) • Ťiang Nan-siang (1979–1982) • Che Tung-čchang (1982–1985) • Li Pcheng (1985–1988) • Li Tchie-jing (1988–1993) • Ču Kchaj-süan (1993–1998) • Čchen Č’-li (1998–2003) • Čou Ťi (2003–2009) • Jüan Kuej-žen (2009–2016) • Čchen Pao-šeng (2016–2021) • Chuaj Ťin-pcheng (2021– )
Ministři vysokého školství ústřední lidové vlády ČLR (1952–1954) • ministři vysokého školství ČLR (1954–1958 a 1964–1966):
Ma Sü-lun (1952–1954) • Jang Siou-feng (1954–1958 a 1964–1965) • Ťiang Nan-siang (1965–1966)
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
4. volební období (1975–1978)
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
6. volební období (1983–1988)
od 1986 i
7. volební období (1988–1993)
8. volební období (1993–1998)
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
11. volební období (2008–2013)
12. volební období (2013–2018)
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Li_Tchie-jing&oldid=23885217“