Přeskočit na obsah

John Millington Synge

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
John Millington Synge
John Millington Synge
John Millington Synge
Narození16. duben 1871
Rathfarnham, hrabství Dublin, Irsko
Úmrtí24. března 1909 (ve věku 37 let)
Dublin, Irsko
Příčina úmrtílymfom
Místo pohřbeníMount Jerome Cemetery
Povolánídramatik a spisovatel
NárodnostIr
RodičeJohn Hatch Synge[1][2] a Kathleen Trail[1][2]
VlivyWilliam Butler Yeats
Seán O'Casey
William Wordsworth
Vliv naSamuel Beckett
Padraig Pearse
Peig Sayers
Seamus Heaney
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Plné texty děl na Projektu Gutenberg
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmund John Millington Synge (16. dubna 1871 Newtown Little, Rathfarnham, hrabství Dublin, (dnes předměstí Dublinu), Irsko – 24. března 1909 Dublin, Irsko) byl irský dramatik, básník, spisovatel a folklórní sběratel[3]. Byl jedním ze spoluzakladatelů divadla Abbey Theatre. Jeho nejznámější divadelní hra je Hrdina západu (The Playboy of the Western World).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině irského protestantského právníka, který zemřel, když mu byl jeden rok. Vzdělával se většinou soukromě a věnoval se ornitologii. V roce 1887 začal studovat hru na housle na Royal Irish Academy of Music v Dublinu. V roce 1889 začal rovněž studovat irštinu na Trinity College v Dublinu. Kolej absolvoval v roce 1892. Poté odešel studovat hudbu do Německa. Pobýval nejprve v Koblenzi a od ledna 1894 přesídlil do Würzburgu. Studoval hru na housle a na klavír, příležitostně komponoval. Ze studií se vrátil do Irska v červnu 1894.

Divadelní plakát představení v Abbey Theatre

V lednu 1895 odjel do Paříže, kde studoval jazyky a literaturu na Sorbonně. Navštěvoval zde debatní kroužky a toužil stát se francouzským spisovatelem a kritikem. V prosinci 1896 se zde setkal s Williamem Butler Yeatsem, který u něho vzbudil zájem o Irsko a vyprovokoval ho k návratu. [p 1] V letech 1899-1902 strávil několik měsíců na Aranských ostrovech a načerpal zde většinu námětů pro svá další díla. Své zápisy z těchto návštěv shrnul do knihy Aranské ostrovy (The Aran Islands), jejíž rukopis koloval od roku 1901. Knižně byla vydána v roce 1907. V roce 1902 opustil Paříž a následujícího roku se usídlil v Londýně.

Synge byl spolu s Yeatsem, Lady Gregory a Edwardem Martynem spoluzakladatelem Společnosti irského národního divadla (The Irish National Theatre Society), která v roce 1904 otevřela Abbey Theatre (název podle sídla v ulici Lower Abbey Street). První uvedení jeho hry Ve stínu doliny (In the Shadow of the Glen) provedl soubor Irského národního divadla dne 10. října 1903 v Molesworth Hall. Stejná hra byla součástí prvního představení divadla Abbey Theatre na přelomu let 1904 a 1905. Jeho hry byly napadány v tisku irskými nacionalisty, kteří je chápali jako zesměšňování irského národa. Uvedení jeho nejslavnější hry Hrdina západu v Abbey Theatre 26. ledna 1907 způsobilo skandál, který skončil rvačkou. Další jeho hra Drátenická svatba byla z obavy před protesty katolických kruhů (ve hře je zesměšňován katolický kněz) hrána v Irsku až v roce 1971.

Synge byl zasnouben s herečkou Abbey Theatre Maire O'Neill. Ke svatbě, vzhledem k Syngeho zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, nedošlo. Zemřel na Hodgkinovu nemoc krátce před svými třicátými osmými narozeninami.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Domek na ostrově Inishmaan, kde Synge pobýval. Dnes Syngeovo muzeum

Dramata

[editovat | editovat zdroj]
  • Ve stínu doliny (In the Shadow of the Glen, 1903)
  • Jezdci k moři (Riders to the Sea, 1904)
  • Studnice světců (The Well of the Saints, 1905)
  • Hrdina západu (The Playboy of the Western World, premiéra 1907) [p 2][4]
  • Drátenická svatba (The Tinker’s Wedding, první náčrty 1902, premiéra 1909 v Londýně, první uvedení v Irsku bylo až v roce 1971 z obavy před protesty katolické církve, do češtiny překládáno též jako Cikánská svatba)
  • Deirdre bolestná (Deirdre of the Sorrows, nedokončeno, premiéra 1910 v úpravě Williama Butlera Yeatse a Maire O'Neill) - romantické zpracování irského mýtu o Deirdre a synech Usnových.

Další práce

[editovat | editovat zdroj]
  • Aranské ostrovy (The Aran Islands, napsáno 1901, vydáno 1907) - záznamy z pobytu na Aranských ostrovech u západního pobřeží Irska. Knihu ilustroval Jack Butler Yeats, bratr Williama Butlera Yeatse, který je rovněž autorem známého Syngeho portrétu [5]
  • Básně a překlady (Poems and Translations, 1909) - vedle vlastní poezie obsahuje Syngeovy překlady Francesca Petrarcy, Françoise Villona a dalších.
  • In Wicklow and West Kerry, 1912 - eseje z cest, původně otištěno v časopisech "Manchester Guardian" a "The Shanachie".

České překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Jezdci k moři, překlad Karel Mušek, Dobré dílo; sv. 77, Stará Říše : Marta Florianová, 1922, bibliofilie
  • Aranské ostrovy, překlad Karel Mušek, úprava překladu František Pastor, Dobré dílo; sv. 98, Stará Říše : Marta Florianová, 1929, bibliofilie
  • Hrdina západu : Hra o 3 dějstvích, překlad Vladislav Čejchan, Praha : Dilia, 1961
  • Ve stínu doliny ; Drátenická svatba, překlad Gabriela Nová, Praha : Dilia, 1964
  • Hrdina západu : dramata a próza, uspořádal Ondřej Pilný, přeložili Daniela Furthnerová a další, Praha : Fraktály, 2006, ISBN 80-86627-12-8 - vydáno ve spolupráci s Kabinetem irských studií Univerzity Karlovy
  • Hrdina západu, překlad Martin Hilský, Praha : Artur, 2009, ISBN 978-80-87128-24-4

Uvedení her v češtině

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Yeatsova výzva údajně zněla:
    Give up Paris, you will never create anything by reading Racine, and Arthur Symons will always be a better critic of French literature. Go to the Aran Islands. Live there as if you were one of the people themselves; express a life that has never found expression.
    Nechte Paříž Paříží! Nikdy nic nevytvoříte při četbě Racina a Arthur Symons bude vždy lepším kritikem francouzské literatury. Jeďte na Aranské ostrovy. Žijte tam jako jeden z místních lidí a vyjádřete život, který dosud nebyl vyjádřen.
  2. ↑ Hra byla v Čechách uváděna také pod názvem Hrdina zapadákova

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ a b Kindred Britain.
  3. ↑ J.M. Synge, Irish author, Encyclopaedia Britannica.
  4. ↑ a b PÖMERL, Jan; ŠORMOVÁ, Eva. Hrdina západu. In: Vladimír Macura a kolektiv. Slovník světových literárních děl. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. Svazek 2 (M-Ž). S. 288.
  5. ↑ John Millington Synge, květen 1907, kresba: Jack Butler Yeats
  6. ↑ Hrdina zapadákova (1961) na stránkách Panáček v říši mluveného slova
  7. ↑ informace Archivováno 11. 12. 2011 na Wayback Machine. na stránkách divadla Činoherní klub
  8. ↑ Studnice světců Archivováno 9. 9. 2020 na Wayback Machine. v archivu Národního divadla
  9. ↑ John Millington Synge: Studna světců [online]. Český rozhlas, 2015-05-31 [cit. 2016-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  10. ↑ a b 2 X John Millington Synge na stránkách Českého rozhlasu

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠVEC, Petr. J. M. Synge: cesta na periferii periferie. Téma : literární časopis pro esejistické myšlení [online]. Rev. 2005-09-04 [cit. 2010-08-08]. Roč. 3., čís. 12. Dostupné online. ISSN 1214-505X. 
  • PILNÝ, Ondřej. heslo Synge, John Millington. In: kolektiv autorů pod vedením Martina Procházky. Slovník spisovatelů, anglická literatura…. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-04-4. S. 655–657.
  • STŘÍBRNÝ, Zdeněk. Dějiny anglické literatury. Svazek 2. Praha: Academia, 1987. S. 599–600. 
  • heslo Synge John Millington. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek VI / 1. S. 651.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=John_Millington_Synge&oldid=24437589“